2. 7. 2022 16:51
Válka na Ukrajině vs. region CEE: Česká ekonomika je nejzranitelnější, varuje expertka
Jak zahájily týden akcie na obou stranách Atlantiku, jak je na tom Joe Biden s obavami stran dalšího vývoje americké ekonomiky a za kolik se v aukci vydražil unikátní vůz Mercedes-Benz z roku 1955? To vše musíte ráno vědět.
Akcie ve Spojených státech zahájily týden po nejdelší sérii týdenních poklesů od dotcomové bubliny před více než 20 lety růstem. Zisky zaznamenaly především bankovní tituly a velké technologické společnosti, zejména Apple a Microsoft. Na devizovém trhu dále oslaboval dolar. Index Dow vzrostl o 1,98 % na 31 880,24 bodu, širší S&P 500 přidal 1,86 % na 3 973,75 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se zvýšil o 1,59 % na 11 535,27 bodu. Index volatility VIX klesl o 3,23 % na 28,48 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů se zvedl o sedm bazických bodů na 2,857 %. Ceny ropy mírně stouply, do půl procenta přidaly také zlato a stříbro, poklesy se ale nevyhnuly bitcoinu nebo etheru.
Obchodování na západoevropských akciových trzích v pondělí skončilo v zelených číslech. Nejvýrazněji zdražovaly cenné papíry bank a těžařských společností, celé jejich sektory se zvýšily o více než dvě procenta. Investoři budou v příštích dnech sledovat mimo jiné výroční zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu. Panevropský index STOXX Europe 600 přidal 1,26 % na 436,54 bodu, britský FTSE 100 uzavřel se ziskem 1,67 % na 7 513,44 bodu, německý DAX se zvýšil o 1,38 % na 14 175,40 bodu a francouzský CAC 40 zpevnil o 1,17 % na 6 358,74 bodu.
Index PX pražské burzy v pondělí klesl o 1,56 % na 1 322,71 bodu, a částečně tak umazal zisky z minulého týdne. Za oslabením benchmarku stojí především akcie skupiny ČEZ, které korigovaly výrazné posilování z předchozích dní. Technicky na pražském parketu oslabily i rakouské finanční tituly, v pondělí se totiž s nimi poprvé obchodovalo bez nároku na dividendu z loňského zisku.
V úterý budou vycházet předběžné indexy nákupních manažerů za květen a vedle toho budou oznámeny podnikatelská a spotřebitelská důvěra v Česku, Francii nebo Jižní Koreji, veřejně vystoupí šéfka ECB Christine Lagardeová i předseda Fedu Jerome Powell a v USA budou oznámeny prodeje nových domů, zásoby ropy (API) a index aktivity richmondského Fedu. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
Americký prezident Joe Biden si nemyslí, že by ekonomika Spojených států čelila riziku bezprostřední recese kvůli velmi vysoké inflaci a problémům v dodavatelských řetězcích. S obtížemi se ale bude nějaký čas potýkat. Míra inflace ve Spojených státech v dubnu činila 8,3 % a drží se blízko maxima za 40 let.
Společnost ČEZ nepodala nabídku na odkup zásobníků plynu společnosti RWE v České republice. Informoval o tom mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Lidové noviny uvedly, že podle důvěryhodných informací listu jsou zájemci v podstatě dva - vedle ČEZ ještě Energetický a průmyslový holding jednoho z nejbohatších Čechů Daniela Křetínského.
Depozitní sazba Evropské centrální banky se zřejmě dostane ze záporného pásma do konce září a mohla by se poté dále zvyšovat, pokud nebude vidět, že se inflace stabilizuje na dvou procentech. Prohlásila to v pondělí prezidentka ECB Christine Lagardeová. Zdůraznila tak zásadní změnu postoje banky k měnové politice. Původně zvyšování úroků v letošním roce vylučovala, teď už ale plánuje úroky zvýšit vícekrát. Důvodem je rekordní inflace v eurozóně.
Evropská komise odložila opětovné zavedení rozpočtových a dluhových pravidel Evropské unie na rok 2024. Unijní exekutiva v pondělí za důvod označila makroekonomický šok způsobený ruskou invazí na Ukrajinu, zejména pokračující růst cen energií. Ve svých pravidelných doporučeních pro členské země komise konstatovala, že by státy měly využít investice z mimořádného fondu obnovy pro dosažení rychlé nezávislosti na ruských energiích.
Sankce mezinárodního společenství vůči Moskvě by měly být "maximální", včetně embarga na ruskou ropu či úplného zákazu obchodování s Ruskem. V projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu (WEF) to v pondělí řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval také k urychlení dodávek zbraní Ukrajině.
Podnikatelská nálada v Německu, kterou otřásla ruská invaze na Ukrajinu, se v květnu stabilizovala. Hodnota indexu institutu Ifo se zvýšila o zhruba jeden bod na 93 bodů. Mírný růst indexu zdůvodnil institut větší spokojeností podnikatelů s aktuálními obchody, jejich očekávání se ale příliš nezměnila a zůstávají skeptická.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
Mimořádně vzácný exemplář závodního automobilu Mercedes-Benz 300 SLR Uhlenhaut Coupé z roku 1955 se na soukromé aukci prodal za 135 milionů eur. Stal se tak nejdražším prodaným vozem všech dob, oznámila automobilka spolu s aukční síní, která prodej zorganizovala. Na světě existují pouze dva takové automobily.
Aukce se konala v utajení už 5. května v muzeu Mercedes-Benz ve Stuttgartu, firma o ní ale informovala až teď. Aukci zajistila kanadská společnost RM Sotheby's, která se specializuje právě na sběratelské automobily.
Vítěznou nabídku podal britský sběratel aut Simon Kidston, který ale postupoval podle pokynů jednoho ze zájemců. Ten pak jako skutečný vítěz aukce zůstal v anonymitě. Kidston, který je mimo jiné i poradcem, komentátorem a novinářem, německou automobilku rok a půl přesvědčoval, aby vůz prodala.
Dosavadní rekord u auta prodaného v aukci držel vůz Ferrari 250 GTO z roku 1962, který se před čtyřmi lety prodal za 48,5 milionu dolarů. Rekord u auta prodaného soukromě činil 70 milionů dolarů a týkal se vozu Ferrari GTO z roku 1963.
O prodeji už ve čtvrtek informoval server Hagerty Insider. Aukce se konala za mimořádných okolností, vstup na ni měli pouze vybraní sběratelé a zákazníci Mercedes-Benz.
Aukční síň RM Sotheby's v zastoupení Mercedesu pozvala asi deset, možná i méně pečlivě vybraných sběratelů aut, kteří jsou nejen dost bohatí na to, aby se mohli aukce zúčastnit, ale kteří byli schopni vyhovět přísným kritériím, jak požadovala německá automobilka. Ta chtěla mít jistotu, že nový vlastník bude o vůz pečovat tak dobře jako výrobce, že jej bude nadále vystavovat a neprodá ho nikomu dalšímu jen proto, že by mu to přineslo rychlý zisk.
"Dá se říct, že si nikdy nikdo nepředstavoval, že by toto auto mohlo být někdy nabídnuto k prodeji, takže když Mercedes-Benz požádal aukční síň RM Sotheby's, zda by nemohla zorganizovat aukci, byla to pro nás opravdová čest," řekl šéf RM Sotheby's pro oblast Británie, Evropy, Blízkého východu a Afriky Peter Wallman.
Podle lidí z branže se předpokládá, že vybraní zájemci se v muzeu Mercedes-Benz nejprve zúčastnili slavnostního oběda a že klíčoví sběratelé do Stuttgartu těsně před aukcí přiletěli v soukromých tryskáčích. Hlavní výstavní plocha muzea byla ten den pro veřejnost uzavřena.
Výtěžek z prodeje půjde na podporu vzdělání a vědy pro mladé lidi, a to v oblastech, jako jsou přírodní vědy a úsilí o snižování emisí uhlíku. Mercedes-Benz bude mít za tímto účelem novou nadaci.
Prodaný vůz Mercedes-Benz 300 SLR Uhlenhaut je jedním ze dvou takových aut, která byla v roce 1955 vyrobena, a je považován za jeden z nejvíce ceněných automobilů. Vůz je výsledkem práce týmu designérů, který se v Mercedesu specializoval na závodní auta. V jeho názvu je příjmení hlavního konstruktéra Rudolfa Uhlenhauta.
With a $142 million sale of this 1955 Mercedes-Benz 300 SLR Uhlenhaut Coupe—one of just two ever made—the public record for a classic car sold at auction was smashed https://t.co/Lmi2Ser6oN
— Bloomberg (@business) May 19, 2022