Jak na investice aneb Když anomálie přestanou fungovat
|

Jak na investice aneb Když anomálie přestanou fungovat

Anomálie na finančních trzích, stejně jako v přírodě, nemohou fungovat donekonečna. V přírodě se o tom přesvědčila velká zvířata po příchodu lidí, na finančních trzích se o tom investoři přesvědčují pravidelně od vzniku burz.

Sezónnost trhů Americké akcie Ponaučení pro investory Pravidla a doporučení pro investování Investování

V přírodě dlouho platilo, že "na velikosti záleží". Velká zvířata se dožila delšího věku a jejich velikost pro ně znamenala větší bezpečí před predátory. Velikost kompenzovala i nevýhody, jako byly potřeba většího množství potravy a pomalejší rozmnožování. To vše fungovalo až do doby, než se objevil člověk. Větší zvířata potřebovala mnohem více času na přizpůsobení se a přežití, díky čemuž dodnes přežila velká zvířata zejména v Africe a v oceánech. Být velkým zkrátka již nebyla výhoda, anomálie přestala fungovat.

Podobné je to s anomáliemi na finančních trzích. Nick Maggiulli ze společnosti Ritholtz Wealth Management si vzal za příklad takové anomálie takzvaný lednový efekt, tedy sezónní vzorec, podle kterého akcie v lednu dosahují vyšších výnosů než v jiných měsících. V roce 1942 jej popsal Sidney B. Wachtel v článku Certain Observations on Seasonal Movements in Stock Prices. Podle Wachtela se tento efekt objevuje z několika důvodů a úspěšnost předvídání těchto sezónních pohybů má velkou pravděpodobnost úspěšnosti. Mezi lety 1927 a 1942 tento efekt skutečně fungoval, když průměrný výnos indexu S&P 500 za leden v tomto patnáctiletém období činil 2,7 %, zatímco v ostatních měsících to bylo pouze 0,31 %.

Problém je, že po publikování těchto dat se efekt vytratil a v následujících 15 letech tak dobře nefungoval. Průměrný výnos indexu S&P 500 za leden v tomto období činil 2,3 %, v ostatních měsících to bylo 1 %. Rozdíl stále byl, ale již ne tak signifikantní, zejména když se vzaly v úvahu transakční náklady a podobně. Jak jednou řekl známý francouzsko-americký matematik Benoit Mandlebrot, "trend zmizel díky svému objevení".

Když se podíváme na reálné výnosy indexu S&P 500 (včetně dividend a upravené o inflaci) v jednotlivých měsících od roku 1920 do roku 2017, nejsou rozdíly mezi jednotlivými měsíci příliš významné (Maggiulli k tomuto závěru došel s pomocí takzvaného Kolmogorovova–Smirnovova testu).

Z dalšího grafu je sice patrné, že lednové výnosy byly v minulosti lepší než v ostatních měsících, ale v posledních letech to již neplatí. Maggiulli sice upozorňuje, že leden je jediným měsícem, u kterého v minulosti bylo možné takový nadvýnos dlouhodobě sledovat, ale zároveň zmiňuje, že tento trend zmizel dříve než v 90. letech, která napadnou každého při pohledu na graf.

Jde o to, že většina anomálií, které se mohou zdát jako základ fungující investiční strategie, po určité době (zpravidla poté, co jsou jejich výsledky publikovány) jednoduše přestanou fungovat. Dalším z příkladů může být strategie zvaná Dogs of Dow, podle níž investor každý rok vybírá deset akcií z indexu Dow s největším dividendovým výnosem. Ta také v minulosti fungovala, ale na konci 90. let přestala generovat nadvýnosy (stejně jako mnoho dalších podobných strategií založených na dobrých výsledcích při zpětném testování).

Vznik anomálií, které umožňují nadvýnosy, stejně jako jejich mizení patří do koloběhu finančních trhů. Ty se neustále mění, takže je potřeba být vždy ve střehu, učit se novým věcem, ale zároveň být v klidu a držet se vytyčené dlouhodobé strategie. Jedinou anomálií, která na trhu existuje dlouhodobě a nejspíše nikdy nezmizí, je lidská povaha. Strach, hamižnost a další emoce vždy ovlivňovaly a budou ovlivňovat chování investorů. Evoluce v tomto směru postupuje pomalu a to, co v minulosti fungovalo (například v případě problémů utéct), nebude na trzích fungovat nikdy. Je potřeba se s tím smířit a zařídit se podle toho. Když přestanou fungovat anomálie, nastupuje tvrdá realita.

Zdroj: Of Dollars And Data