Short selling: Na co si dát pozor při prodeji nakrátko?
|

Short selling: Na co si dát pozor při prodeji nakrátko?

Na Wall Street se někdy říká, že "býci jezdí nahoru po eskalátorech, zatímco medvědi spěchají dolů výtahem". Znamená to, že trhy většinou klesají mnohem rychleji, než rostou. Short selling neboli prodej nakrátko, tedy spekulace na pokles, může být zajímavou cestou k zisku, nezkušení investoři by se ale do něj pouštět neměli.

Short selling Medvědí trh Investiční strategie Ponaučení pro investory Rizika

Většina investorů chce v rámci investování levně koupit, pak po určitou dobu držet a v nejlepším případě se ziskem prodat. Tomu se říká držení dlouhé pozice. Když ale chtějí investoři využít propady na trhu ve svůj prospěch, mají možnost. Jsou jí takzvané prodeje nakrátko neboli short selling. Když investor najde titul, o němž je přesvědčen, že je příliš drahý, může si prostřednictvím brokera akcie společnosti půjčit a prodat. Když se jeho předpoklad naplní, může akcie koupit za nižší cenu, vrátit je brokerovi a cenový rozdíl si ponechat. Zisk je na světě.

K tomu, aby mohl investor takzvaně shortovat, musí mít u brokerské společnosti účet i smlouvu o úvěru na obchodování s cennými papíry (takzvaný margin account). Díky tomu si může půjčovat od brokera peníze i akcie na prodej, přičemž jeho akcie a peníze na účtu tvoří zajištění (kolaterál). Když chce investor uzavřít svou krátkou pozici, jednoduše akcie opět koupí a vrátí brokerovi. Je to stejné, jako když kupuje dlouhou pozici.

Rizika

Největším rizikem je samozřejmě růst ceny akcie, kterou investor shortuje. Není to stejné, jako když nakupuje a cena akcie následně padá. V případě shortování je problémem teoreticky neomezená ztráta. Při běžném investování je ztráta omezena nulovou cenou, investor tedy může ztratit 100 % investované částky (pokud neinvestuje na dluh). Růst ceny akcie ale není omezen, takže ztráta, která vzniká při růstu ceny, může být větší než 100 %.

Kromě tohoto zjevného rizika existují i některá méně nápadná. V některých případech například není možné short selling provádět, respektive dané akcie si nelze půjčit. Někdy si lze půjčit akcie pouze za dodatečný poplatek, což snižuje ziskový potenciál obchodu. S tím souvisí například i to, že úroky za půjčku akcie nemusejí být pevné a mohou v relativně krátké době, v závislosti na nabídce a poptávce po shortovatelných akciích, rychle vzrůst. Investor by si měl na to dávat pozor.

Dalším problémem může být vynucený nákup. Investor v takovém případě musí koupit akcie, ačkoli je v rámci daného obchodu zatím ve ztrátě a nakupovat nechce. Když se totiž původní majitelé akcií, které byly investorovi prostřednictvím brokera půjčeny, rozhodnou je prodat, a zároveň nejsou k půjčení dostupné žádné jiné akcie, investor je nucen zrealizovat nucený nákup. V tomto případě s tím bohužel nemůže prakticky nic dělat, nemůže to ovlivnit.

Navýšit náklady, a snížit tak výnosový potenciál může také povinnost platit dividendy vyplácené společností původnímu majiteli, který své akcie půjčil. Investor to může ovlivnit tím, že nebude shortovat v době, kdy se vyplácejí dividendy, což ovšem může ovlivnit jeho výnosy (po vyplacení dividendy cena daní akcie zpravidla klesá právě o hodnotu dividendy).

Na co si dát pozor

Při short sellingu (stejně jako při klasické investici) musí investor důkladně zvážit svou investiční strategii. Rozhodovat se může na základě fundamentů (hledání negativních charakteristik, na rozdíl od "dlouhých" obchodů) nebo technické analýzy (silný býčí trend může být nebezpečný i při špatných fundamentech) a pak identifikovat vstupní a cílové ceny. Velice důležité je nezapomenout na stop-loss, vzhledem k tomu, že potenciál růstu ceny (a ztráty investora) je teoreticky neomezený.

Problematické může být také shortování akcií společnosti, která již má za sebou nějaký delší pokles, protože i zde platí omezení nulovou cenou. Ideální dobou na vstup do krátké pozice je tedy začátek sestupného trendu, který je většinou kratší a strmější než růst. Když investor mine začátek trendu, je lepší krátkou pozici neotevírat.

Zdroj: Charles Schwab