Evropské akcie ve čtvrtek navzdory opětovnému růstu napětí na Ukrajině zdražily

Britský FTSE 100 posílil o 0,42 %, německý DAX přidal 0,05 % a francouzský CAC 40 vzrostl o 0,64 %. Jednotný evropské index DJ Euro Stoxx 50 nakonec uzavřel se ziskem 0,44 % na 3 189,81 bodu. Nejvíce se dařilo sektoru ropy a zemního plynu, finančním titulům a sektoru telekomunikací. V červených číslech naopak skončily sektor služeb, potravinářské odvětví a automobilky.

Ruské akcie naopak po zprávě o novém cvičení ruské armády blízko hranic s Ukrajinou prudce oslabily. Akciový index moskevské burzy MICEX klesl o 2,15 % na 1 300,54 bodu a index burzy RTS, kde se ceny akcií stanovují v dolarech, se propadl o 2,25 % na 1 145,66 bodu.

"Hlavním faktorem, který vytváří tlak na ruský trh, zůstávají geopolitická rizika," uvedl analytik Alexej Bystrov z investiční společnosti Olma. Rusko ve čtvrtek oznámilo, že v reakci na operace ukrajinských sil namířené proti proruským separatistům zahájilo blízko hranice s Ukrajinou vojenské cvičení. Přestřelky mezi ukrajinskými vojáky a proruskými rebely u města Slavjansk na východě Ukrajiny si vyžádaly dva a až pět mrtvých z řad separatistů.

Nejdůležitější čtvrteční události na evropských trzích

• Evropská centrální banka by mohla spustit širší program nákupu aktiv v případě zhoršení výhledu vývoje inflace v eurozóně. Prohlásil to ve čtvrtek prezident ECB Mario Draghi. Upozornil, že ECB nyní očekává, že inflace zůstane delší dobu na nízké úrovni a pak opět začne růst, a zdůraznil, že důležitým faktorem při hodnocení výhledu cenové stability je vývoj směnného kurzu.
• Podnikatelská nálada v Německu v dubnu nečekaně vzrostla, což signalizuje víru investorů v to, že největší evropská ekonomika ustojí jak napětí na Ukrajině, tak cenové tlaky v eurozóně. Index podnikatelského klimatu v Německu v dubnu nečekaně vzrostl na 111,2 bodu z březnových 110,7 bodu, očekával se pokles na 110,5 bodu. Hodnocení současné situace se zlepšilo na 115,3 bodu z březnových 115,2 bodu, a zaostalo tak za očekáváním o 0,4 bodu. Očekávání předčil indikátor sledující budoucí očekávání, který vzrostl na 107,3 bodu ze 106,4 bodu, ačkoli se odhadoval mírnější pokles na 105,8 bodu.
• Španělská ekonomika v prvním čtvrtletí expandovala tempem 0,4 % mezivartálně a 0,5 % meziročně.
• Španělsko prodává dluhopisy se splatností v roce 2017 za 1,35 miliardy eur s výnosem 1,022 % (1,331 % v aukci 20. března), dluhopisy se splatností v roce 2019 za 1,58 miliardy eur s výnosem 1,663 % (1,869 % v aukci 3. dubna) a dluhopisy se splatností v roce 2024 za 2,65 miliardy eur s rekordně nízkým výnosem 3,095 % (3,291 % v aukci 3. dubna).
• Spotřebitelská důvěra v České republice se v dubnu zlepšila, index vzrostl na -3,8 bodu z -5,5 bodu.
• Ruský státní plynárenský gigant Gazprom naúčtoval ukrajinskému energetickému podniku Naftogaz sumu 11,4 miliardy dolarů za to, že neodebral nasmlouvaný plyn. Částku připsal Gazprom k dosavadnímu ukrajinskému dluhu za dodaný plyn ve výši 2,2 miliardy dolarů. Sdělila to ve čtvrtek agentura Interfax s odvoláním na činitele Gazpromu.
• Ruský monopolní provozovatel ropovodů Transněfť se obává, že by Ukrajina mohla získat kontrolu nad potrubním vedením, které přivádí ropné produkty do Maďarska. Vyplývá to podle agentury Reuters ze čtvrtečního sdělení ruského podniku.
• Nizozemskému pivovaru Heineken klesl v prvním čtvrtletí letošního roku čistý zisk o 37 % na 143 milionů eur. Firma však ve čtvrtečním prohlášení uvedla, že se jí po dlouhém období stagnace podařilo vrátit k růstu na důležitém trhu v západní Evropě a její tržby bez zahrnutí vlivu změn směnných kurzů a akvizic rostly.