MF chce kvůli únikům u spotřebních daní zavést nový registr

"V porovnání s novelami tohoto zákona v uplynulých letech se jedná o poměrně rozsáhlou novelu, která však nepřináší žádnou úpravu sazeb spotřebních daní," řekl ČTK daňový odborník PwC Martin Diviš. Cílem opatření je podle něj omezení přístupu rizikových firem a obchodníků, u kterých není dostatečná záruka, že budou postupovat v souladu se zákonem, k nezdaněným výrobkům podléhajícím spotřební dani.

Vznik registru si podle MF vyžádaly daňové podvody, které souvisí s nezákonným přimícháváním nezdaněných zvláštních minerálních olejů do pohonných hmot, zejména motorové nafty. "Do tohoto registru budou zapisováni výrobci, distributoři a koneční spotřebitelé zvláštních minerálních olejů. Povinnosti spojené s registrem se budou vztahovat pouze na osoby, které nabývají tyto oleje volně ložené nebo umístěné v baleních přesahujících 210 litrů," uvádí materiál. Návrh by podle MF měl co nejméně dopadnout na malé distributory a spotřebitele zvláštních minerálních olejů.

Mezi zvláštní oleje patří oleje používané k obrábění kovů, uvolňování odlitků z forem, antikorozní oleje, ložiskové oleje, oleje pro technologické účely, oleje pro kalení a přenos tepla, textilní oleje a ostatní mazací oleje. U těchto olejů vzniká povinnost přiznat a zaplatit spotřební daň pouze v případě, že jsou určeny pro pohon motorů, výrobu tepla nebo pro výrobu směsných pohonných hmot.

"Zvláštní minerální oleje budou vymezeny přímo zákonem, a to vazbou kódu celní nomenklatury a technických vlastností," doplnil Diviš s tím, že za nesplnění požadavků ve vztahu k zvláštním minerálním olejům může být udělena sankce do pěti milionů korun.

Ministerstvo původně navrhovalo i zvýšit maximální výši zajištění spotřební daně z minerálních olejů u daňových skladů ze současných 100 milionů korun na 1,5 miliardy korun. "Na základě jednání ministerstvo financí zvolilo variantu řešení formou zpřísnění povolovacích řízení namísto původně uvažovaného výrazného plošného navýšení zajištění spotřební daně," uvádí ale zpráva.

Rizikovost firem chce ministerstvo posuzovat z hlediska jejich spolehlivosti, tedy trestněprávní bezúhonnosti a daňové spolehlivosti, daňové bezdlužnosti a ekonomické stability.