Nuda (ve) Fedu
|

Nuda (ve) Fedu

Není nic lepšího, než když si je celý trh něčím jistý. Třeba zvyšováním sazeb v USA.

Spojené státy americké (USA) Americká ekonomika Úrokové sazby Fed Centrální banky Americký dolar

Za dva týdny se američtí centrální bankéři sejdou k projednání měnové politiky. Trh si je jistý, že dolarové úrokové sazby v červnu opět půjdou nahoru. Nic na tomto názoru nezměnilo ani zveřejnění zápisu z květnového jednání. Z něj vyplývá, že centrální bankéři chtějí vidět důkazy o tom, že zpomalení americké ekonomiky z prvních měsíců letošního roku bylo opravdu pouze dočasné.

"To už ale dokazují silná data z rezidenčního trhu i investiční aktivita podnikatelského sektoru. Vzhledem k velice nízké nezaměstnanosti je pouze otázkou času, kdy se napjatá situace na trhu práce projeví ve rychlejším růstu mezd a spotřeby domácností. To vše ve finále povede k vyšší jádrové inflaci," napsal minulý týden v Hospodářských novinách hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

Červnovým zvýšením sazeb (nejen) podle něj zpřísňování měnové politiky Fedu neskončí. "Další zvýšení sazeb by mělo přijít již na zářijovém zasedání. Zároveň by na něm měly být oznámeny i detaily toho, jak bude Fed redukovat svou bilanci nafouknutou během tří kol programu odkupů aktiv," doplnil ekonom.

S redukcí svého portfolia aktiv by americká centrální banka chtěla začít ještě před koncem letošního roku. Protože hráči na trhu s návratem měnové politiky Fedu k normálu počítají, těžko od těchto kroků očekávat výraznější posilování dolaru. Pokud by nakonec byla normalizace pomalejší, dolaru by to naopak ublížilo.

Takový je zhruba názor trhu. Ale jak už to tak bývá, když si skoro všichni myslí totéž, stačí i menší závan protivětru, aby se konsenzuální scénář zhroutil jako domeček z karet. Fed může v případě, že americká makrodata nebudou naplňovat či překonávat očekávání, se zvyšováním úroků otálet. Nebylo by to poprvé. Minimálně krátkodobě by se pak na trhu, a nejen tom měnovém, mohlo odehrávat něco trochu jiného než očekávaná prázdninová nuda.

"Návrat na velikost bilance Fedu z doby před pádem banky Lehman Brothers by obnášel snížení o zhruba 4 biliony dolarů," připomíná analytik Michal Skořepa z České spořitelny. "Fed hodlá nerolování stále většího objemu aktiv pojmout jako předem naprogramovaný automat, který bude nutno upravit jen v případě nečekaných poryvů v ekonomice. Tento automatický postup je logický a principiálně správný. Pokud by si totiž Fed s (ne)reinvestovanými objemy pohrával podle momentální situace (sazby na trhu, inflace a podobně), šlo by vlastně vedle postupně zvedaných úrokových sazeb o druhý nástroj měnové politiky. A to by mohlo v měnověpolitické komunikaci a v ovlivňování tržních očekávání dělat zmatek."

V této souvislosti Skořepa připomíná rozhodnutí ČNB v roce 2004 začít prodávat výnosy z devizových rezerv. Také tehdy šlo o automat, protože měsíčně prodávaný objem, ačkoli způsoboval opakovaný drobný tlak na posilování koruny, byl k aktuálnímu vývoji kurzu víceméně slepý (právě ve snaze neučinit z odprodeje nástroj měnové politiky, který by byl paralelní k repo sazbě).

"Ovšem vzhledem k tomu, že jde o manévr, se kterým Fed nemá v tomto rozsahu zkušenost, faktická šance, že z důvodů dopadu na ekonomiku bude nutno si s limity přece jen pohrávat, je možná větší, než vedení Fedu čeká (nebo možná spíše chce, aby tržní hráči čekali). I samotná skutečnost, že zmíněné limity na nereinvestování se budou postupně zvyšovat z nejprve nízké úrovně, naznačuje, že Fed chce chystaný režim zavést jen opatrně a před 'zrychlením' vždy ověřit, že dosavadní kroky nezpůsobily žádné větší otřesy," věří analytik z České spořitelny.