Predikce nefungují, ale lidé jim stále chtějí věřit
|

Predikce nefungují, ale lidé jim stále chtějí věřit

O tom, že předvídání pohybu cen investičních nástrojů nefunguje, ačkoli mnoho investičních guruů a manažerů hedgeových fondů tvrdí opak, se píše skoro stejně často, jako se zveřejňují všechny možné predikce. Přestože tedy nejde o žádnou novinku, lidé prognostikům nadále věří. Proč? Protože chtějí.

Americké akcie Chyby v investování Psychologie Ponaučení pro investory Dow Jones Investování

Skutečnost, že předpovědi na trzích nefungují, není žádná novinka, o které bychom se dozvěděli díky rozšíření indexových fondů. Již v roce 1900 psal francouzský matematik Louis Bachelier ve své práci The Theory of Speculation o tom, že matematická pravděpodobnost u spekulací je prakticky nula. Až Američan Alfred Cowles III se ale pokusil změřit úspěšnost proroků na akciovém trhu na základě empirických dat.

Cowles byl úspěšný byznysman, jehož vášní byly ekonomie a statistika. Již v roce 1927 jej napadlo, zda lze porazit akciový trh. Přes čtyři roky shromažďoval informace o akciových investicích uskutečněných velkými finančními institucemi a také o doporučeních prognostiků (tehdy se ještě nedalo hovořit o analyticích v dnešním slova smyslu) v médiích. Výsledky porovnával s indexem  Dow Jones Industrial Average  (S&P 500 ještě v současné podobě neexistoval, stejně jako neexistovaly indexové fondy).

Došel k závěru, že výkonnost finančních institucí je oproti Dow na roční bázi horší o 1,2 procentního bodu a prognózy v médiích jsou výkonnostně slabší až o 4 procentní body. "I ty nejlepší výsledky jsou jen o trochu lepší (pokud vůbec), než bychom mohli očekávat u čistého tipování," napsal mimo jiné Cowles.

O 11 let později Cowles publikoval ještě rozsáhlejší studii založenou na více než 7 000 tržních předpovědích za uplynulých 15 let. Výsledky opět dokazovaly, že schopnosti prognostiků předvídat dění na trzích jsou prakticky nulové.

Cowles svými pozorováními výrazně předběhl dobu. V podstatě až v polovině 70. let se začaly množit otázky o přidané hodnotě aktivní správy, zejména ze strany Paula Samuelsona a Charlese Ellise. Otázkou zůstává, proč muselo od první práce Cowlese uběhnout 40 let, než se na trhu objevil první indexový fond, nebo proč aktivní správa dodnes dominuje investičnímu byznysu (byť ztrácí pozice na úkor ETF a spol.). Roli pravděpodobně sehrávají silný lobbing na Wall Street, velké sumy vynakládané na reklamu a v neposlední řadě síla finančních médií.

Nakonec s odpovědí přišel sám Cowles, který se dožil úctyhodného věku (zemřel v roce 1984 v 93 letech) a i ve stáří byl dotazován na své studie o investičních prognózách. Peter Bernstein ve své knize Capital Ideas: The Improbable Origins of Wall Street citoval jednu takovou odpověď Cowlese: "I kdybych své průzkumy opakoval každých pět let, případně by v mé práci pokračovali jiní, nic by se nezměnilo. Lidé budou mít vždy zájem o předpovědi. Chtějí věřit, že někdo ví více než oni sami. Svět, ve kterém nikdo nic neví, může děsit."

Cowles měl pravdu v tom, že predikce nefungují. Nakonec měl pravdu i v tom, že aktivní správa a tržní predikce jsou dnes tak významnými součástmi trhu, že si bez nich tržní prostředí většina investorů vlastně ani nedokáže představit. A dokud budou investoři věřit, že někdo umí předvídat dění na trhu lépe než oni sami (a než to dokáže házení mincí), jejich vliv klesat nebude.

Zdroj: The Evidence-Based Investor