Předpovědi konce světa jako klíč k úspěšnému investování
|

Předpovědi konce světa jako klíč k úspěšnému investování

Investoři a členové sekt vyhlížejících konec světa nemohou mít nic společného, říkáte si možná. Omyl!

Chyby v investování Ponaučení pro investory Investování Psychologie

Predikcím konce světa se v polovině 50. let 20. století věnoval i americký sociální psycholog Leon Festinger, jenž se inkognito připojil k chicagské sektě vedené ženou známou jako Marian Keechová. Členům sekty Keechová vyprávěla o zprávě z vesmíru, podle které nastane 21. prosince 1954 konec světa v podobě ničivé potopy. Zároveň jim však slibovala, že budou-li ji věrně následovat, tajemné vesmírné bytosti je před ničivou potopou zachrání a přenesou je na jinou obyvatelnou planetu.

Lidé, kteří byli kolem Keechové sdruženi, se před daným datem zbavili svého majetku a odešli z práce a od rodin, aby se mohli podle instrukcí své velké učitelky připravovat na konec světa. Když se v osudný den nic nestalo, začala Keechová tvrdit, že z vesmíru obdržela další zprávu. Podle té zachránilo svět přesvědčení a víra této skupiny, takže žádná povodeň nikdy nepřijde. Členové sekty v tu chvíli začali hlásat, že došlo k zázraku, čímž se ve svém přesvědčení o schopnostech a výjimečnosti Keechové ještě více utvrdili.

Festinger chování členů sekty vysvětloval tak, že šlo o jediný způsob, jak mohli nejen před svým okolím, ale hlavně sami před sebou ospravedlnit své předchozí nesmyslné jednání. V opačném případě by museli přiznat, že se stali obětí podvodu.

Z tohoto a dalších zkoumání nakonec vzešla teorie kognitivní disonance, která říká, že pokud člověk pociťuje nesoulad mezi dvěma skutečnostmi, snaží se tento nesoulad podvědomě potlačit.

Kognitivní disonance se týká i většiny investorů. Projevuje se u nich ve chvíli, kdy se jejich rozhodnutí ukáže jako chybné, ale oni nejsou schopni chybu uznat a raději hledají výmluvy. Je totiž mnohem lehčí z vlastních neúspěchů obviňovat druhé než přijmout nepříjemnou pravdu.

Stačí se podívat, jak dnes ti, kdo sedí na hotovosti a čekají na propad cen akcií, hovoří o těch, kdo na burzách sčítají zisky, a naopak. Zástupci obou táborů tvrdí, že ti druzí přišli o rozum. Kdo má pravdu? Možná jen jedna strana, možná obě, možná ani jedna. Záleží na mnoha faktorech, mimo jiné na okamžiku vstupu na trh a investičním horizontu.

V každém případě lze ze zkoumání Leona Festingera vyvodit několik základních doporučení. Investoři, kteří se nechtějí stát obětí kognitivní disonance, by měli v každé situaci brát v potaz všechny argumenty, měli by si přiznat, že za některými jejich úspěchy mohl stát jen faktor štěstí, a měli by vždy příčiny neúspěchu hledat ze všeho nejdříve u sebe.

Zdroj: A Wealth of Common Sense