Proč je důležité překonávat trh během medvědího trendu
|

Proč je důležité překonávat trh během medvědího trendu

Většina lidí si myslí, že cílem úspěšného investora je porážet trh za každou cenu. A zní to i celkem logicky. V obdobích býčích trendů to ale není až tak důležité jako během trendů sestupných. Úspěch v době, kdy se trhu jako celku nedaří, je skvělý předpoklad klidu v optimistických časech.

Americké akcie S&P 500 Výnosy Psychologie Investování

Publicista Brian Livingston v knize Muscular Portfolios: The Investing Revolution for Superior Returns with Lower Risk píše, že největší překážkou dlouhodobých zisků investorů je "dogma, že musíte porážet index S&P 500 během býčího trendu". Mnohem důležitější je to podle něj v období medvědích trhů, a to ze dvou důvodů.

Větší ztráty vyžadují větší zisky

Prvním je skutečnost, že větší ztráty vyžadují mnohem větší zisky, aby se investor ze zmíněných ztrát "vyhrabal". Někdy to může být takřka nemožné. Když tedy investor v průběhu medvědího trendu zaostává za indexem, musí jej později během býčího trendu překonávat velice výrazně, aby byl dlouhodobě lepší než trh.

Mark Hulbert z MarketWatch uvádí příklad investice, která na posledním medvědím trhu ztratila od října 2007 do března 2009 celých 79 %. Pokud by taková investice měla dohnat index S&P 500, musela by vydělat více než 1 000 %, což by se sledováním indexu, případně jeho rozumně představitelným překonáním zkrátka nemohlo stát. Index od března 2009 vydělal přes 300 %, což znamená, že nešťastný investor, který ztratil na medvědím trhu téměř 80 %, by musel překonat trh trojnásobně. A to je mimořádně nepravděpodobné.

Strach hraje proti investorům

Druhým důvodem je fakt, že málokterý investor dokáže držet pozice až do konce medvědího trendu. Většina investorů v určité době podlehne emocím a akcie prodá, kvůli čemuž pak přijde o začátek (ve většině případů o velkou část) býčího trendu, když se trhy začnou vzpamatovávat.

Livingston cituje Bena Carlsona ze společnosti Ritholtz Wealth Management, podle kterého ztrátu do 10 % dokáže snést většina investorů. "Při 20% ztrátě lidé trochu znervózní. Ale když se dostanou na -30 % nebo -40 %, řeknou si, že toho bylo dost, a chtějí z trhu pryč," říká Carlson. Na medvědím trhu mezi lety 2000 a 2002 byla přitom průměrná ztráta akcií kolem 49 % (se započtením dividend), mezi lety 2007 a 2009 to bylo 55 %.

Zisky vypadají lépe než ztráty

Z psychologického hlediska hraje podle Livingstona velkou roli v chování investorů i touha po vzrušení. To, že investor neztratí v průběhu medvědího trendu tolik jako index, zkrátka není tak vzrušující či motivující jako to, když vydělá v průběhu býčího trendu více než index.

Investoři, poradci a správci peněz by se zkrátka měli více soustředit na omezování ztrát v době medvědího trendu než na překonávání trhu v době růstu. Podle Hulberta je právě dnes, kdy je americký trh po více než devíti letech růstu na maximech, ten správný moment začít řešit omezování případných ztrát. Až se probudí medvěd, může být pozdě.

Jako důkaz toho, že se investoři nechovají zrovna prozíravě, přikládá Hulbert statistiku podílu akciové složky v portfoliích soukromých důchodových účtů (IRA) lidí starších 70 let. Na konci roku 2016 (poslední dostupná čísla) měli tito lidé v akciích zainvestováno 61,5 % peněz. Není přitom jisté, zda by v případě rychlého propadu byli tito investoři schopni tolerovat výraznější ztráty.

Je také patrné, že v roce 2007, kdy začal poslední medvědí trend, to bylo podobné. A na konci roku 2008, dva měsíce před koncem sestupného trendu, klesl podíl akciové složky na 46,6 %. To skutečně neukazuje na to, že by investoři byli schopni řídit své pozice bez emocí (jakkoli část poklesu podílu akcií je potřeba přičíst propadu cen na trzích). Nebo si budeme říkat, že tentokrát je to konečně jiné?

Zdroj: MarketWatch