Proč nižší sazby ČNB nemusejí znamenat zlevnění hypoték
|

Proč nižší sazby ČNB nemusejí znamenat zlevnění hypoték

V návaznosti na klesající sazby ČNB se místy objevuje očekávání, že podobně prudký posun dolů zažijí v následujících dnech nebo týdnech klientské sazby, tedy úroky, které banky nabízejí firmám a domácnostem. Takové automatické promítnutí je však podle mého názoru velice nepravděpodobné, píše ekonom Michal Skořepa z České spořitelny.

Banky Úrokové sazby Hypotéky Úvěry Michal Skořepa Česká ekonomika Česká republika

Váhání bank při reakci na snížení repo sazby rozhodně nebude důsledkem nedostatečné konkurence mezi bankami. Pokud by konkurence nefungovala, proč by banky již nyní nežádaly od klientů například u hypoték namísto nynějších průměrných 2,4 % třeba 6 nebo 10 %?

Důvod bankovní opatrnosti bude poněkud složitější. Budou vlastně hned dva. Zaprvé, banky se při stanovování sazeb s víceletou, tedy delší fixací (jako jsou třeba sazby u valné většiny hypoték) rozhodují především na základě porovnání nikoli s aktuální výší dvoutýdenní sazby ČNB, nýbrž s delšími, víceletými sazbami na mezibankovním trhu a s víceletými výnosy státních dluhopisů. Dokud tyto delší sazby a výnosy nezaznamenají podobný posun dolů jako repo sazba ČNB, nebudou mít ani banky ve svých výpočtech mnoho racionálních důvodů pro snižování sazeb pro klienty.

Zadruhé, i přes veškerou chystanou pomoc české vlády ekonomice lze očekávat v nejbližších měsících, ne-li letech, určité zvýšení frekvence krachů firem a vyšší nezaměstnanost. Takové zvýšení rizika nesplácení úvěrů opět rozhodně není impulzem, který by nabádal banky k rychlému snižování úvěrových sazeb.

Stačí se ostatně podívat do nedávné historie. Na přelomu let 2008 a 2009, tedy uprostřed světové finanční krize, ČNB také výrazně snížila sazby, úroky třeba právě u hypoték ale začaly klesat až po roce.

Zdroj: Česká spořitelna