Riziko pádu akcií o 50 %, zlatá záře s otazníkem a (další) bod pro pasivní investice
|

Riziko pádu akcií o 50 %, zlatá záře s otazníkem a (další) bod pro pasivní investice

Současné prostředí je jako šité na míru zlatu. Myslím si, že z únorových maxim mohou americké akcie spadnout až o 50 % a ekonomika USA směřuje k nejhlubší recesi od 30. let, napsal klientům svého hedgeového fondu Paul Singer. Má takové vzkazy v popisu práce, řeknete si.

Americké akcie Akciové fondy Podílové fondy Investiční strategie ETF Kontrariánské investování Zlato

Ano, hedgeový manažer Paul Singer nemá zájem na tom, aby bezstarostně vkládali peníze do ETF sledujících americký akciový trh ve víře, že za pár let vydělají, ať se do té doby bude dít cokoli. Výstrahy má tedy v popisu práce.

Zaujme ale, že již 1. února vydal jednu, která se pro USA a velkou část ostatního světa ukázala být prorockou. Svým zaměstnancům tehdy napsal, že se mají připravit na měsíce v karanténě. Jistě v té době nebyl jediný, kdo něco takového předpokládal, určitě ale nepatřil k většině.

Aktuálně klientům doporučuje soustředit se na zlato. V době, kdy centrální banky chrlí nové peníze a důvěra v akciový trh (a nejen ten) byla otřesena, to zní vlastně jako celkem obyčejné doporučení. Nutno ale připomenout, že ani v letech nejmasivnějšího kvantitativního uvolňování (QE) po finanční krizi zlato nepředvádělo nic výjimečného.

Nyní to může být jiné v tom, že QE nabralo řádově vyšší rychlost a že svět padá do hluboké recese, o jejíž délku si zatím ekonomové můžou tak akorát tahat sirky. Tato případná jinakost může přitom hrát pro Singera, ale i proti němu.

Přece jen bod pro akciové ETF?

Vraťme se ale ještě k akciovým burzovně obchodovaným fondům. Ty, které sledují celé indexy, odepsaly logicky z únorových rekordů přes 30 %, aby následně podstatnou část těchto ztrát napravily. Jestli byla někdy v posledních letech jasnější možnost pro aktivní správce portfolií, aby překonali trh, než když tento jako celek ztratil desítky procent za pár týdnů, připomeňte mi ji.

Již léta je to tak, že aktivní manažeři se svými portfolii zaostávají za celým trhem. Ne všichni, ale je jich výrazná většina. K tomu je potřeba přičíst i poplatky, které musejí být vyšší než u ETF, aby bylo na platy těchto profíků (nemyšleno pejorativně). Není divu, že obliba investic do indexových fondů a ETF tak strmě narostla.

Uplynulé dva měsíce navíc ukázaly, že platit za aktivní správu peněz nemá smysl ani v mimořádně netypických tržních podmínkách (čest výjimkám, tedy manažerům, kteří dokázali vylovit z burzovního oceánu ty správné ryby). Pod tlakem byly ropné firmy nebo banky, dařilo se naopak sektoru zdravotní péče, telekomunikačním společnostem nebo dodavatelům softwaru. Ani na takto rozděleném akciovém trhu ale aktivní manažeři neexcelovali, naopak zaostávali za svými benchmarky jedním z největších rozdílů v zaznamenané historii.

Analýza 1 350 fondů s aktivy za 4 biliony USD z dílny Copley Fund Research ukázala, že akciové fondy s aktivní správou zaměřené na USA v prvním kvartálu zaostaly za pasivně (ne)řízenou konkurencí o 1,44 procentního bodu (navíc bez poplatků). To byl nejhorší výsledek pro aktivní správce za 4 roky a druhý nejhorší od roku 2012. A že by za to mohla jen výkonnost v prvních zhruba sedmi týdnech roku, kdy trhy mířily vzhůru, to se tak docela nechce věřit.

Hodnotové tituly zaostávají

"Zdá se, že celé odvětví postavené na výběru konkrétních akcií je postaveno na mýtu, který uplynulé měsíce roztrhaly na kousky," říká Alan Miller, investiční ředitel společnosti SCM Direct, která investuje peníze klientů pouze do pasivních indexových nástrojů. "Aktivní správci klientům dlouho tvrdili, že se vyšší poplatky vyplatí v době, kdy trh bude padat. Nestalo se."

Podle analýzy jeho firmy si obdobně jako americké vedly také fondy zaměřené na rozvíjející se trhy nebo Japonsko, s benchmarky dokázaly jakžtakž držet krok pouze fondy zaměřené na evropské akcie.

Na obranu (některých) aktivních správců je potřeba dodat, že jejich rozhodnutí jsou mnohdy v souladu s pravidly správného hodnotového investování. Proti nim ovšem v posledních letech působí fakt, že z hlediska ocenění levné hodnotové akcie, které tito správci správně nakupují, zaostávají za růstovými jmény, která mají přitom v indexech často velkou váhu (Apple, Alibaba, Amazon a další, na které na základě ocenění není tak docela snadné sázet).

Jistě je také namístě poznámka, že výsledky za jedno čtvrtletí nemusejí být berná mince pro ty, kdo by chtěli zatlouct pomyslný poslední hřebíček do rakve aktivní správy investic. Čekání na to, až se potvrdí, že poplatky za aktivní řízení portfolií nejsou vyhozené peníze, ale trvá již celkem dlouho.

Jak (ne)snadná je strategie "kup a drž"
Po prudkém propadu cen akcií o 30 % a více během pár týdnů nebude divu, když se začnou rojit hanlivé komentáře na adresu investiční strategie "kup a drž". Jistě se na ní dá najít spousta chyb, žádná ale není tak zásadní jako ta, kterou dělají ti, kdo její název nečtou pozorně až do konce.
Zdroj: Reuters, Financial Times