Saxo Bank: Demografie pohřbí naděje býků, ucho džbánu s neomezenou likviditou od centrálních bank se utrhne
|

Saxo Bank: Demografie pohřbí naděje býků, ucho džbánu s neomezenou likviditou od centrálních bank se utrhne

Mnozí investoři jsou názoru, že propad na trzích v souvislosti s pandemií COVID-19 je jen dočasnou epizodou v rámci dlouhého období růstu cen akcií, podobnou těm z let 2011 a 2016. Jejich hlavním argumentem je, že uvolněná měnová politika, tedy nízké úrokové sazby a odkupy aktiv ze strany centrálních bank, (opět) zafungují jako hlavní hnací síla růstu na trzích. Svůj názor na věc nabízí Christopher Dembik, vedoucí oddělení makroekonomických strategií v Saxo Bank.

Americká ekonomika Světová ekonomika Medvědí trh Americké akcie Centrální banky Rizika Ekonomické a politické hrozby Demografie Koronavirus

V podobné situaci jsme byli již dříve, zejména během dlouhodobého býčího trendu v 50. letech a na začátku 60. let 20. století. Po většinu tohoto období se Fed držel monetární politiky ve stylu "proti větru", která nakonec vedla až k výraznému nárůstu inflace. Příliš uvolněná měnová politika měla dramatické dopady na ekonomiku i na inflaci. Tvůrci politiky Fedu špatně odhadli, jak moc se mohou kola ekonomiky roztočit, aniž by došlo ke zvyšování inflačních tlaků. Když pak začal index spotřebitelských cen stoupat, byla měnověpolitická odezva příliš pomalá. Ceny ropy a potravin problém jen zhoršily.

O slovo se hlásí stagflace

V roce 2020 čelí globální ekonomika mnohem obtížnější výzvě, a pokud ji nedostaneme pod kontrolu, mohou být následky podobné. Ano, rizikem je takzvaná stagflace. Výjimečný stav a šok na straně nabídky i poptávky v éře koronaviru pravděpodobně značně utlumí růst. Vlády jsou připravené podniknout vše, co bude potřeba, aby krizi zmírnily. Posouváme se tak od záchrany bank z roku 2008 k záchraně prakticky všeho v roce 2020.

KONTEXT: Kdo se bojí stagflace, nesmí do lesa. Proč byste (ne)měli i vy?
Inflace nejen v Česku skokově vzrostla, což oživilo diskuze o možných dopadech dlouhotrvající extrémně uvolněné měnové politiky. Tento KONTEXT i proto nabízí tři zajímavé komentáře varující před takzvanou stagflací, tedy situací, kdy v ekonomice stagnuje poptávka, ale roste inflace a nezaměstnanost. I když podle mě tato hrozba nepatří k největším ani nejaktuálnějším, za zamyšlení stojí.

Obrovská fiskální podpora pravděpodobně v nadcházejících měsících zvýší inflační tlaky. V Saxo Bank si přitom na rozdíl od většiny trhu nemyslíme, že koronavirus představuje pouze dočasný tržní šok. Máme za to, že COVID-19, spolu s dalším podceňovaným faktorem, demografickou strukturou, uspíší konec dlouhodobého býčího trendu (technicky akcie v medvědím trendu jsou, my si ale nemyslíme, že je to jen na krátkou dobu).

Jak to bude po baby boomers?

Jsme názoru, že demografická struktura společnosti je hlavním ukazatelem toho, jak se budou trh a ekonomika vyvíjet v desetiletích, která nás čekají. V roce 2011 poukázala odborná studie vydaná Fedem v San Francisku pod názvem Boomer Retirement: Headwinds for U.S. Equity (Generace Baby Boomers v důchodu: Rizika pro americké akcie) na silnou vazbu mezi výkonností akcií a věkovým rozdělením americké populace. Na základě dat z let 1954-2019 se zjistilo, že zhruba 61 % změny ocenění akcií (P/E) lze vysvětlit růstem populace v daném období.

V poválečném období přinesl fenomenální nárůst populace rekordní úroveň příjmů, obrovské bohatství, vyšší spotřebu a zvýšenou ekonomickou aktivitu. Ve stejné době převratné inovace podpořily celkovou produktivitu a daly vzniknout novým průmyslovým strukturám. Spojení rozkvětu populace s průmyslovými inovacemi bylo klíčovým faktorem, který stál za vznikem býčího trendu.

A právě růst populace nyní schází, což může být hřebíček do rakve dlouhodobého tržního růstu. Generace baby boomers, do níž spadá jen v USA více než 76 milionů lidí, končí s prací a začíná čerpat své důchodové fondy. To může být strukturální příčina nižšího zhodnocení akcií v nadcházejících letech.


SPECIÁL: MEDVĚDÍ TREND


Až začnou baby boomers prodávat, nebude na trhu dostatek kupců, kteří by odchod této generace kompenzovali. Mladší část populace, jejíž podíl je menší, je poprvé v zaznamenané historii méně optimistická než nejstarší generace. To bude mít přímé dopady na toky peněz. Navzdory nízkým úrokovým sazbám budou preferovány úspory, nikoli investice.

Menší kupní síla mileniálů naruší akciový trh

Mileniálové nemohou na akciovém trhu investovat, ani kdyby chtěli. Běžný spotřebitel se nikdy úplně nevzpamatoval z poslední recese a přinejmenším v USA narostla příjmová nerovnost, což do budoucna neslibuje nic moc radostného. Již nyní to je cítit na nemovitostním trhu v USA. Baby boomers se zbavují svých obrovských majetků na venkově, ale mileniálové si je nemohou dovolit kupovat. Demografické složení tak nepřinese jen narušení akciového trhu, přispěje k rozkladu finančního sektoru jako celku.

Radim Krejčí (Portu): Pokles na trzích je dárek pro dlouhodobé investory, začít investovat právě teď má smysl
Propady na akciových trzích nepochybně řadu drobných investorů vystrašily, něco takového se posledních deset let prakticky nedělo. Právě po výrazných poklesech je ale vhodná doba začít investovat, říká Radim Krejčí, šéf Portu, první automatizované investiční platformy na českém internetu.

Z hlediska akciového trhu odcházejí baby boomers do důchodu v nejhorší možnou dobu, kdy se na makroekonomických vyhlídkách podepisují i další strukturální faktory. Například uvolněná měnová politika dramaticky zvýšila poměr zadlužení k HDP, který je nyní na neudržitelné úrovni, a nasměrovala kapitál jinam než k produktivním investicím. Výše systémového dluhu, zejména v soukromém sektoru, táhne k zemi produktivitu i ekonomiku jako celek.

Převládající systém, který je soustředěn kolem centrálních bank zajišťujících neomezenou likviditu, je neefektivní a nedokázal přispět k zavedení žádných převratných inovací. Již brzy dosáhneme limitů tohoto systému a spready u aktiv s vysokými výnosy dosáhnou kvůli šíření viru COVID-19 kritické úrovně.

Zdroj: Saxo Bank