Správná alokace aktiv jako klíč ke klidnějšímu spánku v době tržních turbulencí
|

Správná alokace aktiv jako klíč ke klidnějšímu spánku v době tržních turbulencí

Každé větší otřesy na globálních finančních trzích u investorů evokují nejrůznější nápady, jak by měli upravit svá investiční portfolia. Je ale potřeba zdůraznit, že pro dlouhodobý úspěch na trhu není vhodné strukturu portfolia neustále upravovat. Je naopak potřeba neustále myslet na dlouhodobou alokaci aktiv. O co přesně jde, vysvětluje investiční stratég Michal Stupavský ze společnosti Conseq Investment Management.

Investiční strategie Alokace investic Diverzifikace investic Ponaučení pro investory Conseq

Alokace aktiv je proces, v jehož rámci se investor rozhoduje o umístění svého kapitálu (bohatství, majetku, finančních prostředků, úspor) do nejrůznějších aktiv s cílem sestavit takové portfolio, jež bude splňovat jeho požadavky z hlediska investičního rizika a očekávaných reálných výnosů, respektive očekávaných nominálních výnosů snížených o předpokládanou inflaci. Alokace aktiv tedy není pouze o výběru konkrétních investičních aktiv, ale také o stanovení jejich podílů v rámci portfolia.

Na základě analýzy historických dat a empirických studií lze říci, že alokace aktiv, tedy výběr konkrétních investičních aktiv, do kterých vloží investor svůj kapitál, a jejich konkrétní váhy, má v rámci procesu portfoliomanagementu a investování obecně zásadní a rozhodující vliv na rizikově-výnosový profil portfolia, tedy na budoucí realizované výnosy investora.

Proces alokace aktiv odpovídá na klíčové otázky v rámci procesu portfoliomanagementu, respektive investiční strategie.

  • Do jakých tříd aktiv by měl investor vložit kapitál? Hotovost, termínované vklady, životní pojištění, dluhopisové fondy, akciové fondy, penzijní fondy, nemovitosti, zemědělská půda, investiční zlato a stříbro, umění a tak dále.
  • Jaké cílové váhy v portfoliu budou jednotlivé vybrané třídy aktiv mít?
  • Jaká jsou povolená rozmezí pro váhy jednotlivých zvolených tříd aktiv? Pokud mají například akcie cílovou váhu 30 %, povolené pásmo může být plus mínus pět procentních bodů, tedy 25-35 %.
Investice do akcií má smysl, dlouhodobý horizont je na straně investorů
S investicemi do akcií byla, je a vždy bude spojena vyšší volatilita než u jiných standardních investičních aktiv. Jednou z možností, jak lze alespoň částečně eliminovat možné negativní dopady této zvýšené volatility, je mít dostatečně dlouhý investiční horizont. Zpravidla se pro akciové investice doporučuje alespoň 5 let, ale platí, že čím delší, tím zpravidla lepší.

Jakmile má investor tyto klíčové otázky zodpovězeny, je potřeba tuto alokaci aktiv či investiční strategii v rámci procesu portfoliomanagementu implementovat tak, že v rámci zvolených tříd aktiv pomocí investiční, respektive valuační analýzy vybereme konkrétní investiční instrumenty. Jinak řečeno, v rámci naplnění určité třídy aktiv konkrétními investičními nástroji, například u akcií konkrétními tituly, je potřeba nakoupit fundamentálně podhodnocená investiční aktiva, například tedy podhodnocené akcie, a naopak fundamentálně nadhodnoceným investičním aktivům se vyhnout, případně je prodat, pokud jsou již v portfoliu obsažena.

Ač se může investor sebevíce snažit v rámci valuační analýzy vybírat pouze ty nejvíce podhodnocené akcie, pokud akcie jako třída aktiv tvoří 50 % jeho portfolia, přičemž portfolio by mělo zahrnovat jen 10 % akcií, je velice pravděpodobné, že v dlouhodobém horizontu nebude výkonnost jeho portfolia optimální. Podle empirických studií je totiž dlouhodobá výkonnost portfolia dána přibližně z 90 % samotnou alokací aktiv. Výběr konkrétních cenných papírů má na dlouhodobou výkonnost portfolia daleko menší vliv.

Když volatilita naroste, investorům se děje (i) těchto 8 věcí
Když ceny akcií padají a volatilita roste, investory to zpravidla nenechává chladnými (platí to i v případě, že ceny akcií rostou, jen dopady bývají jiné, přesně do dalšího propadu). Jak také vyšší volatilita působí na psychiku tržních hráčů?