Zlatý rok 2019: Světová poptávka mírně klesla, propadl se zájem o slitky a mince
|

Zlatý rok 2019: Světová poptávka mírně klesla, propadl se zájem o slitky a mince

Globální poptávka po zlatě loni podle zprávy Světové rady pro zlato klesla o procento na 4 355,7 tuny. Výrazně se zvýšil zájem o ETF investující do zlata, nižší byla naopak poptávka po kovu v technologickém sektoru a výrazně spadl zájem o slitky a mince.

Zlato Vzácné kovy Komodity Bezpečné investice Investiční alternativy Centrální banky ETF Investiční a pamětní mince a medaile

Poptávka po investičním zlatě loni stoupla o 9 % na 1 271,7 tuny. Vystřelily nákupy zlatých ETF, které dosáhly 401,1 tuny proti 76,2 tuny v roce 2018. Poptávka po zlatých slitcích a mincích se naopak snížila o 20 % na 870,6 tuny, z toho v Indii klesla o 10 % na 145,8 tuny a v pevninské Číně spadla o 31 % na 211,1 tuny.

Prudký pád poptávky po slitcích a mincích připisuje WGC hlavně růstu ceny zlata, kterého řada investorů využila k vybrání zisků. Za zájmem o zlaté burzovně obchodované fondy naopak WGC vidí snahu investorů o diverzifikaci portfolia v době zvýšeného geopolitického napětí.

Cena zlata loni stoupla ze zhruba 1 280 USD za trojskou unci na asi 1 515 USD za trojskou unci. Například cena kovu v eurech, indických rupiích, tureckých lirách nebo jihoafrických randech pak loni stanovila nové historické maximum.

Růst ceny zlata měl negativní vliv na poptávku po zlatých špercích. Ta se loni snížila o 6 % na 2 107 tun. V Indii poptávka dosáhla 544,6 tuny (-9 %) a v pevninské Číně činila 637,3 tuny (-7 %). V samotném čtvrtém čtvrtletí poptávka po zlatých špercích spadla dokonce o 10 % na 584,5 tuny, minimum od roku 2011.

Navzdory poklesu poptávky po zlatých špercích se však zvýšila hodnota materiálu zakoupeného zboží, a to o 3 % na pětiletý rekord 94,3 miliardy dolarů, přičemž v samotném čtvrtém čtvrtletí stoupla hodnota materiálu nakoupených šperků o 9 % na sedmileté maximum 27,8 miliardy dolarů.

Nákupy zlata ze strany centrálních bank loni klesly o procento na 650,3 tuny. Patnáct centrálních bank navýšilo své zlaté rezervy o jednu tunu či více. V samotném čtvrtém čtvrtletí centrální banky nakoupily 109,6 tuny zlata, meziročně o třetinu méně.

Nejvíce zlata loni nakoupily turecká centrální banka (159 tun) a centrální banka Ruska (158,1 tuny). Nakupovaly ale také centrální banky v Polsku (100 tun) nebo v Číně (95,8 tuny). Minimálně deset tun kovu do svých sejfů dokoupily rovněž centrální banky Kazachstánu (35 tun), Indie (32,7 tuny), Spojených arabských emirátů (13,5 tuny), Kataru (11 tun), Ekvádoru (10,6 tuny) a Srbska (10 tun).

Poptávka po zlatě v technologickém odvětví meziročně klesla o 2 % na 326,6 tuny, z toho poptávka v segmentu výroby elektroniky byla nižší rovněž o 2 % a dosáhla loni 262,6 tuny vlivem slabosti celého sektoru. Rok 2020 by nicméně podle odhadů výrobců polovodičů měl přinést obrat, a poptávka po žlutém kovu pro výrobu elektroniky by se tak mohla zvýšit.

Zlatá rally může pokračovat. Toto jsou hlavní důvody
Cena zlata loni stoupla z 1 280 USD na 1 520 USD za trojskou unci, tedy asi o 19 %. Světová rada pro zlato je přitom přesvědčená, že růst ceny žlutého kovu ještě neskončil.

Dodávky zlata na trh loni stouply o dvě procenta na 4 776,1 tuny, objem zlata získaného těžbou se snížil o procento na 3 463,7 tuny, zatímco objem zlata získaného recyklací vyskočil o 11 % na 1 304,1 tuny.

Zdroj: World Gold Council