Tři mýty o úrokových sazbách
|

Tři mýty o úrokových sazbách

Po téměř dvanácti letech spekulací se trhy konečně dostávají do fáze růstu úrokových sazeb. Společně s touto změnou se šíří také mýty a dezinformace o tom, co všechno mohou rostoucí sazby způsobit. Následující tři se objevují nejčastěji.

Úrokové sazby Americké státní dluhopisy Americké akcie Hypotéky

1. Rostoucí krátkodobé úrokové sazby znamenají zkázu pro akciový trh. Tento široce přijímaný mýtus nedávno podpořil známý dluhopisový investor Jeffrey Gundlach, když na svém twitterovém účtu zveřejnil, že dividendový výnos S&P 500 je nižší než výnosy tříměsíčních státních dluhopisů USA.

Tato zpráva, navíc od známého dluhopisového gurua, sice nezahrnuje žádné doplňující detaily, ale vzbudí dostatečný zájem u investorů, kteří začnou mít obavy z toho, jak jsou na tom akcie. Ale historie ukazuje (a nedávno jsme o tom již psali), že zmíněný stav není až tak výjimečný.

Za posledních 80 let byly výnosy krátkodobých dluhopisů vyšší než dividendy asi polovinu času. V dlouhodobém horizontu se akciím bez ohledu na dividendy (jakkoli jsou důležité) daří mnohem lépe než dluhopisům. Je ale pravda, že průměrné akciové výnosy jsou v době, kdy sazby rostou, nižší (8,3 % oproti 10,3 %, když sazby klesají).

Akciím se tedy daří lépe, když sazby klesají, ale nemusí to znamenat, že by při rychlém nárůstu výnosů krátkodobých dluhopisů vysloveně trpěly. Alokace aktiv je složitější proces.

2. Investoři to měli jednodušší, když byly nominální úrokové sazby vysoké. V současnosti není možné, aby investor vložil všechny peníze do dluhopisů a užíval si zajímavých výnosů. Ani vysoké nominální výnosy neznamenají, že investice do dluhopisů zajistí dobré reálné výnosy.

V dlouhodobém horizontu je rozdíl mezi reálnými a nominálními výnosy velký, investoři by tedy měli být v očekáváních vysokých sazeb opatrní. Na přelomu 70. a 80. let sice nominální výnosy dluhopisů a z hotovosti vypadaly skvěle, ale po zohlednění inflace a daní mohly být do bondů vložené peníze ztrátové.

Sazby v té době dostaly na dané úrovně právě kvůli enormnímu nárůstu inflace. V období bez ní se to může zdát jako dobrý nápad, ale vysoké sazby nejsou zárukou kladných reálných výnosů, když inflace začne růst.

3. Růst úroků u hypoték povede k propadu nemovitostního trhu. Společně s úrokovými sazbami a výnosy dluhopisů rostou také úroky u hypoték, což vyvolává obavy, že se vyšší náklady na úvěry negativně odrazí v poptávce po bydlení a v cenách nemovitostí. Poptávka po bydlení je ale poháněna i dalšími faktory, jako jsou demografie, mobilita zaměstnanců, výše příjmů, rodinné poměry a také emoce.

Je patrné, že hypotéky nemají na ceny bydlení až takový vliv, jaký by se dal čekat. Ani výkyvy v sazbách nevedly ke změnám trendu v cenách nemovitostí a v době realitní krize pokles sazeb neznamenal okamžitý nárůst cen nemovitostí. Tabulka ukazuje hypoteční sazby a ceny realit v kratších časových úsecích, nelze ale hovořit o jasném vztahu mezi těmito dvěma veličinami.

Byla období, kdy sazby hypoték rostly společně s cenami bydlení (konec 70. let a poslední pětiletka), kdy sazby rostly a ceny domů klesaly (začátek 80. let), kdy ceny domů klesaly společně s hypotékami (začátek 90. let a prasknutí nemovitostní bubliny), a také kdy hypotéky zlevňovaly a ceny bydlení rostly (druhá poloviny 80. let a boom na začátku milénia).

Nelze zkrátka předvídat vývoj cen nemovitostí na základě jedné veličiny, kterou je cena hypoték, protože na trh působí řada dalších proměnných.

Zdroj: A Wealth of Common Sense