Technická analýza – 6. díl: Indikátory sledující trend
|

Technická analýza – 6. díl: Indikátory sledující trend

Technická analýza je jako ostří nože – rozděluje tradery na 2 tábory. Někteří ji uznávají a nedají na ni dopustit, ostatním je většinou ukradená a příliš se o ni nezajímají. Technickou analýzu však používají například některé banky pro studium vývoje trhu. Pokusíme se postupně pronikat do jejích tajů a vzít si z ní něco pro své obchodování.

Technická analýza Ekonomické a tržní indikátory

Indikátory sledující trend jsou velmi dobrým pomocníkem při definování trendu. Tato zdánlivě jednoduchá záležitost nám může pořádně zamotat hlavu například při změně časového rámce, který právě sledujeme, nebo při pohybech trhu do strany. Proto je dobré znát alespoň základní metody technické analýzy, které nám usnadní definovat a pochopit, zda je UP trend nebo DOWN trend. Při podrobném zkoumání můžeme dokonce zjistit, že mají svoji logiku a dají se používat intuitivně.

Indikátory sledující trend slouží především k určení trendu. Jejich úkolem je zachytit a matematicky popsat trend, především pak jeho začátek a konec. Tyto indikátory jsou však vždy o krok pozadu za cenou v grafu, a proto jsou sice schopny určit aktuální trend, ale jeho začátek pouze s jakýmsi zpožděním, které nám neumožňuje zachytit úplný start trendu.

Indikátory sledující trend logicky dobře fungují na tendujících trzích. Proto se také velmi často používají jen pro určení trendu, samotný vstup do obchodu je pak otázkou definice podrobnějších podmínek. Nejpoužívanějšími indikátory v této skupině jsou klouzavé průměry.

Základní indikátory sledující trend

  • Moving Averages – Klouzavé průměry

  • MACD

  • Bollinger Bands

  • Parabolic SAR

  • a další

Klouzavý průměr

Počítá se jako průměr stejného počtu za sebou jdoucích období. Vždy tedy sledujeme klouzavý průměr za nějaký daný časový úsek. Pokud budeme sledovat denní grafy a budeme chtít znát klouzavý průměr za posledních 20 dní, budeme hovořit o 20denním klouzavém průměru, který označujeme SMA 20 a vypočítáme ho jako součet hodnot posledních 20 dnů, který vydělíme dvaceti. První hodnotu SMA 20 tedy získáme nejdříve po 20 dnech.

Můžeme používat různé druhy klouzavých průměrů:

  • SMA = jednoduchý klouzavý průměr

  • EMA = exponenciální klouzavý průměr – přikládá větší váhu posledním časovým úsekům v dané periodě

  • SMMA = vyhlazený klouzavý průměr

  • LWMA = lineárně vážený klouzavý průměr

Nejčastěji používanými jsou SMA a EMA. Je dobré si uvědomit, že každý z těchto klouzavých průměrů se dá spočítat z různých hodnot OPEN, HIGH, LOW, CLOSE nebo z jejich průměrů. Všechny výpočty dělá software, takže se nemusíte obávat složitého počítání. Na investorovi je pouze výběr vhodného typu klouzavého průměru a potřebné periody, aby dosáhl kýženého efektu – získal ideální podmínky pro vstup do obchodní pozice.

Obchodní příležitosti spojené s klouzavými průměry:

  • Long – v případě, že cenový graf překříží klouzavý průměr směrem nahoru

  • Short – v případě, že cenový graf překříží klouzavý průměr směrem dolů

  • Určení trendu v rámci komplexního obchodního systému

Různé klouzavé průměry - ilustrační foto

MACD – Moving Average Convergence Divergence

MACD indikátor vyjadřuje vztah mezi dvěma klouzavými průměry. Při obvyklém nastavení MACD (12, 26, 9) se jedná o rozdíl klouzavých průměrů EMA12 a EMA26. Kromě toho v grafu ještě můžeme sledovat signální křivku neboli TRIGGER a NULOVOU ČÁRU. Trigger je v našem příkladu 9denní exponenciální klouzavý průměr a nulová čára je definována jako místo, kde se MA9 rovná MA26. Indikátor MACD si může investor nastavit podle potřeby.

Obchodní příležitosti spojené s MACD:

  • Long - MACD překříží signální křivku zespoda nahoru

  • Short - MACD překříží signální křivku shora dolů

  • Divergence indikátoru a cenového grafu – opět slouží pouze jako možný signál změny chování cenového grafu

MACD - ilustrační foto

Bollinger Bands

Bollingerova pásma jsou pojmenovány po autorovi Johnu Bollingerovi. Tento indikátor je spíše než indikátorem sledujícím trend indikátorem volatility, který umožňuje vizualizovat volatilitu a relativní cenovou úroveň v určitém období. Bollingerovo pásmo je tím širší, čím vyšší je volatilita.

Bollingerova pásma tvoří tři křivky:

  • prostřední – klouzavý průměr zavíracích cen posledních n (např. 20) dnů (popřípadě jiných časových rámců)

  • kolem prostřední křivky je vytvořena obálka proměnlivé šířky. Obálku tvoří r násobek směrodatných odchylek n posledních zavíracích cen

  • horní pásmo je tvořeno součtem MA 20 + rkrát standardní odchylka

  • spodní pásmo je tvořeno rozdílem MA 20 – rkrát standardní odchylka

Konstanty n a r lze přizpůsobit svým potřebám. n bývá obvykle 20, r bývá obvykle 2.

Vzhledem k povaze indikátoru nelze hovořit o klasických obchodních signálech, které by přímo definovaly místa vstupu do pozice. Spíše můžeme mluvit o globálním pohledu na trh a jeho volatilitu. Můžeme také usuzovat podle šířky pásma, zda je trend silný a mohla by nastat korekce, či naopak jde trh do strany a formuje se možný vznik trendu. Dotek nebo protnutí Bollingerova pásma není samo o sobě nákupním či prodejním signálem. Může však posloužit s jinými indikátory jako podklad pro takové rozhodnutí.

Bollinger Bands - ilustrační foto

Parabolic SAR

Parabolic stop and reverse indikátor sleduje vývoj trendu. Je ovlivňován cenou a časem. Čas se projevuje tím, že indikátor se pohne i v případě, že cena se nevyvíjí žádným směrem. Cena se projeví v indikátoru v závislosti na tom, jak výrazná je změna této ceny.

Parabolic SAR indikátor nás udržuje neustále v trhu. Na rozdíl od jiných indikátorů znázorňuje jeho hodnota skutečnost pro nadcházející období. To znamená, že při open hodnotě svíčky již známe hodnotu Parabolic SAR pro celé trvání svíčky.

Obchodní příležitosti spojené s Parabolic SAR:

Jsou zřejmé z grafického vyjádření samotného indikátoru, kdy můžeme považovat hodnoty indikátoru za stop loss, a při zasažení tohoto stop lossu zároveň za bod vstupu do opačné pozice.

Parabolic SAR - ilustrační foto Parabolic SAR - detail A

Existuje spousta dalších indikátorů, ale pro naši potřebu bohatě postačí výše zmíněné.

Trendové indikátory nám mohou pomoci při definování trendu a obecně by měly sloužit jako jedna z několika podmínek obchodního systému pro vstup do pozice. Pokud bychom chtěli využít trendové indikátory pro sestavení obchodního systému postaveného pouze na tomto indikátoru, musíme si uvědomit, že velmi dobře fungují na trendujících trzích, zatímco při pohybech trhu do strany mohou dávat velmi mnoho špatných signálů, které by nám mohli nadělit podstatné ztráty.

V příštím pokračování seriálu o technické analýze se budeme zabývat podrobněji oscilátory.