Budoucí ropná krize může vyvolat globální mocenské změny, varuje německá studie
|

Budoucí ropná krize může vyvolat globální mocenské změny, varuje německá studie

Nedokončená studie německé armády, která nedávno nechtěně prosákla na internet, hodnotí, jak by mohlo vyčerpání zdrojů změnit světovou ekonomiku. Studie varuje před změnami v rovnováze světové moci, poklesu důležitosti západoevropských států, "totálním zhroucením trhů" a vážnými politickými a ekonomickými krizemi.

Ropa Ekonomika Krize
Ropa jako důvod války?

Zlom ropy neboli "peak oil" je termín označující bod, kdy je těžba ropy na svém maximu a produkce ropy začíná klesat. Následkem takového okamžiku by nastala krize nabídky a strach na komoditních a akciových trzích.

A právě s takovým zlomem operuje zmíněná studie. A předpokládá jej již v letošním roce! Dopad na bezpečnost potom za 15 až 30 let. Shoduje se tak se studiemi významných vědců, kteří předpokládají, že světové zásoby ropy už mají svůj vrchol za sebou nebo nastane letos.

Aktuální cenu ropy sledujte zde

Ve Velké Británii je to podobné. Ministerstvo energetiky a klimatu, Bank of England a Ministerstvo obrany údajně pracují na krizovém plánu v boji proti možným nedostatkům v zásobách energie.

Jaké jsou hlavní závěry německé studie?

  • Ropa rozhodne o moci: Ropa bude rozhodujícím faktorem při utváření mezinárodních vztahů. Země, které ropu těží, se stanou vedoucími světovými mocnostmi.

  • Rostoucí vliv exportérů ropy: Dovozci ropy o ni budou muset soutěžit a získat si přízeň exportérů ze zemí těžících ropu. Díky tomu se vytvoří nové příležitosti k zavedení politických a ekonomických cílů. Tyto příležitosti budou časově omezené, což by mohlo znamenat, že země těžící ropu budou prosazovat národní zájmy daleko agresivněji.

  • Na trhy se vrátí politika: Krize nabídky by měla omezit liberalizaci trhů. Ropa se podle studie bude méně obchodovat na otevřeném světového trhu a více mezi jednotlivými zeměmi na základě smluv, podobně jako před ropnou krizí v 70. letech. Dlouhodobě bude světový trh s ropou podřízen zákonům volného trhu pouze v omezeném rozsahu.

  • Selhání trhu: Protože přeprava zboží je závislá na ropě, mezinárodní obchod by mohl být zatížen vysokými daněmi. Ropa se využívá přímo nebo nepřímo v produkci až 95 % průmyslových produktů. Cenové výkyvy by se proto dotkly téměř všech odvětví. Tržně orientované ekonomiky by se ve střednědobém horizontu zhroutily.

  • Návrat k plánovaným ekonomikám: Možným přístupem, jak se vyrovnat s krizemi v ekonomikách, by mohly být příděly důležitého zboží, plánování výroby a další krátkodobá opatření mající za cíl nahrazení tržních mechanismů v době krize.

  • Světové reakce: Přerozdělení zásob ropy nebude ve všech oblastech světa možné před dosažením "zlomu ropy". Mnoho zemí nebude moci uskutečnit investice včas a v dostatečném objemu. Otřesy v některých světových regionech zasáhnou i Německo, které je příliš v centru globální ekonomiky.

  • Krize politické legitimity: Existují i obavy o přežití demokracie jako takové. Část lidí by mohla ekonomické otřesy vnímat jako obecnou krizi systému, což by mohlo vést k ideologickým a extremistickým alternativám k současným formám vládnutí.