Čína ekonomicky kolonizuje Afriku
|

Čína ekonomicky kolonizuje Afriku

Během uplynulých deseti let se Afrika stala třetím největším ekonomickým partnerem Číny. V Demokratické republice Kongo například Země středu investovala 25 miliard dolarů.

Komodity Čína Emerging Markets Infrastruktura Afrika
Čínu zajímají mimo jiné africké suroviny

Nedávno se objevily pochvalné zprávy, jak nevídaně rychle a organizovaně se Číně podařilo evakuovat z Libye – vzduchem, po moři i po zemi – 35 860 svých občanů. Co však dělal takový počet Číňanů na území této ropné velmoci? Abychom si mohli odpovědět, musíme se aspoň v duchu přesunout o dva tisíce kilometrů na jih – do středu Afriky.

Skupování půdy

Ještě nedávno jsme se domnívali, že podmínkou hospodářského rozvoje není ani tak těžba nerostných surovin jako šedá hmota, know-how a výzkum. Současné velmoci se už totiž nesnaží dobývat území jako v době velkých invazí či kolonizace. A kapitál stejně jako moc usiluje mnohem víc o revoluční posun informačních technologií.

Tuto teorii potvrzovaly státečky jako Monako, Lichtenštejnsko, Kajmanské ostrovy nebo Singapur. Ty nedisponují žádným nerostným bohatstvím, ale díky informatice dokázaly nashromáždit neuvěřitelné bohatství. Nové, okamžité virtuální technologie pokryly k radosti finančního světa celou zemi.

Před několika lety jako by se však běh času otočil a stali jsme se svědky tradiční kolonizace. Zájem vlád i soukromých investorů se soustředil na vzdálené země s velkou rozlohou a spoustou úrodné půdy. A prostřednictvím soustředěné moci a kapitálu začaly skupovat životně důležité zdroje: vodu a půdu.

Dle odhadu washingtonského výzkumného ústavu Institute for Food Policy Research prodaly chudé země, které nedokážou nasytit ani všechny své občany, od roku 2006 15 až 20 milionů hektarů půdy. V Africe bylo za uplynulé dva roky pronajato na 30 až 100 let 20 milionů hektarů půdy. USA disponují 400 tisíci hektarů půdy v Súdánu, 10 procent argentinské půdy vlastní cizinci.

"Nezištná" pomoc

Jedním z nejsilnějších hráčů je Čína, která si pořídila půdu od Austrálie až po Kazachstán. Na Filipínách se dostalo do rukou čínských podniků 1,24 milionu hektarů země. Čína disponuje v zahraničí celkem 30 miliony hektarů obdělávatelné půdy, což odpovídá například rozloze zemědělské půdy ve Francii. V Zambii pěstuje jatrofu, ze které vyrábí bionaftu, v Kamerunu, Mozambiku nebo na Madagaskaru obdělává plantáže rýže a sóji.

Manažer fondu měsíce: Afrika má investiční příběh v genech Ze získaných surovin a potravin nezůstává v zemi, v níž byly vypěstované, vůbec nic, vše je odváženo do Číny. Na polích sice dosud pracují místní lidé pod čínským dohledem, ale dle plánů by se měl v blízké budoucnosti usadit v Africe milion čínských zemědělců. Během deseti let se Afrika stala třetím největším ekonomickým partnerem Číny.

Čínské vedení hýří optimismem. Čínský kapitál, který proudí do Afriky jako "pomoc", je zálohou afrického rozvoje. Čína dle vlastního vyjádření "nezištně" půjčila africkým zemím 10 miliard dolarů, dodala jim léky v hodnotě 77 milionů dolarů a v roce 2010 v nich zřídila 50 konfuciánských institutů.

Rozsáhlé pozemní práce

V Demokratické republice Kongo (DRK), bývalém Zairu, dosáhly čínské investice 25 miliard dolarů. Nedaleko města Matadi v jižní části země Číňané dohlížejí na rozsáhlé pozemní práce. Odstřelují se skály, odklánějí vodní toky a zápasí s hady, protože se tu pokládá optické vlákno v délce 5 650 kilometrů vedoucí z Jihoafrické republiky až do hlavního města DRK Kinshasy. Odtud pak bude korytem řeky Kongo směřovat do východních částí země, aby se napojilo na kabel vedoucí od pobřeží Indického oceánu.

Investice společnosti China Telecom, na kterou Kinshasa přispěla 60 miliony eur, se uskutečňuje na území o rozloze západní Evropy. Nejsou však na něm cesty a vázne i zásobování elektrickým proudem. Všude se tyčí antény soukromých telefonních společností, pomocí optických vláken se rychlostí světla přenáší obraz a zvuk, prostřednictvím počítačů a mobilních telefonů se vykonávají finanční transakce.

Zatím jen v představách, neboť místní obyvatelé nemají ani proud a svítí svíčkou. Elektřinu z mohutných přehrad vybudovaných na řece Kongo v letech 1972 až 1982, které dnes hlídá armáda, prodává vláda do okolních zemí, a proto se na místní obyvatele nedostává. Vesničané nejenže nemají mobilní telefony, ale ani pitnou vodu.

Pokračování článku najdete na serveru Českápozice.cz