Penzijní reforma: Navrhované poplatky penzijních fondů jsou vysoké, tvrdí studie
|

Penzijní reforma: Navrhované poplatky penzijních fondů jsou vysoké, tvrdí studie

Nízké náklady druhého pilíře důchodového systému zajistí dle studie think tanku IDEA konkurenční prostředí a jednoduchá správa aktiv.

Penzijní fondy Poplatky Penzijní reforma
Důchod naplno - ilustrační foto

O důchodové reformě se v uplynulých dnech hovořilo především v souvislosti s výší poplatků, které si budou smět penzijní fondy ve druhém pilíři účtovat za správu svěřených peněz. Každá, byť jen desetinka procenta strhávaná ročně z uspořené částky totiž v konečném důsledku představuje pro budoucího penzistu ztrátu několika desítek až stovek tisíc korun.

Think tank IDEA nyní vydal studii, dle níž je výše poplatků až druhotná. Záleží spíše na správném nastavení systému.

Zároveň však dodává, že sazby, jež navrhlo ministerstvo financí (MF) počátkem března k veřejné diskusi, jsou při mezinárodním i domácím srovnání příliš vysoké.

Koncept MF obsahoval čtyři možné varianty výpočtu poplatků:

  • jako procento ze spravovaných aktiv (0,9 až 1,5 procenta dle typu fondu s následným poklesem o 0,2 procentního bodu od šestého roku);

  • kombinace procenta z investované částky a procenta ze spravovaných aktiv (jednorázově procento plus 0,7 až 1,3 procenta ročně opět s následným poklesem o 0,2 procentního bodu);

  • kombinace procenta z výnosů a procenta ze spravovaných aktiv (5 procent z výnosů ročně plus 0,7 až 1,1 procenta z objemu vkladů ročně);

  • kombinace procenta z výnosů a procenta ze spravovaných aktiv s vyšším zastoupením výnosové složky (10 procent z výnosů ročně plus 0,4 až 0,8 procenta z objemu vkladů ročně).

Dle studie IDEA zahraniční zkušenosti s fungováním penzijních fondů i běžných otevřených investičních fondů naznačují, že úroveň poplatků navrhovaná MF u konzervativnějších fondů je příliš vysoká. "V prostředí s nízkými či žádnými výdaji na reklamu se náklady konzervativně zaměřených fondů obvykle pohybují okolo 0,5 procenta objemu aktiv či níže," srovnávají autoři.

Levné švédské fondy

Například ve švédském systému představují náklady na administrativu 0,13 procenta objemu aktiv a na správu u neakciových fondů 0,23 až 0,24 procenta. Přitom i u "nejdražších" akciových fondů ve Švédsku činí náklady na správu pouhých 0,45 procenta z objemu spravovaných aktiv. Pro srovnání není potřeba chodit daleko. Dokonce na českém kapitálovém trhu poskytují již dnes efektivní správci pravidelné investování poměrně nízkých částek levněji, než činil původní návrh na zpoplatnění od MF.

Akciové fondy si účtují 3procentní vstupní poplatek, což při patnácti letech spoření odpovídá ročnímu poplatku za správu ve výši přibližně 0,5 procenta z objemu aktiv. U dluhopisových fondů jsou sazby ještě mnohem nižší a pohybují se okolo procenta vkládané částky. Tedy ekvivalentně 0,2 procenta ročně z objemu aktiv.

Na začátku května ministr financí Miroslav Kalousek uvedl, že se koalice dohodla na poplatku 0,3 procenta u fondu, jehož investice budou směřovat výhradně do státních dluhopisů. Jde o jakousi nejnižší hranici, neboť v případě dalších fondů jsou náklady na jejich správu vyšší.

"Politická dohoda o 0,3 procenta z aktiv u fondů státních dluhopisů sice zůstává nad úrovní ,best practices‘, ale na rozdíl od původního materiálu se od nich neliší rozdílem řádu," komentují nejnovější postoj koalice autoři studie.

Pokud by se na trhu penzijních fondů podařilo nastavit vysoce konkurenční podmínky, regulovaná výše poplatků by dle studie IDEA sloužila jen jako pojistka proti ojedinělým nekalým praktikám. Například při stanovení příliš vysokých poplatků, jejichž výši by nebyli spotřebitelé bez dostatečné finanční gramotnosti s to posoudit.

Pokračování článku najdete na serveru Českápozice.cz