Nick Beecroft (Saxo Bank): Merkelová použije Řecko jako obětního beránka, i kvůli Grexitu trhy obrátí k horšímu
|

Nick Beecroft (Saxo Bank): Merkelová použije Řecko jako obětního beránka, i kvůli Grexitu trhy obrátí k horšímu

Měnové války, Grexit, protesty na jihu Evropy – to vše do tří měsíců vyzmizíkuje z trhů iluzorní pocit bezpečí, který s pomocí tiskáren peněz navodily centrální banky. Investoři by proto již nyní měli svá portfolia připravit na defenzivní pojetí hry – méně akcií, více hotovosti a nějaké to zlato, doporučuje v londýnském rozhovoru pro Investiční web Nick Beecroft ze Saxo Bank.

Eurozóna Světové akcie Centrální banky Řecko Dluhová krize
Nick Beecroft

Čitelnost trhu a předvídatelnost vývoje na trzích se opět zhoršuje. Neznámých přibývá. Proto na začátek stručně, jak současnou situaci vidíte vy?

Nick Beecroft (NB): Popsal bych to jako souboj mezi vlivem ekonomických fundamentů a v podstatě neomezenou likviditou, kterou do systému pumpují centrální banky mnoha rozvinutých zemí – USA, Británie, Japonska i Švýcarska, v neposlední řadě pak samozřejmě ECB. Ty politikům kupují čas na to, aby provedli potřebné reformy a změny. Ostatně v případě eurozóny centrální banka explicitně vyzývá politiky, ať využijí získaný čas k rekonstrukci problematických ekonomik, seškrtání deficitů a k sevření nůžek mezi severem a jihem Evropy. Já přitom to, co zažíváme, považuji za umělý, realitě neodpovídající stav, díky kterému na trhu bude panovat ještě zhruba tři měsíce pohoda.

Co přijde pak?

NB: Pak převládne realita, respektive realistické vidění situace. V této souvislosti připomenu například nedávná slova zástupců Mezinárodního měnového fondu, kteří řekli, že byl takzvaný fiskální multiplikátor donedávna výrazně podhodnocen. Samotný MMF předpokládal, že každé procento seškrtané z vládních dluhů znamená o zhruba půl procenta pomalejší hospodářský růst, tedy fiskální multiplikátor na úrovni 0,5. Najednou přišli s tím, že může jít až o 1,7.

Pokud se přitom zaměříme na drastické škrty na jihu Evropy, je jasné, že je tento region na cestě k totálnímu hospodářskému kolapsu, který tištění peněz neodvrátí. Proto si myslím, že jsme nyní v jakémsi oku hurikánu, které investorům umožní užít si na trhu další dva, tři měsíce dobré nálady. V prvním čtvrtletí příštího roku ale bude vše jinak.

Zaměřme se tedy na konec letošního roku. Jak říkáte, trhy by si měly stále užívat dopingu ze zásob centrálních bank. Co to z pohledu investora znamená, po čem by měl jít?

NB: Je tu stále prostor pro posilování takzvaných rizikových aktiv. Akcie by mohly jít nahoru, naopak dolar by mohl být pod tlakem. Je totiž jasné, že Fed tiskne peníze rychleji než kterákoli jiná centrální banka. Navíc to přiznává, respektive se tím chlubí. Přesto je podle mě potřeba, aby byl investor svým způsobem konzervativní. Současný trh totiž, abych tak řekl, hraje kostky se smrtí. A jednou prohraje. Kvůli protestům lidí na jihu Evropy, kvůli fiskálnímu útesu, respektive masivním škrtům s tím spojeným a tak dále.

Znamená to, že by teď lidé měli nakupovat investiční ekvivalenty bunkrů a zásob trvanlivého jídla a pitné vody? Zkrátka aktiva, která jim umožní překonat období chaosu?

NB: Nepředvídám armagedon. Nemyslím si, že nás čeká kolaps podobný tomu, co jsme zažili v roce 2008. Podle mě půjde v příštím roce spíše o velmi pomalé bahnění se, trhy půjdou dolů pozvolna. To v praxi znamená, že je potřeba nastavit si portfolio na defenzivu.

Co by v něm mělo být, a čemu se naopak raději vyhnout? Co například teď nakupujete vy?

NB: Určitě je rozumné mít méně akcií než obvykle. Zatímco běžně portfolio tvoří z nějakých 60 až 70 % akcie, 20 % státní dluhopisy a 10 % hotovost, nyní má asi smysl mít řekněme 25 % v akciích, nějaké ty státní dluhopisy, no a hotovosti mít asi o něco více než obvykle. Možná je rozumné držet i nějaké zlato pro případ, že by to centrální banky přehnaly a inflační spirála se roztočila rychleji, než čekají. Což se podle mě během dvou, tří let skutečně stane. Proto zlato do portfolia určitě patří.

3 místa, kam aktuálně schovat hotovost
Akcie mají za sebou několik dobrých dnů, předtím několik špatných. Jedni…

Kvůli akcím centrálních bank se stále častěji mluví o měnách. Jednou z nejdiskutovanějších je japonský jen – na pohled bezpečný přístav. Přesto, a nebo právě proto, hrozí intervence.

NB: Japonci podle mě určitě zaintervenují, pokud se jen propadne výrazněji pod hranici 78 jenů za dolar. Zažíváme měnové války – Američané aktivně tisknou peníze a Japonci jsou bez okolků připraveni je napodobit. Otázkou je, co to způsobí. Jisté je, že Američané sami od sebe nenechají dolar posílit; silnější dolar je to poslední, co si teď přejí. Měnová válka tak bude pokračovat. Hranice 78 je přitom jakousi psychologickou metou, a proto ji má smysl sledovat. Na druhou stranu podle mě jen v současnosti není až tak zajímavý. Berte to tak, že je uvězněn v intervalu, jehož vrcholy nevypadají příliš vábně.

Mluvíte o měnových válkách. Nabízejí podle vás investorům nějaké zajímavé příležitosti?

NB: Pokud máte podobnou situaci jako v případě USDJPY, jakousi zákopovou válku, je velmi obtížné předvídat další vývoj. Je složité odhadnout, jak to dopadne. I proto je podle mě zajímavá současná pozice australského dolaru vůči americkému. Australská centrální banka pěje v porovnání s nedávnou minulostí více holubičí píseň. No a společně s tím, jak Čína zpomalí, se dá čekat, že aussie půjde dolů, někam ke spodní hranici úrovně 0,9 australského dolaru vůči americkému. Proto je podle mě zajímavé v tuto chvíli prodávat australský dolar a nakupovat dolar americký.

A ještě švýcarský frank: řekněme, že se situace v eurozóně vyhrotí. Je možné, že švýcarská banka neubrání nastavený strop franku vůči euru, což by pro investory bylo zajímavé?

NB: Podle mě je jen jeden možný scénář, který by vedl k tomu, že by se euro vůči franku propadlo pod 1,20 – jinými slovy, že by švýcarská centrální banka neubránila strop, který si stanovila. Tím scénářem by byl rozpad eurozóny. Pokud by Španělsko nebo Itálie opustily eurozónu, pak by 1,20 nešlo ubránit. Něco podobného se ale nestane. V tuto chvíli máme jasný důkaz toho, že existuje politická vůle udržet eurozónu pohromadě. Jistě, Řecko může odejít – je velmi pravděpodobné, že se to stane během příštích šesti měsíců –, ale Švýcarská národní banka podle mě i v tomto případě hranici 1,20 franku za euro ubrání.

Obecněji, co čekáte, že případný Grexit na trhu způsobí? Jsou na něj investoři připraveni, nebo se dočkáme divokého – a možná bolestivého – období, kdy si na to budou zvykat?

NB: Já to vidím tak, že je Grexit jednou z rozbušek, které mohou způsobit obrat na trhu směrem k horšímu. Což čekám, že se stane v prvním nebo ve druhém čtvrtletí 2013. Podle mě se němečtí politici – hlavně Merkelová – rozhodli předhodit německým voličům Řecko jako obětního beránka. Řeknou, že už nebudou cpát peníze do černých děr, což teď přece dokazují tím, nechají Řecko jít. Společně s tím ale podniknou zásadní kroky, díky nimž by se odchod z eurozóny neměl týkat Španělska, Itálie, zřejmě ani Portugalska. I tak trhy na Grexit zareagují oslabením, to nepochybně. Podle mě je to stále 65:35 procentům, že se Merkelové její plán nakonec podaří, že se jí povede přeměnit eurozónu ve fiskální unii. Než k tomu ale dojde, bude to hodně, hodně napínavé.

Měnové války: V době uvolněné politiky ECB a Fedu znovu živé téma
Americká centrální banka uvolňuje měnovou politiku - dolar by měl na základě…

Grexit: Co se bude dít po odchodu Řecka z eurozóny?
Řecko čekají 17. června předčasné volby. Pokud se nestane něco mimořádného,…