Neslihan Yilmaz (Maxis Securities): Nezapomínejte na Turecko. Čeká ho spotřebitelský boom, na kterém se dá vydělat
|

Neslihan Yilmaz (Maxis Securities): Nezapomínejte na Turecko. Čeká ho spotřebitelský boom, na kterém se dá vydělat

Turecká ekonomika přibrzdila, na rozdíl od Evropy ale stále "jede". Vláda letos čeká posílení o 3 %, v příštím roce o 4 %. Agentura Fitch navíc zemi před týdnem vylepšila rating. Přesto na ni evropští investoři často zapomínají, a to neprávem, říká Neslihan Yilmaz ze společnosti Maxis Securities, která patří do skupiny IS BANK (Türkiye İş Bankası).

Státní dluhopisy Investice Turecko
Neslihan Yilmaz

Turecko si teď asi hodně lidí spojuje s děním v Sýrii. Jako zajímavou investiční příležitost ji – alespoň v Evropě – mnoho investorů nevnímá. Je podle vás tento pohled spravedlivý?

Neslihan Yilmaz (NY): Je pochopitelný. Když se teď řekne Turecko, lidi okamžitě napadne Sýrie. Já si přitom nemyslím, že by válka mezi Tureckem a Sýrií byla na pořadu dne. Ale jisté je, že se o tom hodně píše. Na válce v regionu za současné situace by nikdo nevydělal, ani Turecko, jehož ekonomika funguje, dluh je na historickém dně a inflace také. K uklidnění situace by mohla přispět mezinárodní intervence, která by mohla být po amerických prezidentských volbách opět o něco průchodnější. Mohla by se vytvořit nárazníková zóna, což by Turecku a jeho vládě pomohlo. Co se děje jen pár kilometrů od našich hranic, nelze ignorovat, na ekonomiku to může mít vliv. Na druhou stranu, Turecko se i tak drží.

Říkáte tedy, že má turecká ekonomika těm investorům, kteří dohlédnou za horizont problémů v Sýrii, co nabídnout. Jak byste jim ji prodala? Co by měli o Turecku vědět?

NY: Turecko je jedna z nejsilnějších ekonomik světa. Zároveň patří mezi nejsilnější v dravé skupině rozvíjejících se trhů. I přes zpomalení světové ekonomiky se čeká, že letos poroste o 3 %. Navíc se deficit běžného účtu zmenšuje a země plní své dluhy vůči Mezinárodnímu měnovému fondu, což jsou podle mě v současné době velice pozitivní signály. I poměr dluhu vůči HDP je na nízké úrovni. Proto tvrdím, že pokud investor přemýšlí o tom, kam teď s penězi, patří Turecko do skupiny zemí, o nichž by měl uvažovat jako první, zejména pokud má zájem o rozvíjející se trhy.

Jako plus se také někdy uvádí takzvaná demografická dividenda, tedy fakt, že na rozdíl od mnoha západních zemí Turecko mládne. Počítáte s tím i vy?

NY: Ano. Západní Evropa, Japonsko i Spojené státy se budou muset vypořádat se stárnoucí populací. V zemích skupiny G3, dá se říci celé celé G10, bude čím dál méně mladých lidí, na jejichž bedrech budou naloženy důchody narůstajícího počtu penzistů. To bude mít na ekonomiku těchto zemí výrazný vliv. K tomu si přičtěte, že právě tyto země představují podstatnou část globální ekonomiky. V Turecku je tomu právě naopak, takže se v něm dá očekávat spotřebitelský boom.

Co to znamená z pohledu investora? Co zajímavého mu turecký trh nabízí?

NY: Co se týče kapitálových trhů, jistě stojí za zmínku, že až donedávna turecké korporace vyžívaly k půjčování na mezinárodních trzích syndikované trhy. V praxi to znamenalo, že si od globálních bank půjčovaly na jeden, dva roky. To se ale teď – i díky nízkým úrokovým sazbám – mění, což potvrzují kvalitní turecké korporace, mezi než patří pivovary Anadolu Efes, energetická společnost Tüpraş i velké turecké banky.

O tureckých bankách už někteří evropští investoři vědí, ale Anadolu Efes a Tüpraş jsou asi pro drtivou většinu z nich neznámou. Můžete je stručně představit?

NY: Anadolu Efes má investiční rating, navíc se firma nedávno stala součástí SABMiller, tedy skupiny, která je aktivní na mnoha trzích včetně zemí bývalého Sovětského svazu. A to je velmi důležité, jde totiž o značku známou po celém světě, což je z pohledu investora plus. Co se pak Tüpraş týče, jde o jednu z největších rafinérií v zemi. Je to také respektovaná značka, kterou ovládá přední turecký holding. To znamená, že turecký trh s pevně úročenými aktivy (fixed income) už z pohledu investora zdaleka není jen o dluhopisech největších bank.

Dá se tedy předpokládat, že trh s tureckými korporátními dluhopisy poroste? A že společně s tím bude napříště i pro zahraniční investory stále zajímavější?

NY: Investoři nemají moc rádi trhy, kde není na výběr, trhy, kde není moc likvidity. Nyní a tureckém trhu bude mnohem větší výběr a více likvidity. I díky tomu bude možné více využít očekávaného růstu turecké ekonomiky, jejího potenciálu; zde mám na mysli zejména demografickou dividendu. Co se pivovarů týče, tam je to asi jasné – jde o spotřební zboží, o spotřebu, která s nárůstem populace poroste. Troufám si proto tvrdit, že nenajdete moc dluhopisů, které by v sobě měly zašifrován tak zajímavý příběh.

Nakolik se podle vás bude moci korporátní sektor i do budoucna opírat o stabilní ekonomiku? Čekáte, že se image nejen firem, ale země jako takové, bude nadále lepšit?

NY: Co se týče celého Turecka, na začátku listopadu mu agentura Fitch zvýšila rating. Jistě, Moody's a Standard and Poor's jsou zdrženlivější, jejich případné vylepšení hodnocení Turecka by bylo významné. I kdyby ale nakonec zůstalo jen u Fitch, znamenalo by to posun. Když se totiž země dostane na úroveň investičního ratingu, začne do ní proudit větší množství zahraničních investic, je o ni větší zájem. Navíc pravidla, která manažerům velkých fondů v případě zemí s nižším ratingem svazují ruce, přestávají platit. A pochopitelně pomůže i to, že velké turecké banky už mají od Fitch investiční rating.

Opět narážíme na banky. Ty si prošly relativně nedávno krizí a očistou. Znamená to, že by případné prohloubení krize eurozóny – možná odchod některého ze členů unie – ustály?

NY: Nebyly by samozřejmě úplně izolovány. Turecké banky jsou stále do jisté míry závislé na penězích od evropských bank. Ale opět připomínám, že ještě nedávno sázely turecké banky na syndikované půjčky od evropských bank, zatímco teď se jim daří prodávat svůj až desetiletý dluh na mezinárodních trzích. Například Garanti, jedna z největších tureckých bank, nedávno nabídla desetileté dluhopisy a poptávka převýšila nabídku zhruba osmkrát. Jinými slovy, turecké banky si mohou půjčovat i na globálních trzích, nejsou vydány napospas tomu, co se děje na evropském bankovním trhu.

Kde si uložit peníze? Ekonomika na okraji Evropy, které se dluhová krize netýká
Když naše (pra)babičky označily něčí hospodářství za "turecké", dotyčný si takové hodnocení rozhodně za rámeček nedal. Turecko jsem obchodně navštívil v únoru a na něco, co by odpovídalo zmíněnému úsloví, jsem opravdu nenarazil. Země na jihovýchodním okraji Evropy, jen přes moře od Řecka, mě překvapila hned v několika směrech.

Do jaké míry banky od případného vyhrocení krize v eurozóně izoluje i solidní růst Turecka i některých dalších okolních trhů, se kterými má země čilé styky?

NY: Růst bezesporu hraje podstatnou roli. Pro většinu bank jsou totiž vklady významným zdrojem financování. No a to, že díky růstu ekonomiky roste i objem vkladů, může pochopitelně znamenat jistou vyšší odolnost vůči případnému prohloubení krize v eurozóně. Navíc právě kvůli krizi turecká vláda i lidé a společnosti výrazně diverzifikují. Donedávna byla Evropa cílovou destinací pro velkou část našich exportů, nyní se stále více vyváží na Blízký východ a další okolní neevropské trhy. To je z pohledu celé ekonomiky i jednotlivých firem plus. Nemohu tedy říci, že je Turecko vůči tomu, co se děje v Evropě, imunní, ale pokud k nám díky vyššímu ratingu začne proudit více zahraničního kapitálu a podaří se nám půjčovat si na více místech, pak by dopad prohloubení eurokrize neměl být tak výrazný.

Znamená to, že by pro zahraniční investory mohly být zajímavé i turecké státní dluhopisy?

NY: Ano, i ty mohou být zajímavé. Asi jsou zajímavější na domácím trhu vydávané dluhopisy denominované v tureckých lirách, zejména proto, že v tomto případě investor může vydělat na kladných úrokových sazbách. Lira je jako měna vcelku stabilní, což znamená, že je jednou z prvních, kterou investoři využívající carry trades volí. Co se týče tureckých eurobondů nebo dluhopisů v tvrdých měnách, pak podle mě nejde o až tak zajímavou investici. Myslím si totiž, že většina skutečně zajímavých pohybů je za námi. Teď už se obchodují blízko úrovní, na kterých se obchoduje Rusko, ke kterému mají asi nejblíže. Na druhou stranu, vyšší rating může způsobit jistý pohyb.

Jinými slovy, korporátní dluhopisy jsou teď to nejzajímavější, co Turecko nabízí.

NY: Záleží na profilu investora. Někteří lidé se prostě vyhýbají korporátním dluhopisům, a pak to, o čem mluvíme, není pro ně. Naopak pro ně může mít smysl sázka na státní dluhopisy denominované v liře. Pro ty, kteří jsou připraveni jít do málo likvidního aktiva v domácí měně, může být zajímavý poměrně nový trh spuštěný asi před dvěma lety, a to je domácí trh s firemními dluhopisy. Zahraniční investoři o něm příliš neví i proto, že chtějí, aby vše bylo možné vypořádat v eurech a aby vše bylo likvidní. Proto tomuto trhu nevěnují pozornost. Já ho ale považuji za zajímavý.

BRIC zpomalují, nahradí je MIST?
V současnosti je nesmírně těžké nalézt ekonomiky, které nejsou na pokraji propadu do další recese, a to ani v bloku rozvojových ekonomik BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína). Zpomalení růstu hrubého domácího produktu je v těchto zemích výrazné a dojde-li skutečně časem k tvrdému přistání, nediverzifikovaní investoři mohou zaznamenat něco podobného jako v letech 2001 po technologické bublině či na počátku eskalace finanční krize v letech 2008 a 2009. Ne-li horšího.