5 zásadních mýtů světa po finanční krizi
|

5 zásadních mýtů světa po finanční krizi

Od doby finanční krize jsme se (snad) zase něco málo o investování přiučili. Během tržních propadů se totiž naskytla příležitost prověřit fungování některých starých "pravd", které se o investování tradují. Paul Kaplan, investiční stratég Morningstar, se rozhodl podívat na zoubek pěti fámám, jež kolují mezi investory.

Investiční portfolio Světové akcie Diverzifikace investic Výnosy

1. Globální finanční krize byla černou labutí

Jednoznačně největší mýtus ohledně krize! Podle definice je "černou labutí" nepředvídatelná převratná událost (většinou katastrofická, ale jak se lze dočíst ve stejnojmenné knize Nassima Taleba, může se objevit i v pozitivním smyslu). Jenomže krize z roku 2008 nebyla jedinečná, v historii trhů lidstvo už podobných (a ještě horších) propadů zažilo hned několik.

Jejich četnost vedla dokonce Hymana Minského k formulaci hypotézy o tržní nestabilitě, která objasňuje minulé krize a predikuje budoucí. Britští investoři by vám mohli vyprávět – v 70. letech přišel trh o 74 % hodnoty za 2,5 roku. Trvalo devět let, než se akcie vzpamatovaly.

Černá labuť

Příští černá labuť pro světovou ekonomiku označena!
Richard Falkenrath, přispěvatel agentury Bloomberg, začal tento týden pro její televizní kanál připravovat cyklus o možných nebezpečích s malou pravděpodobností, ale s případným velkým dopadem na světovou ekonomiku (tail risks - podle konců křivky normálního rozdělení pravděpodobnosti). Na úvod označil jako možnou příští labuť světovou epidemii chřipky.

2. Diverzifikace při tržních propadech nefunguje

Tento mýtus plyne ze zkresleného pohledu a zaměření se pouze na akcie. Fakt, že akcie ztrácejí hodnotu během krizí kdekoli na světě, se nikdo vyvracet nepokouší. Chybou by ovšem bylo se domnívat, že budou padat ceny všech tříd aktiv současně.

Během paniky na trhu se investoři uchylují do bezpečných přístavů a tlačí ceny aktiv s tímto statusem do závratných výšek (například zlato nebo americké státní dluhopisy). Diverzifikace proto skutečně funguje, a to i ve chvíli, kdy to nejvíce potřebujeme. Zatímco americké akcie v roce 2008 ztratily 47 % hodnoty, portfolio z 50 % amerických akcií, 40 % bondů a 10 % hotovosti přišlo jen o 16 %.

Diverzifikace - ilustrační foto

Největší chyby při diverzifikaci investičního portfolia
Přestože většině investorů je princip diverzifikace zhruba jasný -"nedávat všechna vejce do jednoho košíku"-, mnohdy investují pouze do několika málo akcií. Jejich portfolia jsou pak vystavena tržním rizikům téměř bez ochrany. Jak odhalit, kdy jsou způsob a míra diverzifikace nedostatečné?

3. Moderní teorie portfolia je mrtvá

Podstata moderní teorie portfolia (MTP) spočívá v tom, že by investoři měli držet tak diverzifikovaná portfolia, aby výnos nemohl být navýšen bez současného nárůstu rizika a naopak. Limity teorie, poprvé formulované Markowitzem v roce 1952, vězí ne v jejích principech, ale v matematice, kterou pro konstrukci modelů využívá. Matematika se neumí vypořádat s extrémy, jež nastanou během krize.

To však neznamená, že je teorie portfolia úplně k zahození. Dnes, šedesát let od první zmínky o MTP, je dost matematiků a počítačů se sofistikovanými programy pro aplikaci principů teorie portfolia i na extrémní případy.

Portfolio - ilustrační obrázek

4. Alokace aktiv by měla být využita k vyvážení zdrojů rizika

Poznatek, že teorie portfolia vede k tvorbě portfolií, v nichž je akciová expozice primárním zdrojem rizika, vedl portfoliomanažery k přechodu na princip tzv. "rizikové parity". Při respektování tohoto přístupu je mix aktiv vybrán tak, aby v portfoliu všechny aktivové třídy přispívaly rovným dílem k celkovému riziku.

Zatímco tak dosáhnete nízkorizikového (a nízkovýnosového) portfolia, k získání požadovaného výnosu musíte celkové portfolio vysoce zapákovat. Přístup rizikové parity nezohledňuje, že zdroje rizika jsou zároveň zdroji zisku.

Investiční rozhodování - ilustrační foto

5. Fundamentálně vážené indexy jsou lepší než indexy vážené na základě tržní kapitalizace

Za předpokladu, že jsou akcie hlavním zdrojem růstu při dlouhodobém investování, přišli důmyslní prtfoliomanažeři na způsob maximálního využití metod hodnotového investování. Pokud budeme namísto podle tržní kapitalizace vážit akcie podle fundamentů, jako jsou zisky, dividendy, tržby a podobně, vytvoříme lepší indexové fondy.

Ačkoli mají portfolia s hodnotovými tituly a fundamentálně vážené indexy tendenci v delším období překonat trh, stinnou stránkou zůstává, že se vám takové produkty nevyplatí v obdobích, kdy jsou výnosy hodnotových akcií ploché a zelenou mají cyklické tituly.

Investování - ilustrační obrázek
Zdroj: Morningstar