Vliv státních dluhopisů na akciové trhy: Strach na prvním místě
|

Vliv státních dluhopisů na akciové trhy: Strach na prvním místě

Vysoké výnosy státních dluhopisů mohou napovědět, kdy začíná mít stát vážný problém se svým financováním. Pokud bychom chtěli zjistit, jaký dopad může mít zvýšení výnosů u dluhopisů na akciové trhy, musíme kromě stavu dané ekonomiky brát v úvahu především její velikost ve srovnání s jinými zeměmi a její provázanost s okolními státy. Právě okolní státy mají prostřednictvím domácností, firem, bank a vlád zainvestováno v okolních zemích. Problémy jedné, byť menší země se proto mohou rychle přelít do dalších zemí (dominový efekt).

Eurozóna Světové akcie Španělsko PIIGS Dluhová krize

Příkladů je hned několik. Prvním je předlužené Řecko, které sice nemá příliš významnou ekonomiku, ale v jeho dluhopisech mají velice významné pozice francouzské banky. Problémy Řecka tak vyvolávají starosti ve Francii.

Stejně může dopadnout i situace Portugalska ve vztahu ke Španělsku. Španělsko má vůči Portugalsku expozici přes 10 % svého HDP. Pokud by se Portugalsko dostalo do vážnějších problémů a byl by nutný odpis dluhů jako v případě Řecka, Španělsko by mělo kromě svých problémů, jakými jsou slabý ekonomický růst a vysoká nezaměstnanost, další vážný problém.

Portugalsko: Řecký scénář se opakovat nebude
Zdá se, že finanční trhy testují další z jihoevropských zemí v její ochotě k…

Asi si dokážete představit, co by nastalo ve Francii a v Německu v případě problémů Španělska. Na problémy tohoto charakteru by záchranný fond EU nemusel stačit. Expozice okolních států (vlády – public sector, bank, domácností a firem – non bank private) v dluzích Španělska je názorně vidět v grafu.

Dluh Španělska

Kde je tedy hranice, kdy stát začíná mít problémy s financováním? Na grafu výnosů dluhopisů jednotlivých zemí je vyznačen okamžik, kdy žádaly Řecko, Irsko a Portugalsko o pomoc z EU. Vždy to bylo v momentu, kdy se výnosy desetiletých státních dluhopisů dostaly nad 8 %.

Výnosy dluhopisů jednotlivých zemí

Je ovšem stále potřeba mít na paměti velikost dané ekonomiky, u těch větších tato hranice může být i o něco nižší (kolem 7 %). Tato hranice může být považována za jakýsi bod zlomu. Čím více se budou výnosy desetiletých dluhopisů blížit této úrovni (u států jako například Španělsko nebo Itálie), tím větší budou mít trhy obavy z výše uvedeného dominového efektu.

Riziko dluhového domina v Evropě nikam nezmizelo
Trh podle všeho na dohodu o "záchraně Řecka" zareagoval opatrným palcem nahoru.…