Luis Costa (Citibank): Pravděpodobnost Grexitu je 30 %, z voleb ale řešení řecké krize nevzejde
|

Luis Costa (Citibank): Pravděpodobnost Grexitu je 30 %, z voleb ale řešení řecké krize nevzejde

Pokud Řecko skutečně chaoticky opustí eurozónu, střední a východní Evropa na to může tvrdě doplatit. Právě proto se jí teď investoři vyhýbají, ačkoli nabízí zajímavé příležitosti. Ty je teď potřeba hledat tam, kde trh něco nedocenil, nebo naopak přecenil, říká Luis Costa, stratég Citibank pro region CEEMEA.

Česká ekonomika Eurozóna Střední a východní Evropa Řecko PIIGS Dluhová krize
Luis Costa

Jaká je v současnosti atmosféta na trhu a přímo u vás v Citi?

Luis Costa (LC): Obecně platí, že je na trhu velká nervozita. Z pochopitelných důvodů – hlavně kvůli řeckým volbám, díky kterým se můžeme – co se rizika týče – dočkat jisté změny. Nešlo by o finální odraz ode dna, ale o změnu, která by ovlivnila vývoj na trzích přinejmenším ve střednědobém horizontu. Každému analytikovi, který region pokrývá, však musí být jasné, že ani vítězství Nové demokracie neznamená, že riziko spojené s Řeckem zmizí.

Vítězství politického středu, který hodlá dodržet záchranný plán držící Řecko nad vodou, by tedy vlastně nebylo skutečným vítěztsvím? I Nová demokracie by chtěla znovu jednat o úlevách pro Řeky.

LC: Pokud Nová demokracie vyhraje, bude se asi muset opřít o poměrně slabou koalici. To znamená, že by byl pád vlády v nějakém střednědobém horizontu celkem možný a pravděpodobný. Zhruba 20 % voličů odmítá podmínky, za nichž Řecko dostává mezinárodní pomoc, a to je hodně. Riziko tak ani po volbách nezmizí. Řeckou krizí je potřeba se "probahnit", jak říkají někteří komentátoři. V praxi to znamená, že budou Evropané mít problémy zřejmě ještě dlouho. Změnit to může odchod Řecka z eurozóny.

Jak pravděpodobné tedy je, že k takzvanému Grexitu skutečně dojde?

LC: Ta pravděpodobnost je rozhodně vyšší než před rokem. Ale stále to není ten nejpravděpodobnější scénář. Faktem je, že se teď trh dostává do bipolární situace. No a odchod Řecka z eurozóny je jedním ze scénářů, se kterými pracuje.

6 scénářů vývoje eura po řeckých volbách
Opakované volby v Řecku nemají podle průzkumů jasného favorita. Většina agentur mírně favorizuje levicovou stranu SYRIZA, která by mohla získat až 30 % hlasů. Nová demokracie, tedy největší "proevropská" strana, je však v těsném závěsu. Deutsche Bank sestavila 6 možných scénářů toho, jak by řecké volby mohly svými výsledky ovlivnit kurz eura a dolaru.

Řekněme, že by k tomu došlo. Co by to znamenalo pro region střední a východní Evropy?

LC: Obávám se, že by to mohlo být tvrdé. Znamenalo by to totiž významné přiškrcení přeshraničních toků kapitálu. Střední Evropa – Česko, Moďarsko a Polsko – přitom mají velmi silné obchodní a finanční vazby na západní Evropu. Narušení přeshraničních toků kapitálu by zřejmě narušilo jejich systémy, tedy bankovní a korporátní sektor. A to by mohl být velký problém. Konkrétní škody v případě řeckého útěku z eurozóny – kterému dávám zhruba 30% pravděpodobnost – je těžké odhadnout. Hodně by záleželo na reakci odpovědných orgánů a centrálních bank v jednotlivých zemích.

Zvládly by to podle vás relativně malé centrání banky z regionu CEE?

LC: To je velká otázka. Obecně řečeno, devizové rezervy na to mají. V průměru centrální banky v regionu pracují s ekvivalentem pěti až sedmi měsíců dovozu, což je dost, to ano. Co se však nějakých záchranných plánů týká, byly zatím extrémně skoupé. Mnohokrát jsem se například setkal se zástupci Srbska a Rumunska a nejsem si jist, zda jsou tamní banky připraveny na možný odliv kapitálu z domácích dcer řeckých bank. To by přitom byl jeden z problémů, kterým by v případě Grexitu čelily.

Které země by s tím mohly mít problém?

LC: V Rumunsku, Srbsku a Bulharsku mají na podstatnou část bankovního sektoru vliv řečtí vlastníci, tedy mateřské banky. To je hrozba. Z pohledu České republiky to problém není, ta má jiné starosti, a sice že dluhopisy, akcie a podstatnou část bankovního sektoru drží zahraniční vlastníci. A pokud se investoři v západní Evropě rozhodnou stáhnout kapitál domů, v Česku to bude znát; konkrétně na kurzu koruny, na sazbách a podobně.

Raffaella Tenconi: Polsko zvýší sazby, ČNB naopak bude snižovat. V regionu by mohl překvapit i forint
Investoři přelévají část peněz z problematické periferie eurozóny do střední a východní Evropy. I proto je region CEE navzdory možnému dalšímu zpomalení zajímavý, říká v rozhovoru pro Investiční web ekonomka Bank of America Raffaella Tenconi. Přidává dvě překvapení, která se podle ní chystají: zvýšení sazeb v Polsku a růst maďarského forintu.

Co to znamená pro investora? Je region CEE zajímavý, nebo je lepší dát od něj ruce pryč?

LC: Mezi investory převládá ten druhý názor. Ještě se zkrátka nerozhodli se do regionu opřít, nakupovat. Úkolem mého oddělení v bance je ovšem kromě jiného právě hledání zajímavých příležitostí v tomto regionu. Ony tam rozhodně jsou i v současnosti. Všemu nicméně dominuje globální sentiment, tedy pohled mezinárodních investorů na jednotlivé regiony. No a fakt, že je CEE tak blízko epicentru problémů, mu nepomáhá.

Přesto, jak říkáte, se i v tomto regionu dají najít zajímavé příležitosti. Například?

LC: Nyní by se investor měl ve střední a východní Evropě zaměřit na "výstřednosti", které se na trhu objevují. Je potřeba se zamyslet nad tím, zda nejsou některé měnové páry špatně naceněné, nebo jestli někde není potenciál posílení měny či pohybu sazeb. V této souvislosti má podle mě smysl sledovat Maďarsko. Tam je riziková prémie stále poměrně vysoká, takže nemusí tak úplně odpovídat tomu, o čem země mluví s Mezinárodním měnovým fondem. Pokud se Budapešť s fondem dohodne, může to otevřít zajímavý prostor – může dojít k posílení forintu vůči ostatním měnám v regionu, může se otevřít prostor pro další snížení sazeb a tak dále. Na podobné věci se teď soustředíme.

Grexit a jeho dopady na ekonomiky zemí střední a východní Evropy
Řecko se s Polskem a Českou republikou nesetkává jen v základní skupině evropského fotbalového šampionátu. Jsou součástí nynější neutěšené evropské ekonomické situace. Jeho případný odchod z eurozóny může odhalit některá zranitelná místa středoevropských ekonomik. Předpokládáme 50-75% pravděpodobnost Grexitu v průběhu příštích 12-18 měsíců. Jak by tato situace dopadla na ekonomiky zemí střední a východní Evropy?

Akcie nejsou vaším šálkem kávy. Přesto se zeptám – jak zajímavé teď podle vás jsou?

LC: Opravdu nejsem expert na akcie, ale z pohledu měnového analytika bych řekl, že vzhledem k rizikům, která teď existují, je jasné, že se věci mohou ještě zhoršit. Otázkou je, zda už se blížíme ke dnu. Určitě se ještě můžeme propadnout. Tuto hrozbu je nyní potřeba brát v potaz. Jistě, ceny akcií se teď zdají být atraktivní. Problém je v načasování nákupu, v tom, zda investor snese jejich případný další propad.

Začali jsme současnou náladou na trhu, tak se k ní vraťme i na závěr. Jaká bude v pondělí?

LC: Vrátil bych se k již zmíněné myšlence bipolarity. Pokud Nová demokracie vyhraje o dva, tři nebo čtyři procentní body, pak se zřejmě dočkáme toho, že trh prudce posílí. Přinejmenším ráno. Pokud naopak překvapivě vyhraje Cipras, bude to nejspíše pro trhy tvrdý direkt, ale také krátkodobý. V dlouhodobém horizontu podle mě převládne to, že evropští lídři i nadále krůček po krůčku dělají to, co dělat mají. Je ovšem pravda, že je trh netrpělivý a tlačí na to, aby si pospíšili.

Jak pravděpodobné je, že trhu dojde trpělivost a nastane kolaps jako po pádu Lehman Brothers?

LC: Nelze to vyloučit, těžko to ale teď nějak kvantifikovat. Chtěl bych něco takového umět vyjádřit v procentech. V každém případě k tomu ovšem může dojít, musí se s takovou eventualitou počítat.

Nick Beecroft: Řecko půjde z kola ven a akciím se vyhněte. Nelze vyloučit krizi lehmanovských rozměrů
Chaotický odchod Řecka z eurozóny by způsobil stamiliardové škody na obou stranách pomyslné barikády. Navíc by znamenal těžko vyčíslitelný psychologický šok. I proto se nad globáními trhy vznáší přízrak postlehmanovského propadu, tvrdí experti. Krach Lehman Brothers však přece jen regulátory a politiky něco naučil, a proto by propad tentokrát nemusel být tak výrazný, tvrdí konzultant Saxo Bank Nick Beecroft. Přesto by podle něj nekontrolovaný odchod Řecka z eurozóny znamenal propady o desítky procent.