Malá řecká násobilka: Týden do evropského armagedonu
|

Malá řecká násobilka: Týden do evropského armagedonu

Blížící se řecké volby mohou odstartovat krizi postlehmanovských parametrů. Na tom se shoduje řada expertů. Tím podtrhují jedinou jistotu v moři nejistoty, která dominuje na obou stranách barikády, tedy v Řecku i za jeho hranicemi. Investiční web vyzpovídal v londýnské City dva respektované analytiky s odlišným názorem na to, co nás čeká.

Eurozóna Německo Řecko PIIGS Politika Dluhová krize

Nick Beecroft, Saxo Bank: Je 80% pravděpodobnost, že Řecko letos opustí eurozónu, a 25% pravděpodobnost, že se naplní během příštích 3 měsíců ten nejhorší možný scénář, tedy chaotický odchod Řecka z eurozóny a krize postlehmanovských rozměrů.

James Knightley, ING: Na trhu je to podle mě tak 50 na 50. U nás pak stále těsně vítězí názor, že Řecko zůstane. Já osobně bych řekl, že je to tak 55 na 45 procent, že Řecko bude členem evropské měnové unie i po volbách 17. června.

1. Politika a politikaření: Laciné podbízení a nebezpečné iluze

JK: Kdyby se každý choval racionálně, tak by se povedlo tuto krizi vyřešit. Politici se bohužel v tomto případě chovají velmi populisticky. Jde jim o znovuzvolení. Snaží se zachránit si vlastní kůži, vlastní politickou kariéru, takže nedělají to, co by bylo nejlepší pro zemi, ale to, co si přejí voliči. Voliči přitom často nemají představu o tom, jaké jsou výhody a nevýhody – a tím i možné důsledky – některých kroků.

NB: Existuje řada možností k podcenění nebo špatnému přečtení situace, a to ze strany všech zúčastněných. Příkladem je řecká opozice, která tvrdí, že zvládne v případě vítězství vyjednat méně tvrdé podmínky zahraniční pomoci. Povolilo by něco podobného Německo? Nemyslím si. Přesto řečtí voliči mohou něčemu podobnému uvěřit, což znamená, že z jejich strany může dojít k podcenění vážnosti situace.

2. Faktor (řecké) ulice: stabilizátor, nebo akcelerátor?

JK: Řeckým stranám podporujícím záchranný program se podle posledních předvolebních průzkumů vede přece jen o něco lépe. To může signalizovat, že si řečtí voliči uvědomují, co by se mohlo stát, kdyby blížící se volby vyhrály strany odmítající úsporná opatření.

Investiční manuál pro všechny scénáře vývoje dluhové krize: Mezi politickým pohodlím a válkou
Jak investovat v případě různých scénářů řecké krize? Podle nás připadají v úvahu pro EU a akciový trh jako celek čtyři hůlavní scénáře. Tyto varianty vývoje vycházejí z rámce, který udává, kde se ve třech fázích této krize nacházíme, a současných rizik hrozících ze tří pohyblivých částí investičního vesmíru: politiky, hospodářského cyklu a ocenění aktiv.

3. Lesk či bída plebiscitu, díl 1: obrat k lepšímu

Nick Beecroft

NB: To, zda se podaří katastrofu odvrátit, teď asi závisí hlavně na řeckých voličích. Volby jsou totiž v podstatě referendem o tom, zda chtějí zůstat v eurozóně. Já si přitom myslím, že si Řekové uvědomí, že se nové podmínky mezinárodní pomoci nepodaří vyjednat, SYRIZA staví vzdušené zámky. Zároveň si myslím, že se Řekové budou bát eurozónu opustit – 70 až 80 % lidí nechce o euro přijít. Když dojde na lámání chleba – zakroužkování kandidáta –, budou mít asi pocit, že udělali, co bylo možné. V prvních volbách zaprotestovali, ale více dělat nemohou. Asi tak ustoupí od kraje propasti a zvolí největší stranu, čímž dají šanci vytvoření koalice. To bude ovšem jen odklad soudného dne, kdy Řecko z eurozóny odejde. Toto je z pohledu Řecka ten nejlepší scénář.

JK: Snad se objeví shoda v klíčových věcech, čímž mám na mysli zejména eurobondy. Přístup Francoise Hollanda, který tlačí na fiskální koordinaci a eurobondy, je v této souvislosti příslibem. Nizozemci a další země svým způsobem obrušují svá odmítavá stanoviska. Jediným odpůrcem je Německo, ale ani jeho pozice už není tak vyhraněná, protože náklady spojené se záchranou eurozóny jsou ve srovnání s náklady spojenými s jejím rozpadem zanedbatelné. Eurobondy a jim podobné kroky jsou ovšem otázkou střednědobého horizontu. Pokud v tom krátkodobém trhy znervózní a dostaneme se na kraj pomyslné propasti, zakročí zřejmě ECB. To by v praxi znamenalo, že by banka výjimečně agresivně vstoupila do hry a začala nakupovat dluhopisy zemí z periferie eurozóny.

4. Lesk či bída plebiscitu, díl II: obrat k horšímu

JK: Vítěz řeckých voleb by se mohl rozhodnout nesplácet dluhy, tedy pro default. Země by se následně dočkala vyhazovu z eurozóny. Řecké banky by se ocitly na kolenou a ECB by je odmítla financovat. Řecká vláda by musela tisknout peníze, kterými by rekapitalizovala domácí bankovní sektor. Navíc, pokud by Řecko opustilo eurozónu, mělo by stále velký problém – deficit. Takže i kdyby nesplácelo dluhy z minulosti, kdyby neplatilo úroky, nebylo by schopno stát na vlastních nohách. To by v praxi zřejmě znamenalo vysokou nezaměstnanost a tištění nových peněz, a to ve velkém. Dopad na domácí frontě by byl obrovský. A dopad na EU a MMF by byl také velký. Do Řecka zainvestovaly 300 miliard eur prostřednictvím záchranných fondů a linek poskytujících likviditu, a pokud by Řecko opustilo eurozónu – a mělo vlastní měnu, která by s největší pravděpodobností zkolabovala –, mohli by Evropané a fond tyto peníze odepsat.

NB: Spousta příležitostí k podcenění nebo k špatnému přečtení situace teď existuje nejen v samotném Řecku. I Berlín, respektive evropští lídři, může propadnout iluzím. Mezi ty nejnebezpečnější patří pocit, že by Řecko mohlo opustit eurozónu, aniž by to způsobilo katastrofu. Podle mě by to bylo právě naopak, mohlo by to připomínat situaci po pádu Lehman Brothers. Mělo by to tvrdý dopad na ekonomiku eurozóny. Reálně totiž hrozí, že by došlo k nákaze, což si možná někteří politici nepřipouštějí.

Řecko nevyvolá totéž co pád Lehman Brothers, nebude to blesk z čistého nebe
Často slyšíme, že by vystoupení Řecka z eurozóny mohlo spustit další kolaps finančního systému, ne nepodobný tomu, který nastal po pádu Lehman Brothers. Samozřejmě takový scénář nelze vyloučit. Na druhou stranu by však vystoupení Řecka nebylo takovým šokem pro finanční trhy jako krach americké investiční banky.

5. Nákaza řeckým virem: Nedejbože i Francie?

NB: Politici by mohli propadnout iluzi, že by se problémy po případném chaotickém odchodu Řecka z eurozóny nerozšířili do Španělska, Portugalska, Itálie, možná Irska, nedejbože i do Francie. Pokud tomu tak bude – pokud se objeví několik těchto chybných interpretací najednou –, Řecko bude muset opustit eurozónu. V tom případě jsem přesvědčen o tom, že by se opakovalo to, čeho jsme byli svědky po pádu Lehman Brothers, včetně toho, že by se objevily fronty před bankami ve slabších zemích eurozóny.

James Knightley

JK: Pokud Řecko opustí eurozónu, začne trh hledat další zemi, která ho bude následovat. Řada by asi přišla na Portugalsko. Stejně tak by se asi pozornost zaměřila na Španělsko, zřejmě i Irsko. Co by se stalo? Rostly by úrokové sazby, protože by banky chtěly kompenzaci za to, co by považovaly za nově vzniklé kurzové riziko. To tu zatím nebylo, protože v eurozóně vládlo euro. Najednou by však Řecko odešlo, mělo by vlastní měnu, a existovalo by riziko, že se k němu další přidají. To by bylo potřeba započítat. Půjčky by proto zdražily. Zároveň by se objevily masivní výběry vkladů. Pokud Řecko půjde, můžeme se dočkat efektu sněhové koule. Obavy firem a domácností začnou růst, v důsledku čehož začnou lidé šetřit, což přiškrtí ekonomiku, a nakonec se naplní to, čeho se na začátku obávaly.

6. Španělsko: Too big to fail

JK: Španělsko teď trhu opravdu dělá starosti, a to kvůli tomu, co se děje v jeho bankovním sektoru. Není jasné, zda se ho povede rekapitalizovat. Pokud by přitom mělo jít do kolen i Španělsko, znamenalo by to mnohem větší ztráty než v případě Řecka. V tu chvíli by se asi projevil princip "příliš velké na to, aby se nechalo padnout". Španělská ekonomika je jednou z největších na světě, španělský dluh také. Pokud by Španělsko zkolabovalo, znamenalo by to obrovský odpis, který by banky a eurozóna jen těžko ustály. Navíc by to znamenalo tvrdý direkt i pro španělskou ekonomiku: prudká devalvace měny, nárůst nezaměstnanosti, propad hlouběji do recese a tak dále.

Omyl: Jako první opustí eurozónu Španělsko, ne Řecko! 6 důvodů
K ustáleným výrazům evropského slangu se po Grexitu (odchodu Řecka z eurozóny) přidává další – Spexit, ke kterému dojde možná ještě dříve než v případě Řecka. Proč? Lze najít nejméně šest pádných důvodů.

7. Kill Bill: Sekera i do německého HDP

NB: Odhady škod se výrazně liší. A je jich hodně. Dosahují až půl bilionu dolarů, které by se dotkly zemí a institucí v celé eurozóně. Něco podobného je těžké odhadnout. Rozhodně by se to výrazně – v řádech jednotek – promítlo do HDP. Určitě v Řecku, ale i v Německu. Po tomto šoku by se však Řecko mohlo vydat argentinskou cestou. Úspěšně by devalvovalo měnu a během dekády ozdravilo ekonomiku. Já to prostě vidím tak, že by pro Řeky bylo nejlepší, kdyby opustili eurozónu co možná nejdříve.

8. Hrozba vzájemného zničení: Stéblo, které rozhodne

JK: Myslím si, že tento argument je skutečně hodně, hodně relevantní. A to je také struna, na kterou řecké strany odmítající úsporné programy, hrají. Vědí, že by odchod Řecka z eurozóny měl obrovské důsledky, a proto říkají: "Odpusťte nám něco, a my neodejdeme, nebo nám nepomáhejte, a my uděláme krok, který ve svém důsledku poškodí všechny." Jinými slovy, je to tanec na hraně propasti, bohužel. A to platí i pro Španělsko a jeho banky.

NB: Podle mě je zhruba 40% možnost, že hrozba vzájemného zničení nakonec donutí všechny – řecké voliče, německé politiky, německé voliče a tak dále – zacouvat od hrany propasti. Výsledkem bude to, že Řecko i po 17. červnu zůstane v eurozóně. Jeho problémy však nezmizí. Pravděpodobně ve druhé polovině roku tak nastane situace, kdy už budou mít Řekové úsporných opatření dost. Politici by se proto už teď měli připravovat na odchod Řecka z eurozóny tak, jak se na něj připravuje řada soukromých firem.

IW speciál: Řecké loučení s eurozónou
Evropská dluhová krize v posledních týdnech graduje a osud eurozóny visí na vlásku. Červnové volby v Řecku mohou situaci na trzích ještě více zkomplikovat a zvýšit hrozbu útoku střadatelů na banky v zemích skupiny PIIGS. Jak se investičně připravit na případný odchod Řecka z eurozóny, kdo může Řecko následovat a které banky jsou v ohrožení? Na tyto a mnoho dalších otázek vám pomůže najít odpovědi náš speciál.