Proč se mi nelíbí česká důchodová reforma
|

Proč se mi nelíbí česká důchodová reforma

Nedávno jsem byl na veletrhu Investor. Při debatách s účastníky došlo i na penzijní reformu. Několikrát jsem tam zmiňoval svůj pohled na tuto reformu, na to, proč se mi její nastavení nelíbí. Protože rozhovory to byly zajímavé, rozhodl jsem se svůj pohled sepsat.

Důchody Penzijní reforma
České důchodkyně - ilustrační foto

Jako člověk starší 35 let mám necelý rok na nevratné rozhodnutí, které ovlivní celý můj zbývající život. Vstoupím do druhého důchodového pilíře, či nikoli?

Vstupem do druhého pilíře se podle současných pravidel zavazuji platit měsíčně 2 % svého příjmu s tím, že stát 3 % mého příjmu převede z průběžného systému na můj individuální účet. Příjem mám nadprůměrný, čistě matematicky vzato jde o super nabídku.

Každá investice má však své tři stránky: potenciální výnos, riziko a likviditu. Tak se na ně velmi stručně podívejme.

Výnos

Pro účastníky se klíčovým faktorem pro dosažený výnos stanou dvě volby: volba správcovské společnosti a volba typu fondu (i když mezi nimi půjde přestupovat). Vzhledem k vývoji bych od fondů, pokud jde o výnosy, nečekal žádné zázraky, zvláště po odečtení inflace.

Simulovat získanou penzi při různé výši mzdy, různých výnosech fondů (zadávejte REÁLNÉ výnosy očištěné o inflaci, tedy ty očekávané snížené o několik procentních bodů - na 1-2% průměrnou inflaci zapomeňte) a době spoření můžete na důchodové kalkulačce Ministerstva práce a sociálních věcí. Uvidíte tam i porovnání s průběžným systémem.

Riziko

Že každý fond má svoji míru klasického investičního rizika, je asi jasné každému čtenáři. Tady problém nevidím, s klasickým investičním rizikem si umím poradit. Klíčovým rizikem je však globální ekonomicko–politické riziko, respektive riziko zásadní změny pravidel v průběhu hry bez možnosti na tyto změny reagovat. S tímto rizikem si poradit neumím.

Stát může KDYKOLI v průběhu doby změnit pravidla hry. Může změnit povinnou výši příspěvku, může změnit procento převáděné z průběžného systému na individuální účet, může nařídit fondům minimální podíl státních dluhopisů v portfoliu (čímž zásadním způsobem ovlivní dosažitelný výnos), může povolit zvýšení poplatků, může změnit povolené způsoby výplaty prostředků, může jejich výplatu výrazným způsobem zdanit a tak dále.

Investujte a spořte, než abyste posílali více na důchodové pojištění
Když pravidelně spoříme a investujeme na penzi, jsme zodpovědni i vůči své rodině. Nevyčerpané úspory a investice jsou totiž předmětem dědického řízení, státní penze nikoli. Na to by měly pamatovat především OSVČ. Proč?

Likvidita

Likvidita je nulová, spoření nelze ukončit, z pilíře nelze vystoupit, případně část peněz předčasně vybrat (stávající penzijní připojištění má likviditu výrazně větší).

Investoři by měli mít na paměti, že následujících 20 let může být naprosto odlišných od nedávné minulosti, finanční trhy mohou (a pravděpodobně i budou) vypadat úplně jinak. Proto vnímám nulovou likviditu a možnost reakce na změny v budoucnosti jako faktor umocňující rizika.

Jak se rozhodnout?

Rozhodnutí je na každém z nás. Posbírat nezbytné informace a rozhodnout se doporučuji teď, v době PŘED mediální a reklamní masáží, která nás bezpochyby čeká a v níž budou popsaná rizika podle mě bagatelizována.

Z mého pohledu je klíčovým parametrem v rozhodování postoj každého individuálního investora k politickému riziku za nulové likvidity. Kdo je ochoten akceptovat výše popsaná rizika, toho fondy uvítají s otevřenou náručí. Typ fondu si pak zvolte podle struktury svého dlouhodobého portfolia a ochoty akceptovat riziko. Kdo není ochoten tato rizika akceptovat, ten nechť si na penzi spoří bez využití druhého pilíře. Ale spořit nějakým způsobem by si každý měl, důchod z průběžného systému rozhodně nebude v budoucnu dostačující.

Rizika za nulové likvidity se mi zdají nepřiměřená potenciálnímu výnosu. Druhý pilíř nevyužiji, spořit na penzi budu jinými prostředky.

Proč říci druhému pilíři důchodového systému "Ne!"
Plánovaný druhý pilíř penzijního systému je nepromyšlený, pro lidi nevýhodný, jednoznačně neflexibilní a pro většinu občanů neefektivní.