Spálí Čína Mongolsko? Nová uhelná velmoc mění situaci na trhu
|

Spálí Čína Mongolsko? Nová uhelná velmoc mění situaci na trhu

Světový trh s koksovatelným uhlím je dlouhodobě utvářen zejména dodavatelsko-odběratelskými vztahy mezi asijskými ocelárnami a australskými těžařskými společnostmi. V rámci Asie je samozřejmě největším hráčem Čína, největší producent oceli na světě a významný spotřebitel a dovozce koksovatelného uhlí, které je důležitou komoditou pro produkci oceli. Austrálie si donedávna na čínském trhu držela pozici nejvýznamnějšího exportéra koksovatelného uhlí, v posledních dvou, třech letech se však na čínském trhu stále více prosazuje Mongolsko.

Komodity Čína Uhlí a koks Mongolsko

Mongolksko disponuje značným nerostným bohatstvím, ložiska s uhlím se nacházejí prakticky po celé zemi. Ještě v roce 2006 vývoz koksovatelného uhlí z Mongolska činil 2,2 milionu tun, v roce 2009 se oproti roku 2006 již téměř zdvojnásobil na úrovně kolem 4 milionů tun.

Nástup Mongolska v roce 2010

Výrazný zlom přišel v roce 2010, kdy mongolský export této komodity již dosáhl 15 milionů tun. Většina vývozu přitom směřuje do Číny.

Export koksovatelného uhlí z Mongolska

Rok 2011 znamenal další expanzi mongolského uhlí na čínském trhu, když vývoz meziročně vzrostl o 5 milionů tun na téměř 20 milionů tun, čímž se Mongolsko stalo největším dodavatelem koksovatelného uhlí do Číny a předstihlo Austrálii. Napomohly tomu rozsáhlé povodně v australském státě Queensland na začátku roku 2011 a výpadek těžby tamních těžařů, na což čínské ocelárny reagovaly zvýšenými dovozy z Mongolska.

V roce 2011 tak Mongolsko mělo na celkovém čínském dovozu koksovatelného uhlí podíl 45 %, Austrálie 23 % a ostatní země 32 %. Domnívám se však, že i kdyby žádné povodně toho roku v Austrálii nebyly, byl by podíl mongolského uhlí na celkových čínských dovozech zhruba třetinový a vyrovnal by se prakticky dovozu australskému. Už v roce 2010 totiž Čína dovážela 32 % koksovatelného uhlí z Mongolska a 37 % odebírala od australských těžařských společností, zatímco v roce 2009 Austrálie ještě zcela dominovala na čínském trhu s tímto druhem uhlí s 66% podílem.

Proč Mongolsko?

Jaké jsou důvody takového oživení na trhu koksovatelného uhlí v Mongolsku? Před 21 lety došlo k rozpadu Sovětského svazu, čímž Mongolsko (do té doby 70 let pod sovětským vlivem) ztratilo hlavního obchodního partnera. Mongolská ekonomika se tak počátkem 90. let minulého století propadla do hluboké krize, takže nebyly podmínky a zdroje využít potenciál velkých zásob nerostných surovin.

Situace se v Mongolsku postupně obracela k lepšímu od přelomu tisíciletí, kdy rostoucí poptávka po surovinách (zejména ze strany rychle rostoucí Číny) stále více tlačila na růst světových cen komodit, což podporovalo postupný příliv zahraničních investorů a apetit investovat do těžební infrastruktury. Začal se probouzet značný nerostný potenciál země (zásoby uhlí se odhadují na 160 miliard tun, železné rudy na 1,6 miliardy tun, mědi na 40 milionů tun, zlata na 3 tisíce tun).

Čínské zahraniční investory začaly v průběhu posledního desetiletí doplňovat rovněž investice globálních těžebních společností z USA, Kanady, Austrálie či Japonska.

Mongolská ekonomika tak v posledních deseti letech začala vykazovat meziroční růsty i okolo 10 či 15 %. Těžební sektor v Mongolsku postupně nabíral na síle (aktuálně se podílí na celkové průmyslové produkci zhruba 60 %), těžba a export koksovatelného uhlí proto logicky začaly vykazovat rostoucí trajektorii.

Dovoz koksovatelného uhlí do Číny

Geografická výhoda

Podpůrným faktorem pro rostoucí export koksovatelného uhlí na čínský trh je rovněž cenová konkurenceschopnost, kdy Mongolsko jako vnitrozemský stát sousedící s Čínou může nabídnout nižší ceny v porovnání s námořním trhem. V roce 2012 se australský těžební sektor sice již vzpamatoval z velkých povodní a došlo k opětovnému navýšení exportů koksovatelného uhlí do Číny, nicméně Mongolsko si již dokázalo udržet pozici nejvýznamnějšího dodavatele s 32% podílem.

Pochopitelně vše neprobíhá tak hladce, jak se zdá, politická reprezentace se musí potýkat s různými tlaky kolem tendrů na rozvoj dalších uhelných ložisek, ať už v podobě protekcionistických snah mongolských nacionalistů snažících se zabránit výraznějšímu vlivu zejména čínského či ruského kapitálu, nebo v podobě nařčení ze zmanipulování těchto tendrů (korupce je v Mongolsku velkým problémem, země se podle žebříčku Transparency International nachází až na 120. místě z celkového počtu 184 zemí).

Tyto problémy pak způsobují průtahy v rozvoji dalších těžebních projektů. Ten má za cíl odkrýt další významná ložiska koksovatelného uhlí. Přesto se domnívám, že Mongolsko bude v schopno dále rozšiřovat svůj obrovský nerostný potenciál a udrží si pozici nejvýznamnějšího dodavatele koksovatelného uhlí do Číny.

Těmto komoditám se vyhněte, pokud nevěříte na pokračování čínského…
Čína je jedním z největších spotřebitelů řady důležitých komodit. Krmí přes…

NWR: Slabý přelom roku, ale žádná katastrofa se nechystá
Na akcie NWR ponecháváme své doporučení "držet" s roční cílovou cenou 94 Kč na…

Zdroj: Fio banka