Co s 200 000? Odborníci radí (2. díl)
|

Co s 200 000? Odborníci radí (2. díl)

Každý by měl sám nejlépe vědět, jak a do čeho investovat, které nástroje nebo strategie mu nejvíce vyhovují a jaký investiční horizont je pro něj ideální. Přesto se někdy může hodit inspirace myšlenkami těch úspěšnějších, kteří s investováním mají dlouhodobé zkušenosti. Tento týden pro vás máme připravených pět pohledů na to, jak investují a co doporučují investiční profesionálové.

Světové akcie Asijské akcie Čína Farmacie Zdravotnictví Energetika Demografické trendy Investiční tipy Investiční strategie Investiční guru

Redaktoři z Bloombergu již více než rok oslovují každé čtvrtletí pětici investorů a správců aktiv s otázkou, jak by tito investovali 10 tisíc dolarů. Složení oslovené pětice se za tu dobu několikrát změnilo, ale stejně jako Barry Ritholtz, i Sarrah Kettererová, ředitelka a manažerka fondu v Causeway Capital Management, figuruje v "dotazníku" od jeho začátku. Investoři tak mají možnost vidět, jak se u zástupkyně něžnějšího pohlaví vyvíjí názor na finanční trhy.

Sázka na Asii

Kettererová na to šla trochu jinak než Ritholtz. V polovině roku 2016 doporučovala pozornosti investorů japonské akcie, které mohly zaujmout díky dividendám v prostředí nulových sazeb a dobrému ocenění, protože měly za sebou špatné období.

O tři měsíce později sázela na firmy, které jsou schopny se o sebe postarat v jakémkoli prostředí, protože centrální banky ztratily schopnost pomoci ekonomice k růstu. Většinou mělo jít o firmy se silnými rozvahami, nízkým zadlužením a schopným managementem, který chce docílit udržitelného růstu prostřednictvím snižování nákladů a růstu efektivity. Zajímavým tipem Kettererové byly velké mobilní společnosti v Číně, Koreji nebo Japonsku, které jsou schopné zavádět moderní technologie a růst, i když je analytici považují za dinosaury odvětví.

Na začátku letošního roku Kettererová sázela na Indii, kde roste kupní síla zejména mladé generace spotřebitelů. Země je na tom podle ní lépe než konkurenti z Asie včetně Číny. Jediným zádrhelem by mohla být špatně provedená bankovní reforma a omezení hotovosti. Jeho pozitivem je ovšem množství nových bankovních účtů, které by mělo pomoci bankám k úsporám a státu při výběru daní.

Farmacie a inovace

Ve druhém čtvrtletí 2017 se Kettererová zaměřila na farmaceutický sektor, který v USA trpí kvůli Trumpovým slibům ohledně snižování cen léků. Je pravda, že tlak na ceny je v posledním roce evidentní, ale na druhou stranu dochází k růstu u nových a efektivnějších léků, což může pomoci inovativním společnostem.

Řada akcií zajímavých výrobců léků obchodovaných za nízké ceny v porovnání s celým zdravotnickým sektorem se však nachází také v Evropě. Tyto firmy mají schopný management, dostatek hotovosti a vyplácejí nadprůměrné dividendy. Celkově tedy lze říci, že stárnutí populace a růst výdajů na léky může pomoci firmám, které se přizpůsobí trendu a budou schopné inovativního přístupu.

Energie má stále budoucnost

V polovině roku Kettererová připomněla situaci na trhu s energiemi, která má za následek podhodnocení ropných společností vůči zbytku trhu. Zároveň ale firmy v tomto sektoru vykazují stabilní růst a mohou spoléhat na oživení trhu s ropou samotnou. Ziskové marže sice nejsou tak dobré jako před několika lety a hrozba nadbytečné nabídky je stále aktuální, ale poptávka po ropě a plynu může růst i přes rozšiřování elektrických dopravních prostředků několik nejbližších desetiletí.

Stejně jako u jiných odvětví, i zde platí, že by investoři měli hledat firmy se zkušeným managementem, silnými výkazy a nízkou citlivostí na ekonomický cyklus, které mohou těžit z růstu cen ropy.

Čína a demografie

V zatím poslední předpovědi Kettererová sází na Čínu a její nepříznivé demografické vyhlídky. Politika jednoho dítěte si začíná vybírat daň v podobě stárnutí populace, a tím i zvyšujících se nákladech na zdravotní péči. Příjmy Číňanů nicméně rostou a s nimi i poptávka po kvalitních zdravotnických službách, jichž je nedostatek. Vláda se na situaci snaží reagovat zpřístupněním soukromého kapitálu na rozvoj zdravotnických zařízení, zefektivněním distribuce léků a posílením regulace.

To vše by mělo mít za následek vyčištění trhu od menších a slabších hráčů a zvýšení efektivity a ziskovosti nemocnic a také v oblasti vývoje a výroby léků a zdravotnických potřeb. "K dovršení reforem se Čína může pochlubit rostoucí zásobou mladých vědců, kteří mají asi o třetinu nižší příjmy než jejich vrstevníci v rozvinutém světě. Přidejte k tomu 15% daň z příjmu právnických osob (standardně je to 25 %, ale může být snížena na 15 % u sektorů podporovaných vládou) a vládní dotace na podporu inovací, no a sektor zdravotnictví v Číně vyhlíží velice zajímavě," uzavírá Kettererová.

Zdroj: Bloomberg