Banka v roli doktora: Co všechno chce vědět banka, než vám půjčí peníze

"Naší výhodou u akvizic a fúzí je to, že dokážeme poskytnout profesionální servis jak prodávající, tak kupující straně. Navrhneme ideální řešení prodeje a zjistíme reálnou cenu firmy, abychom kupujícího mohli financovat odpovídajícím úvěrem," říká ředitel útvaru Akvizičního financování České spořitelny Martin Viliš.

Hloubková prověrka

Každé transakci financované akvizičním úvěrem předchází hloubková prověrka prodávané firmy. Nezávislí poradci kupujícího posuzují aktuální situaci společnosti z finančního, daňového, právního, obchodního a v některých případech třeba i technického hlediska, hodnotí třeba i dopady na životní prostředí.

Rozsah takové hloubkové prověrky nazývané due diligence závisí na velikosti konkrétní kupované firmy nebo skupiny i na odvětví, ve kterém působí. Přestože hloubkovou prověrku zadává a provádí primárně kupující, banka s výstupy takové prověrky pracuje i při vyhodnocování transakce z pohledu vyhodnocení rizik, a tedy výše a struktury úvěru, který je ochotna poskytnout.

"V rámci due diligence nás zajímá například i to, zda a jak je firma zainvestovaná. Zda disponuje moderními výrobními kapacitami, nebo ji investice do nich teprve čekají. Tyto investice firmy většinou také financují z velké části bankovním úvěrem, s čímž musíme počítat již při strukturování akvizičního financování, jehož součástí může být také úvěrová linka na financování budoucích investic. Klíčovým dokumentem je proto pro banku kvalitně zpracovaný finanční plán včetně plánu investic na období minimálně pěti let, respektive na dobu trvání úvěru," vysvětluje Viliš.

Výsledek prověrky ovlivňuje hodnotu společnosti. Ne vždy se musí shodovat s představami o ceně firmy na straně prodávajícího. V takovém případě se hledá kompromis mezi kupujícím a prodávajícím, přičemž výsledek takového jednání je důležitý i z pohledu banky, která podstupuje rozhodnutím poskytnout akviziční úvěr kupujícímu riziko.

"Pokud je výsledkem due diligence výrazné snížení kupní ceny firmy, například kvůli očištění jejího hospodaření o historické jednorázové výnosy, které se v budoucnu nebudou opakovat, nebo jiná rizika, která je nutné v kupní ceně zohlednit, má to většinou za následek snížení akvizičního úvěru tak, aby zůstaly zachovány zdravé proporce financování transakce," říká Viliš.

Plnění plánu

Součástí každého akvizičního úvěru jsou dále roční revize a kontroly hospodaření prodané firmy ze strany banky. Není výjimkou, když firma s novým majitelem neplní plán nastavený při nákupu firmy.

"Banky mohou například zvýšit cenu úvěru, výrazně omezit další fungování společnosti v oblasti investic, nebo nakonec i prodat expozici vůči klientovi třetí straně, což tento klient třeba vůbec nechce. Co se týče našeho týmu a České spořitelny jako celku, s klienty budujeme dlouhodobé vztahy. Jde nám o oboustrannou prosperitu, a vždy proto hledáme co nejohleduplnější řešení pro klienta. Není naším zájmem mu situaci komplikovat, ale naopak mu pomoci dočasně těžké období překlenout a v dlouhodobém horizontu zajistit, aby akviziční úvěr splácel řádně a včas," uzavírá Martin Viliš, podle kterého to v praxi může znamenat například úpravy struktury financování, individuální snížení nebo odložení splátek, ale i další neinvazivní řešení ze strany banky.

Více informací o prodeji a nákupu firem najdete na www.investicniweb.cz/akvizice