Světový žebříček konkurenceschopnosti vede Švýcarsko, Česko je 31. Co nám chybí, a v čem jsme naopak (relativně) silní?

WEF porovnává země podle 12 faktorů, které zahrnují infrastrukturu, vzdělání a zdravotnictví, efektivitu pracovního trhu, technologickou připravenost, inovace, velikost trhu, makroekonomické prostředí, transparentnost a výkonnost vlády. Autoři vycházejí z dat OSN a dalších mezinárodních organizací a z vlastního průzkumu mezi zástupci firem ve sledovaných zemích.

Švýcarsku pomáhají udržet se na nejvyšší příčce bezkonkurenční inovace, dokonalé podnikatelské prostředí a nejefektivnější pracovní síla na světě, dodalo WEF. Na druhém místě zůstal Singapur a na třetím Spojené státy. V první desítce není letos žádný nováček, pouze několik zemí si vyměnilo své pozice.

Británie se posunula o tři místa a dostala se nejvýše za poslední desetiletí, hlavně díky zlepšení makroekonomického prostředí. Výsledky však vycházejí z údajů před referendem, ve kterém se obyvatelé vyslovili pro odchod z Evropské unie, což podle studie může ohrozit konkurenceschopnost země.

Z velkých rozvíjejících se států je nejvýše Čína na 28. místě. Nejvíce si však polepšila Indie, která postoupila o 16 příček na 39. místo.

WEF také varuje, že rostoucí obchodní bariéry představují riziko pro schopnost zemí růst a inovovat.

Fokus na ČR

Oproti loňskému roku, kdy ČR zaznamenala posun o 6 příček vzhůru, poukazuje pouhé udržení stávajícího stavu na stagnaci konvergence konkurenceschopnosti české ekonomiky k vyspělým západním státům. Je však zároveň nutné zdůraznit, že 31. místo je vyrovnáním nejlepších výsledků z let 2009-2010 a 2015-2016, které ČR dosáhla od doby, kdy WEF citelně upravilo metodiku výpočtu hlavního indexu. Zároveň došlo k mírnému zlepšení absolutní hodnoty indexu konkurenceschopnosti ze 4,69 na 4,72 (maximální hodnota je 7, vedoucí Švýcarsko vykazuje hodnotu 5,81). ČR je tímto podle metodiky WEF 13. nejkonkurenceschopnější ekonomikou EU, nachází se mimo jiné před zeměmi PIGS, ostatními státy V4, Maltou nebo Kyprem. Z nových členských států EU je konkurenceschopnější pouze Estonsko (30. místo).

Krátkodobé změny

Nejlepšího umístění v mezinárodním srovnání dosáhla Česká republika v pilířích makroekonomické prostředí (19. na světě), základní školství (25.), vyšší vzdělání (27.) a finanční trhy (27.). Relativně nejslabší je naopak ČR v kategoriích instituce (54.), velikost trhu (46.) a efektivita trhu práce (44.).

Oproti minulému období (2015-2016) došlo ke zlepšení u nadpoloviční většiny pilířů. Zlepšila se zejména vyspělost finančních trhů, technologická připravenost a vyšší vzdělání. Ke zhoršení došlo zejména u makroekonomického prostředí, velikosti trhu a inovací. Vyspělost podnikatelského prostředí zůstala na loňské úrovni. Velikost změn u jednotlivých pilířů ale dosahuje relativně nízkých hodnot, což znesnadňuje hledání konkrétních příčin jednotlivých změn.

Meziroční zhoršení české inovační kapacity z převažující části vysvětluje nedostatek vědců a inženýrů. K dalšímu zhoršení došlo u kooperace průmyslu s výzkumnou sférou a vládních nákupů hi-tech produktů. ČR si naopak polepšila v počtu podaných patentových žádostí, výdajích firem na výzkum a vývoj, popřípadě v kvalitě vědecko-výzkumných institucí.

Dlouhodobé trendy

Největší vliv na zlepšení konkurenceschopnosti ČR v dlouhém období měl pilíř technologická připravenost následovaný infrastrukturou a makroekonomickým prostředím. Technologická připravenost zahrnuje subpilíře zkoumající například dostupnost moderních teorií, přímé zahraniční investice a transfer technologií do domácí ekonomiky nebo kvalitu a dostupnost internetu. Infrastruktura zahrnuje kromě dopravní infrastruktury také vybavenost mobilními telefony a kvalitu dodávek elektřiny. Makroekonomické prostředí obsahuje tvrdá data, jako jsou inflace, hrubé národní úspory nebo vládní zadlužení.

V dlouhém období Česká republika nejvíce ztrácí v inovacích a vyspělosti podnikatelského prostředí. Tyto pilíře však mají pro ČR, jakožto zemi zařazenou do kategorie nejvyspělejších ekonomik tažených inovacemi, nejvyšší váhu. Podstatný podíl na zhoršení představuje také pilíř efektivita trhu práce, který zahrnuje údaje o flexibilitě při stanovování mezd, vlivu zdanění práce nebo regulaci najímání a propouštění zaměstnanců.

Srovnání s EU15

Za (aritmetickým) průměrem výsledků zemí EU15 Česká republika zaostává, a to stále především v klíčových pilířích inovace a vyspělost podnikatelského prostředí. Ani aktuální vývoj bohužel nenasvědčuje, že by se tyto slabiny podařilo v dohledné době odstranit. Menší vliv mají pilíře instituce (ty představují mimo jiné názory na efektivitu státní správy, míru korupce nebo také na etiku firem) a infrastruktura (tam je ČR silná v kvalitě železnic nebo dodávek elektřiny, méně už například v kvalitě silnic a přístavů). Česká republika naopak poráží průměr zemí EU15 v pilířích makroekonomické prostředí a finanční trhy.

Po dvou letech, ve kterých ČR poměrně rychle doháněla průměr zemí EU15, se v letošním roce konvergence zastavila. Z hlediska rozdílu se stále nedaří ani dorovnat zatím nejlepší výsledek, který ČR vykázala v roce 2009-2010.

Zdroj: ČTK, tým analytiků FMV VŠE