Poptávka po zlatě v prvním čtvrtletí klesla meziročně téměř o pětinu. Chyběl zájem ze strany centrálních bank i investorů

Čínská centrální banka, která byla v posledních letech nejvýznamnějším oficiálním nákupčím zlata, od loňského října žádný kov nepřikoupila. To je poprvé minimálně od roku 2015, kdy začala zveřejňovat čtvrtletní údaje o svých zásobách.

Světová rada pro zlato podle svého analytika Alistaira Hewitta očekává, že centrální banky letos nakoupí 250-350 tun zlata. Loni si ho pořídily 377 tun. Nakupovat by podle Hewitta měly především Rusko a Kazachstán.

Poptávka po zlatě ze strany centrálních bank (1Q2010-1Q2017)

Zájem o žlutý kov se ale na začátku roku zvýšil mezi spotřebiteli. Ti čínští nakoupili 297,3 tuny kovu, což bylo meziročně o osm procent více. V Indii se poptávka spotřebitelů po zlatě zvýšila o 15 % na 123,5 tuny.

Investice do burzovně obchodovaných fondů zaměřených na zlato se proti loňskému rekordnímu prvnímu kvartálu ale snížily o 68 % na 109,1 tuny. Zájem o kov projevovali zejména evropští investoři, kteří se tak pojišťovali proti politické nejistotě na starém kontinentu. Nejvíce peněz do zlatých ETF poslali němečtí a britští investoři.

Celková poptávka po investičním zlatě se snížila meziročně o 34 % na 398,9 tuny. Pokles zájmu o burzovně obchodované fondy investující do zlata byl mírně kompenzován vyšším zájmem o zlaté mince a slitky (+9 % na 289,8 tuny).

Investice do zlatých ETF a slitků a mincí (1Q2017 vs. 1Q2016)

Poptávka v technologickém sektoru se zvýšila na 78,5 tuny ze 76,4 tuny a poptávka ze strany šperkařského průmyslu stoupla na 480,9 tuny z 474,4 tuny.

Poptávka po zlatě (1Q2015-1Q2017)

Poptávka po zlatě v 1Q2017 - hlavní trendy

Zdroj: World Gold Council, ČTK