High Yield dluhopisy: Šance pro drobné investory?
Takzvané high yield bonds jsou zajímavou alternativou k nízkým úrokům v bankách a kolísavým akciím, nesou však vysoké riziko.
Nízké úrokové sazby, kolísavý kurz akcií a články o obligacích Sazky zapříčinily, že se privátní investoři, kteří disponují větší hotovostí, začali více zajímat o takzvané vysokoúročené obligace. Český překlad "vysokoúročené obligace" není zcela přesný, držme se tedy raději anglického high yield bonds (HYB). Podle Investopedie, což je obdoba Wikipedie pro investory, jde o obligace, které nesou vysoké výnosy, ale také vyšší riziko částečného nebo úplného nesplacení investorem. Ratingové agentury je označují nižším hodnocením než "BBB" (Standard & Poor's) nebo "Baa" (Moody's).
Může jít o obligace korporátní, ale i komunální a státní. Minimální výše nominálního ročního výnosu, které tyto obligace nesou, není definována. Pro orientaci lze vystačit s tím, že je to přibližně 7 % ročně a více. Úrok může být stanoven jako fixní po celou dobu trvání emise, nebo jako pohyblivý, kdy se úroky stanovují ve vazbě na nějakou zvolenou úrokovou hodnotu. Emitent je zveřejňuje vždy na příští období.
Tyto obligace jsou vydávány v různých objemech zhruba od 100 milionů do miliard korun. Jejich emitenti je upisují různým způsobem, ale většinou je požadavek schvalujících orgánů na to, aby mohly být nabízeny jen takzvaným kvalifikovaným investorům. Jde o ty, kteří kromě jiných požadavků upíší objem alespoň milion korun v ekvivalentu měny obligace.
Snový výnos výměnou za nervák
Atraktivitu těchto finančních instrumentů výrazně zvyšuje to, když je emitent uvede na nějaký známý trh cenných papírů a zajistí – ale negarantuje – jejich likviditu. Tam je pak někdy možné obchodovat i v menším objemu, a bondy jsou tedy přístupné i pro drobné investory.
Jednou z mála takových obligací, kterou uvedl na trh český emitent, jsou eurové obligace Sazky. Jejich původní výnos byl 8 %, ale po snížení ratingu byl v souladu s emisními podmínkami zvýšen na 9 %. Obligace se do konce roku 2010 obchodovala na burzách přibližně za 70 % své nominální hodnoty, což zvýšilo výnos téměř na 13 %. Vzhledem k 15% srážkové dani mohl investor dosáhnout výnosu po zdanění skoro 11 %. To je samozřejmě nesmírně atraktivní, ale držitelé obligací si prožili poměrně napínavé Vánoce, protože po zveřejnění negativních informací o emitentovi klesla hodnota na 40 procent nominálu. Kdo tento adrenalin vydržel, mohl v únoru 2011, kdy se jednotliví zájemci o Sazku o obligace doslova prali, prodat skoro za 90 % nominálu. Tedy snový výnos, který mohl za dva roky dosáhnout desítek procent. Na druhé straně je nyní poptávka zase skoro na nule a s obligacemi se prakticky neobchoduje.
Pro srovnání úroková sazba stanovená pro korunovou obligaci ČEZ splatnou v roce 2014 na období letošního roku je 5,2 % a obligace se obchoduje za 105 % nominální hodnoty. Efektivní výnos je pod 5 %.
I významné banky vydávají obligace
Zajímavé se mohou ukázat některé obligace emitované evropskými bankami v souvislosti s postupně vzrůstajícími zákonnými požadavky na kapitalizaci (Basel III). Některé banky řešily v minulosti požadavky na požadovanou výši kapitálu vydáváním podřízených dluhopisů. Mají komplexní podmínky, které zde nelze uvést podrobně, ale jsou často permanentní.
Emitent tedy nemá za povinnost je k nějakému datu splatit, ale může to udělat, když to uzná za vhodné. Dále jsou takzvaně non cumulative, tedy pokud nejsou pro příslušný rok splněny podmínky pro výplatu výnosu - emitent například nevytvořil zisk -, výnos za tento rok nenávratně propadá.
