Ekonomika EU loni klesla o 6,4 %, HDP eurozóny spadl o 6,8 %
Ekonomika Evropské unie loni klesla o 6,4 %, za propadem jsou hlavně opatření proti šíření koronaviru. V prvním rychlém odhadu to v úterý oznámil statistický úřad Eurostat. V zemích eurozóny byl propad ještě výraznější, činil 6,8 %. Celoroční propad byl nejvýraznější do roku 1995, kdy Eurostat začal tyto údaje sledovat. Ve čtvrtém čtvrtletí ekonomika rovněž klesla, propad byl ovšem mírnější, než se čekalo.
Evropská unie jako celek si tak vedla hůře než Česká republika, jejíž ekonomika loni podle Českého statistického úřadu klesla o 5,6 %. Ve čtvrtém čtvrtletí proti předchozím třem měsícům překvapivě o 0,3 % vzrostla, zatímco analytici počítali s poklesem.
V roce 2019 hrubý domácí produkt eurozóny vzrostl o 1,2 %, což byl nejpomalejší růst za šest let. Ekonomika celé EU zaznamenala předloni růst o 1,5 %.
Italský statistický úřad v úterý v samostatné zprávě uvedl, že italská ekonomika podle předběžného odhadu loni klesla o 8,8 %, což bylo nejvíce od druhé světové války. Vedla si však lépe, než čekala vláda, která počítala s propadem o devět procent.
Portugalská ekonomika se podle zprávy tamního statistického úřadu loni snížila o 7,6 %, nejvíce od roku 1936. Pokles byl sice mírnější, než vládou očekávaných 8,5 %, je však téměř dvojnásobný ve srovnání s poklesem o 4,1 % z roku 2012, kdy země musela kvůli mezinárodní pomoci zavést úsporný program.
Ve čtvrtém čtvrtletí ekonomika eurozóny ve srovnání s předchozími třemi měsíci klesla o 0,7 %, meziročně pak o 5,1 %. Analytici podle agentury Reuters očekávali mezičtvrtletní pokles o procento a meziroční o 5,4 %. Celá EU v závěru roku klesla proti předchozímu kvartálu o 0,5 %, meziročně o 4,8 %.
Pokles ve čtvrtém čtvrtletí byl podle ekonomů mírnější než v první polovině roku, protože přijatá restriktivní opatření nebyla tak přísná jako dříve. "Podívejte se třeba na země jako Francie a Španělsko, kde průmysl a stavebnictví zůstaly z velké části ve čtvrtletí otevřené. To mělo velmi pozitivní dopad na HDP, zvláště proto, že poptávka po zboží a stavebnictví zůstala silná i navzdory karanténě," uvedl ekonom ING Bert Colijn. Vyšší než v době první vlny byl i pohyb lidí, což také podpořilo ekonomickou aktivitu. "Pomáhá také to, že zbytek světa je stále otevřený," dodal Colijn.
Z jednotlivých členských zemí, ze kterých jsou údaje už k dispozici, zaznamenalo nejhlubší mezičtvrtletní pokles Rakousko, a to o 4,3 %. Italská ekonomika klesla o dvě procenta, francouzská o 1,3 %. Naopak nejvíce vzrostly ekonomiky Litvy, a to o 1,2 %, a Lotyšska, kde růst činil 1,1 %. Německá ekonomika, která je největší v Evropě, vykázala růst o 0,1 % a španělská o 0,4 %. Meziročně ale všechny země zaznamenaly pokles.
Zdroj: ČTK
Aktuality
