Bitcoin

Otázky a souvislosti

• Co je to bitcoin?

  Bitcoin je první a nejznámější kryptoměna na světě. Jedná se o digitální aktivum, které bylo vytvořeno v roce 2009 osobou nebo skupinou vystupující pod pseudonymem Satoshi Nakamoto. Bitcoin funguje bez centrální autority, tedy nezávisle na bankách, státech nebo jiných institucích. Všechny transakce probíhají přímo mezi uživateli a jsou zaznamenávány v takzvaném blockchainu, což je veřejná a zpětně nezměnitelná databáze (obdoba účetní knihy).
  
  Celkové množství bitcoinu je omezeno na 21 milionů jednotek, což zajišťuje jeho odolnost vůči inflaci. Bitcoin může sloužit jako platební prostředek, ale i jako uchovatel hodnoty nebo investiční nástroj. Uchovává se v digitálních peněženkách, které chrání přístup pomocí soukromého klíče. Díky své otevřenosti, omezenému množství a nezávislosti si získal oblibu mezi technologickými nadšenci, investory i lidmi, kteří hledají alternativu k tradičním finančním systémům.

• Co je to blockchain?

  Blockchain je základní technologie, na které bitcoin funguje. Jedná se o decentralizovanou a veřejnou databázi, která zaznamenává všechny transakce v síti. Představit si ji lze jako digitální účetní knihu, do které se neustále přidávají nové stránky, takzvané bloky. Každý blok obsahuje informace o několika transakcích a je kryptograficky propojen s předchozím blokem, čímž vzniká řetězec. Odtud název blockchain – řetězec bloků.
  
  Tento systém zajišťuje, že záznamy nelze zpětně upravit ani smazat, protože jakákoliv změna by musela být schválena většinou účastníků sítě. Díky tomu je blockchain odolný vůči podvodům a cenzuře. U bitcoinu slouží blockchain jako důkaz o vlastnictví mincí a zároveň jako nástroj pro ověřování transakcí bez potřeby důvěry v centrální autoritu.

• Kdo ovládá bitcoin?

  Bitcoin neovládá žádná centrální autorita, firma ani vláda. Je navržen jako plně decentralizovaný systém, což znamená, že jeho chod zajišťuje síť tisíců počítačů (takzvaných uzlů) rozesetých po celém světě. Síť spravují dobrovolníci, vývojáři a těžaři. Vývoj softwaru, na kterém bitcoin běží, probíhá otevřeně a kdokoliv se může zapojit, navrhovat změny nebo přispívat do kódu.
  
  Hlavní vývojová skupina se nazývá Bitcoin Core, ale o přijetí jakékoliv změny rozhoduje celá komunita. Klíčovou roli hrají těžaři, kteří potvrzují transakce a zabezpečují síť výpočetním výkonem. I uživatelé a provozovatelé uzlů mají vliv. Pokud by došlo k nepopulární změně pravidel, mohou se rozhodnout ji nepřijmout a zůstat u původní verze sítě. Právě tato distribuovaná struktura zajišťuje, že bitcoin nelze jednoduše ovládnout ani vypnout. Pravidla fungování jsou předem daná a mění se jen tehdy, když s tím souhlasí široká většina sítě.

• Kde koupit bitcoin?

  Bitcoin lze koupit několika způsoby, které se liší podle míry jednoduchosti, bezpečnosti a poplatků. Nejčastějším místem nákupu jsou kryptoměnové burzy, což jsou on-line platformy, kde si uživatelé mohou bitcoin koupit za klasické peníze (zvané fiat), například koruny, eura nebo dolary. Mezi nejznámější globální burzy dostupné i pro české uživatele patří například Binance, Coinbase, Kraken nebo české kryptosměnárny Anycoin, Coinmate, Simplecoin či Bit.plus.
  
  Další možností jsou bitcoinmaty, tedy fyzické automaty, které umožňují nákup bitcoinu za hotovost. Ty se nacházejí v mnoha městech po celé republice. Existují i peer-to-peer tržiště, kde lidé obchodují přímo mezi sebou. Při nákupu je vždy důležité dbát na bezpečnost, ověřit si důvěryhodnost platformy a zajistit si správné uložení bitcoinu v bezpečné peněžence.

• Jak se těží bitcoin?

  Těžba bitcoinu je proces, při kterém vznikají nové jednotky (digitální mince) a zároveň se potvrzují transakce v síti. Probíhá pomocí specializovaných výpočetních zařízení, která řeší složité matematické úlohy. Tento výpočetní výkon zabezpečuje celou síť a zajišťuje, že transakce jsou správně zapsané do blockchainu. Ten, kdo úlohu jako první vyřeší, přidá nový blok transakcí do blockchainu a získá za to odměnu v podobě nově vytvořeného bitcoinu a transakčních poplatků.
  
  Popsaný proces se nazývá proof of work, tedy „důkaz prací“. Těžba je velmi náročná na energii a hardware, a proto ji dnes provádějí hlavně velké těžební farmy s velkým množstvím strojů. S rostoucí obtížností těžby a klesající odměnou se činnost stává stále specializovanější a méně dostupnou pro běžné uživatele.

• Za jak dlouho vytěžím jeden bitcoin?

  Doba potřebná k vytěžení jednoho bitcoinu závisí na výkonu těžebního zařízení, aktuální obtížnosti sítě a také na štěstí, pokud člověk těží sám. V praxi ale většina těžařů dnes těží v takzvaných těžebních poolech, kde se výpočetní síla sdílí a odměny se rozdělují podle podílu na práci. V současnosti se nový blok bitcoinu přidává do blockchainu přibližně každých 10 minut a odměna za vytěžení jednoho bloku je 3,125 bitcoinu (stav po halvingu v dubnu 2024).
  
  Jednotlivec s běžným domácím vybavením by však jeden celý bitcoin těžil extrémně dlouho (klidně i desítky let), protože těžba se provádí pomocí výkonných strojů zvaných ASIC. Takže otázka „za jak dlouho vytěžím jeden bitcoin“ má smysl hlavně v rámci výpočtů pro těžební farmy, kde se výkon měří v milionech operací za sekundu, a i tam jsou potřeba týdny nebo spíš měsíce práce na vytěžení jednoho bitcoinu.

• Co je to halving?

  Halving je událost v bitcoinové síti, při které se přibližně každé čtyři roky sníží odměna pro těžaře za vytěžení jednoho bloku na polovinu. Jde o klíčovou součást protokolu bitcoinu, která reguluje rychlost, jakou se nové bitcoiny dostávají do oběhu. Při spuštění v roce 2009 byla odměna 50 bitcoinů za blok, v roce 2012 klesla na 25, pak na 12,5, později na 6,25 a od dubna 2024 je to 3,125 bitcoinu.
  
  Halving bude pokračovat až do roku 2140, kdy se vytěží poslední bitcoin. Tento mechanismus zajišťuje kontrolovanou inflaci a zvyšuje vzácnost bitcoinu, protože snižuje tempo jeho vydávání. Pravidelné halvingy často ovlivňují i tržní cenu, protože klesající nabídka při stabilní nebo rostoucí poptávce může tlačit cenu vzhůru. Investoři i těžaři proto halving pečlivě sledují a považují ho za významný milník v životním cyklu bitcoinu.

• Kdy vznikl bitcoin?

  Bitcoin vznikl v roce 2009 jako reakce na nedůvěru k tradičním finančním systémům po globální finanční krizi. Za jeho vznikem stojí osoba nebo skupina vystupující pod pseudonymem Satoshi Nakamoto. Skutečná identita tvůrce je předmětem spekulací, ale dodnes není známa. V říjnu 2008 Nakamoto zveřejnil dokument zvaný Whitepaper, který popisoval principy fungování bitcoinu jako digitální měny bez centrální autority. První blok v bitcoinové síti, takzvaný Genesis blok, byl vytěžen 3. ledna 2009.
  
  Obsahoval i skrytý vzkaz odkazující na tehdejší novinový titulek o záchraně bank, což mnozí považují za kritiku tradičního bankovního systému. Tímto dnem oficiálně odstartovalo fungování bitcoinové sítě, která od té doby běží nepřetržitě. Projekt se z původního experimentu vyvinul v celosvětově používané digitální aktivum s miliardovým trhem a silnou komunitou uživatelů i vývojářů.

• Jak funguje bitcoin?

  Bitcoin funguje jako decentralizovaná digitální síť, která umožňuje uživatelům posílat a přijímat platby bez potřeby banky nebo jiné centrální autority. Základním principem je technologie zvaná blockchain, což je veřejná digitální účetní kniha, do které se chronologicky zapisují všechny transakce. Každá transakce musí být ověřena sítí těžařů, kteří pomocí výpočetního výkonu potvrzují její platnost. Jakmile je transakce ověřena, stane se součástí bloku a ten je připojen k předchozím blokům v řetězci. Tento proces zajišťuje bezpečnost a neměnnost dat.
  
  K tomu, aby uživatel mohl bitcoin používat, potřebuje digitální peněženku, která obsahuje soukromý klíč. Ten slouží k podepisování transakcí a potvrzuje vlastnictví bitcoinů. Systém je navržen tak, aby byl odolný proti podvodům, cenzuře i zásahům zvenčí, a zároveň umožňuje globální, rychlé a relativně levné převody hodnoty kdykoliv a odkudkoliv.

• Bude bitcoin oficiální měnou?

  Záleží na rozhodnutí jednotlivých států, názory na tuto možnost se velmi liší. V roce 2021 se bitcoin stal zákonným platidlem v Salvadoru, kde ho vláda uznala vedle amerického dolaru. Tento krok vzbudil celosvětovou pozornost a inspiroval debatu o tom, zda mohou kryptoměny v budoucnu plně nahradit tradiční peníze. Většina států ale zatím považuje bitcoin spíše za investiční nástroj nebo digitální aktivum, nikoli za běžnou měnu. Důvodem je vysoká cenová volatilita, omezená škálovatelnost a regulace, které se teprve vyvíjejí.
  
  Centrální banky po celém světě navíc zvažují vlastní digitální měny (takzvané CBDC), které by nad sebou měly větší kontrolu a byly by stabilnější než bitcoin. Přesto je možné, že některé státy s nestabilní ekonomikou nebo slabou měnou v budoucnu bitcoin částečně nebo úplně přijmou jako oficiální prostředek směny. Ve většině světa ale zatím zůstává okrajovým doplňkem, nikoli náhradou národní měny.

• Co znamená omezená škálovatelnost?

  Síť má technické limity, kolik transakcí dokáže zpracovat v daném čase. Bitcoinový blockchain zvládne přibližně 3 až 7 transakcí za sekundu, což je velmi málo ve srovnání například s platebními sítěmi jako Visa, které zvládnou tisíce transakcí za sekundu. Tento limit je daný velikostí bloků (aktuálně 1 MB) a časem potřebným k vytvoření nového bloku. Kvůli tomu může při větším zájmu docházet k přeplnění sítě, růstu poplatků a pomalejšímu potvrzování transakcí.
  
  Vývojáři se snaží tento problém řešit různými způsoby, například pomocí takzvané druhé vrstvy, jako je Lightning Network, která umožňuje rychlé a levné mikroplatby mimo hlavní blockchain. Omezená škálovatelnost tedy není o tom, že by bitcoin nefungoval, ale že v současné podobě zatím nedokáže efektivně obsloužit miliardy uživatelů najednou.

• Jaká jsou rizika spojená s bitcoinem?

  Bitcoin s sebou nese několik specifických rizik, která by měl každý uživatel nebo investor znát. Prvním a nejvýraznějším je cenová volatilita. Hodnota bitcoinu může velmi rychle růst, ale také prudce klesnout během krátké doby, což z něj činí rizikovou investici. Dalším rizikem je ztráta přístupu, například když uživatel ztratí soukromý klíč ke své peněžence. V takovém případě o své bitcoiny nenávratně přijde. Bitcoin je také cílem hackerů, zejména v případě, že je uložen na nezabezpečené on-line platformě. Kromě toho existují i regulační rizika. Vlády mohou bitcoin omezit, zdanit nebo se snažit zakázat jeho používání. Další slabinou je relativní technologická složitost, která může být překážkou pro méně zkušené uživatele. Častou námitkou je také riziko zneužití, protože bitcoin umožňuje anonymní transakce, což může lákat k nelegálním aktivitám.

• Jak jde dohromady anonymní transakce s otevřenou účetní knihou blockchainu?

  Bitcoinová síť není plně anonymní, je pseudonymní. To znamená, že všechny transakce jsou veřejně viditelné v blockchainu, ale nejsou přímo spojeny se jmény nebo osobními údaji. Uživatelé jsou v síti zastoupeni pouze pomocí dlouhých alfanumerických adres. Samotná transakce tedy neprozradí, kdo za ní stojí. Jakmile je však adresa spojena s konkrétní osobou, například při nákupu bitcoinu na burze s ověřením totožnosti, lze celou historii jejích transakcí dohledat.
  
  To znamená, že bitcoin je anonymní, ale pouze do té doby, než se identita vlastníka odhalí. Proto se o bitcoinu často mluví jako o pseudonymní měně. Skutečně anonymní kryptoměny fungují jinak, používají technologie, které záměrně skrývají odesílatele, příjemce i částku. U bitcoinu je vše transparentní, ale bez znalosti toho, kdo konkrétní adresu ovládá, nelze z blockchainu přímo určit totožnost.

• Může být bitcoin skutečně státem zakázán?

  Teoreticky může stát zakázat používání nebo vlastnění bitcoinu na svém území, ale v praxi je velmi obtížné takový zákaz důsledně prosadit. Bitcoin funguje v decentralizované síti, která nemá žádné centrální místo, které by šlo vypnout nebo ovládnout. Transakce probíhají přes internet a uživatelé mohou využívat šifrování, anonymní připojení nebo alternativní přístupové kanály.
  
  Některé země, třeba Čína, bitcoin opakovaně omezily nebo zakázaly, ale úplně ho nezastavily. Naopak většina vyspělých států bitcoin podporuje, čemuž nahrává i politická vůle a aktuálně vstřícný přístup nové americké administrativy pod Donaldem Trumpem. V Česku je bitcoin legální a považuje se za majetek, nikoliv za měnu, přičemž podléhá novým daňovým pravidlům od února 2025. V praxi tedy může stát omezit přístup k burzám, regulovat směnu nebo zpřísnit dohled, ale samotný bitcoin zakázat nemůže, aniž by tím zároveň omezil běžný internet a digitální svobodu.

• Kde se dá platit bitcoinem?

  V Česku se dá bitcoinem platit na řadě míst, i když nejde o masově rozšířený způsob placení. Platbu bitcoinem umožňují některé e-shopy (například Alza), kavárny, bary, restaurace nebo menší specializované obchody, zejména v Praze a dalších větších městech. Některé firmy využívají platební brány (například od společnosti Confirmo), které umožňují přijímat bitcoin a okamžitě ho převádějí na koruny, takže podnikatel nemusí řešit kurzové výkyvy.
  
  Kromě toho lze bitcoinem platit i za služby v zahraničí nebo on-line, třeba při nákupu dárkových karet, her nebo digitálních produktů. Seznam míst, kde lze platit bitcoinem, se dá najít na mapách jako Coinmap.org nebo na webu BTCMap.org. Přesto je stále potřeba počítat s tím, že možnost platby bitcoinem je zatím spíš výjimkou než standardem.

• Jak se daní bitcoin?

  Zdanění bitcoinu v Česku se od února 2025 řídí novou legislativou, která zavádí takzvaný časový a hodnotový test. Pokud fyzická osoba v daném roce prodá kryptoměny za méně než 100?000 korun, nemusí tento příjem danit ani uvádět v daňovém přiznání. Jde o hodnotový test, který se vztahuje na celkový objem příjmů, ne jen na zisk. Pokud celkový příjem přesáhne tuto hranici, vstupuje do hry časový test – pokud byl bitcoin držen déle než tři roky, je příjem z jeho prodeje osvobozen od daně až do výše 40 milionů korun. Při kratší době držení nebo při překročení limitu se zisk daní sazbou 15 procent, případně 23 procent u vyšších příjmů. Tato pravidla platí pro běžné investory, nikoliv pro podnikatele nebo těžaře, na které se vztahuje jiná daňová a odvodová legislativa.

• Kolik je na světě bitcoinů?

  Maximální množství bitcoinů, které kdy může existovat, je 21 milionů. Tento počet je daný přímo v kódu bitcoinu a nikdy nebude překročen. K červnu 2025 je už vytěženo přibližně 19,7 milionu bitcoinů, tedy více než 93 procent celkového objemu. Nové digitální mince se vytvářejí jako odměna za těžbu a jejich množství se každé čtyři roky snižuje na polovinu v procesu zvaném halving. Poslední bitcoin by měl být podle odhadů vytěžen kolem roku 2140.
  
  Po tomto milníku už budou těžaři odměňováni pouze transakčními poplatky. Odhaduje se, že zhruba 3 až 4 miliony bitcoinů jsou navždy ztraceny, například kvůli ztraceným peněženkám, zapomenutým klíčům nebo smrti držitele bez odkazu přístupu. To znamená, že reálně je a bude v oběhu výrazně méně bitcoinů než původně zamýšlené množství, což zvyšuje jejich vzácnost a potenciálně i hodnotu.

• Jak bezpečně uchovávat bitcoin?

  Bezpečné uchovávání bitcoinu je klíčové, protože kdo má přístup k?soukromému klíči, ovládá samotný bitcoin. Nejčastější možností jsou takzvané peněženky, které se dělí na dvě základní skupiny – horké (hot wallets) a studené (cold wallets).
  
  Horké peněženky jsou připojené k internetu a umožňují rychlý přístup, ale jsou náchylnější k napadení hackery. Patří sem mobilní nebo desktopové aplikace a webové peněženky na burzách. Studené peněženky fungují off-line a jsou výrazně bezpečnější. Nejznámější jsou hardwarové peněženky, například české značky Trezor, které ukládají klíče fyzicky mimo počítač.
  
  Důležité je si řádně zálohovat takzvanou seed frázi, což je soubor slov, který slouží k obnovení peněženky v případě ztráty zařízení. Největším rizikem tak není technologie samotná, ale lidská nepozornost či podcenění bezpečnosti.

• Jaká byla historie vývoje ceny bitcoinu? (kolik stojí BTC)

  Cena bitcoinu prošla od jeho vzniku v roce 2009 dramatickým vývojem. V úplných začátcích neměl žádnou reálnou tržní hodnotu a první známý obchod za bitcoin se uskutečnil v roce 2010, kdy si programátor Laszlo Hanyecz koupil dvě pizzy za 10 000 bitcoinů (dodnes se v komunitě slaví takzvaný Bitcoin Pizza Day). Tehdy se jeden bitcoin dal pořídit zhruba za 0,003 dolaru.
  
  První výrazný cenový růst nastal v roce 2013, kdy se kurz poprvé dostal nad 1 000 dolarů, ale poté opět prudce klesl. Další velké posílení přišlo koncem roku 2017, kdy bitcoin poprvé překonal hranici 19 000 dolarů, následoval ale opět propad.
  
  Skutečný průlom nastal v roce 2021, kdy cena postupně vystoupala nad 60 000 dolarů díky rostoucímu zájmu investorů, institucí i médií. V roce 2022 však došlo k výrazné korekci a trh spadl o více než polovinu. Na přelomu let 2023 a 2024 cena opět rostla, když byla podpořena očekávaným schválením bitcoinových ETF na spotovou cenu a halvingem v dubnu 2024. Aktuálně se největší světová kryptoměna obchoduje nad hranicí 100 000 dolarů.

• Jak poznat podvod s bitcoinem?

  Bitcoin jako decentralizovaná měna přitahuje kromě běžných uživatelů i podvodníky, kteří se snaží zneužít neznalosti nebo neopatrnosti lidí. Mezi nejčastější formy podvodů patří falešné investiční nabídky, které slibují rychlé a vysoké zisky bez rizika. Často se objevují na sociálních sítích nebo v nevyžádaných zprávách a bývají spojeny s falešnými celebritami nebo známými značkami.
  
  Dalším rizikem jsou phishingové útoky, kdy podvodníci vytvoří kopie známých webů nebo peněženek a snaží se vylákat přihlašovací údaje či soukromé klíče. Nechybí ani podvodné aplikace, QR kódy nebo nabídky „technické podpory“, které se snaží získat přístup k zařízení. Vzhledem k tomu, že bitcoinové transakce jsou nevratné, jakákoliv chyba nebo důvěra ve špatného člověka mohou znamenat nenávratnou ztrátu. Základní ochranou je důsledná opatrnost. Neklikat na podezřelé odkazy, nesdílet přístupové údaje, ověřovat zdroje a používat pouze oficiální a důvěryhodné služby.