Bank of England na únorovém zasedání potvrdila nastavení měnové politiky, zhoršila výhled pro letošní rok

Britská centrální banka na únorovém měnověpolitickém zasedání rozhodla podle očekávání o ponechání základní úrokové sazby na 0,1 %. Program skupování aktiv v objemu 895 miliard liber zůstal také beze změny. Setrvání sazby na stávající úrovni podpořilo všech devět členů měnového výboru Bank of England.
V rámci boje proti dopadům pandemie nemoci covid-19 centrální banka loni 10. března na mimořádném jednání rozhodla o snížení základní úrokové sazby o půl procentního bodu z 0,75 % na 0,25 %. O dalších 15 bazických bodů na 0,1 % sazbu snížila 19. března.
Program skupování aktiv Bank of England loni v březnu navýšila o 210 miliard liber ze 435 miliard liber, v polovině června jej pak zvýšila o dalších 100 miliard liber na 745 miliard liber a v listopadu přidala dalších 150 miliard liber.
Banka ve čtvrtek rovněž uvedla, že očekává, že ekonomika v prvním čtvrtletí letošního klesne o čtyři procenta. Během roku by však měla díky očkovacímu programu rychle ožít a přiblížit se k úrovni před pandemií.
Centrální banka ale zhoršila výhled růstu na celý letošní rok na 5 %, v listopadu předpovídala růst o 7,25 %. Naopak v příštím roce očekává zrychlení růstu na 7,25 % místo dosud očekávaných 6,25 %. Banka rovněž potvrdila předchozí prognózu, podle které očekává, že zpět na velikost z konce roku 2019 se ekonomika vrátí v prvním čtvrtletí příštího roku.
Mnoho analytiků dříve očekávalo, že banka bude muset podniknout více akcí na podporu ekonomiky a případně také snížit hlavní úrokovou sazbu pod nulu, aby povzbudila banky k většímu poskytování úvěrů. Rychlý rozjezd očkování však zlepšil ekonomický výhled a zmírnil vyhlídky na to, že bude potřeba rychle přistoupit k dalším krokům. V Británii již první dávku vakcíny dostalo přes deset milionů lidí, tedy téměř pětina dospělé populace. To zvyšuje naději, že omezení budou uvolněna dříve a pomůže to ekonomice k rychlému odrazu.
Britská ekonomika v loňském třetím čtvrtletí mezikvartálně vzrostla o 16 %, ve druhém čtvrtletí se ovšem naopak o 18,8 % propadla a v prvním ztratila 3 %. V meziročním srovnání HDP Británie ve třetím čtvrtletí klesl o 8,6 % poté, co se ve druhém kvartálu propadl o 20,8 % a v prvním přišel o 2,4 %.
Zdroj: Bank of England, ČTK