ECB potvrdila nastavení úrokových sazeb i podpůrných programů, čeká ale vyšší tempo nákupů aktiv
Evropská centrální banka na březnovém zasedání podle očekávání potvrdila nastavení měnové politiky. Beze změny tak zůstávají úrokové sazby (základní 0 %, zápůjční 0,25 %, depozitní -0,50 %) i programy na podporu ekonomiky. V prohlášení však banka uvedla, že nákupy aktiv by v druhém čtvrtletí měly být silnější. V nové ekonomické prognóze ECB nepatrně zlepšila výhled vývoje ekonomiky v tomto a příštím roce.
Na konci loňského roku ECB navýšila objem nouzového programu skupování aktiv (PEPP) o 500 miliard eur na 1,85 bilionu eur. Nákupy aktiv mají pokračovat flexibilně podle aktuálních potřeb přinejmenším do konce března 2022. Reinvestice prostředků v rámci programu mají pokračovat minimálně do konce roku 2023. V prohlášení po březnovém zasedání ECB uvedla, že ve druhém čtvrtletí očekává ve srovnání s prvními měsíci letošního roku vyšší tempo nákupů v rámci PEPP.
Oznámený krok přichází po stabilním růstu výnosů státních dluhopisů od začátku letošního roku, který byl spíše odrazem podobného pohybu u amerických státních dluhopisů než odrazem výhledu lepšího vývoje ekonomiky eurozóny. Urychlením plánovaného tištění peněz chce ECB dosáhnout toho, že velmi nízko nadále zůstanou rovněž tržní úrokové sazby. Cílem je zmírnit obavy, že by růst výnosů dluhopisů mohl podkopat oživení ekonomiky 19 členských zemí eurozóny.
V prosinci také centrální banka oznámila plán na čtyři dodatečné refinanční operace programu PELTRO a informovala o prodloužení platnosti regulačních úlev pro banky, které mají podpořit úvěrový trh, a tedy odraz ekonomiky, a o prodloužení programu EUREP na poskytování likvidity v eurech centrálním bankám mimo eurozónu.
Nákupy aktiv v rámci programu APP mají pokračovat měsíčním tempem 20 miliard eur. Nákupy v rámci APP nejsou časově omezené, centrální banka jen zopakovala, že skončí krátce před začátkem cyklu zvyšování sazeb. Reinvestování prostředků v tomto programu má probíhat i po začátku zvyšování úrokových sazeb.
Pokračovat bude ECB také v programu TLTRO III, jehož úkolem je cílené dodávání likvidity evropským komerčním bankám, které díky němu mají posílit úvěrování firem i domácností. Trvání TLTRO III bylo v prosinci prodlouženo o 12 měsíců do června 2022, mezi červnem a prosincem 2021 proběhnou navíc tři dodatečné operace.
Úrokové sazby mají zůstat na současné nebo nižší úrovni do doby, než bude banka přesvědčena, že se inflace v eurozóně udržitelně blíží k cílové hladině těsně pod 2 %. Pokud se depozitní sazba nachází v záporném pásmu, znamená to, že komerční banky musejí za peníze uložené u ECB platit. Ta se je tak snaží povzbudit k masivnějšímu poskytování úvěrů.
ECB - základní a depozitní úroková sazba
Nový výhled: HDP eurozóny letos vzroste o 4 %, příští rok o 4,1 %
Ekonomický růst eurozóny je v současnosti slabší, protože nová vlna pandemie a pomalé zavádění očkování vyžadují delší omezení pohybu, což ohrožuje očekávání rychlého oživení na jaře. "I když se očekává, že celková ekonomická situace se v roce 2021 zlepší, přetrvává nejistota ohledně krátkodobého ekonomického výhledu, zvláště v souvislosti s dynamikou pandemie a rychlostí očkovacích kampaní," uvedla na tiskové konferenci prezidenta ECB Christine Lagardeová.
Nový odhad ekonomického růstu ECB nicméně počítá s mírně vyšším růstem v letošním roce, a to o 4 %. V prosinci čekala ECB zvýšení hrubého domácího produktu o 3,9 %. Odhad inflace zvýšila ECB na 1,5 % z 1 % v prosinci. Lagardeová však upozornila, že vyšší inflace je odrazem dočasných faktorů a růstu cen energií.
Lagardeová dodala, že reálný hrubý domácí produkt v eurozóně zřejmě za první čtvrtletí znovu klesne. Zdůraznila také nejednotnost signálů oživení. Výhled dlouhodobé inflace je však podle ní beze změny, pod 2% cílem ECB stanoveným jako strop cenové stability.
Loni ekonomika eurozóny klesla o 6,6 %
Loni ve čtvrtém čtvrtletí ekonomika eurozóny klesla ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,7 % a meziročně se snížila o 4,9 %. Na vině byla především nižší spotřeba v důsledku protipandemických opatření. Pokles ve čtvrtém čtvrtletí přišel po silném oživení ze čtvrtletí předchozího a po rekordním propadu ve druhém čtvrtletí, za kterým stály dopady pandemie. Ve třetím čtvrtletí ekonomika eurozóny stoupla proti předchozím třem měsícům o 12,5 %, ve druhém čtvrtletí se naopak eurozóna propadla o 11,6 %. Za celý loňský rok ekonomika eurozóny klesla o 6,6 %. V roce 2019 ekonomika eurozóny vzrostla o 1,3 %.
Eurozóna - meziroční vývoj HDP
Meziroční míra inflace v eurozóně zůstala v únoru na lednové hodnotě 0,9 %. Po pěti měsících stabilního poklesu tak ceny v zemích platících eurem pokračovaly druhý měsíc v řadě v růstu. Před rokem v únoru spotřebitelské ceny rostly výrazněji, míra inflace v eurozóně tehdy činila 1,2 %.
Zdroj: ECB, CNBC, Bloomberg
