ČEZ loni vydělal 5,5 miliardy Kč, letos firma čeká očištěný čistý zisk 17-20 miliard Kč. Dividenda bude vyšší než loni, zní z managementu

Výsledky ČEZ za loňský rok byly podpořeny především růstem realizačních cen vyrobené elektřiny díky víceletému předprodeji na velkoobchodním trhu a také stabilním provozem jaderných zdrojů. Negativní dopad covidu-19 ve výši tří miliard korun se společnosti podařilo plně vykompenzovat zejména vyššími zisky z obchodování s komoditami a nižšími náklady oproti výchozímu očekávání. Pokles čistého zisku na 5,5 miliardy Kč z 14,5 miliardy Kč byl dán tvorbou opravných položek v souvislosti s prodejem rumunských aktiv a rekordním růstem cen emisních povolenek.

ČEZ - výsledky za rok 2020

Společnost na úrovni EBITDA překonala svůj výhled z první poloviny listopadu (64,8 miliardy Kč vs. 64 miliard Kč). Výsledek na rovině očištěného čistého zisku naopak za výhledem mírně zaostal (22,8 miliardy Kč vs. 23 miliard Kč). První výhled ČEZ z března 2020 počítal se ziskem EBITDA 63-65 miliard Kč.

Provozní výnosy loni dosáhly 213,7 miliardy Kč, meziročně vzrostly o 4 %. Výroba elektřiny z tradičních zdrojů meziročně klesla o 6 %, když výroba energie z uhlí v ČR klesla o 16 %, zejména v důsledku růstu cen emisních povolenek a postupného útlumu dosluhujících uhelných elektráren. Výroba elektřiny ve zdrojích z oblasti nové energetiky vzrostla o 4 %, především díky lepším povětrnostním podmínkám v zahraničí.

ČEZ - výroba energie v roce 2020

Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce loni meziročně klesla o 3,3 %, hlavně vlivem epidemie covidu-19. Spotřeba velkých podniků klesla o 7,5 %, spotřeba domácností naopak vzrostla o 5,4 %.

"Skupina ČEZ prokázala i v období, kdy je většina sektorů hospodářství těžce zasažena důsledky pandemie nemoci covid-19, že je stabilní firmou, která dává jistotu svým akcionářům, dodavatelům a zaměstnancům. Navzdory negativním dopadům všech opatření proti covidu-19 vygenerovala skupina provozní zisk před odpisy, úroky a zdaněním téměř 65 miliard Kč, a naplnila tak roční ambici vyhlášenou před rozšířením pandemie covidu-19. Vyplatili jsme dividendy v objemu 18 miliard Kč, což akcionářům ČEZ zajistilo nejvyšší dividendový výnos za rok 2020 ze všech největších evropských energetických společností," uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Zisk za rok 2021 bude ovlivněn prodeji aktiv

Výsledný zisk roku 2021 bude podle finančního ředitele společnosti Martina Nováka ovlivněn termíny vypořádání prodejů aktiv v Rumunsku, Bulharsku a v Polsku. Celoroční provozní zisk EBITDA z těchto aktiv se předpokládá na úrovni 6 miliard Kč. "EBITDA ze strategických aktiv očekáváme na úrovni 54 až 57 miliard Kč. Čistý zisk skupiny očekáváme na úrovni 17 až 20 miliard Kč. Meziročně dojde k nárůstu realizačních cen vyrobené elektřiny díky růstu cen na velkoobchodním trhu, dále předpokládáme vyšší výrobu v jaderných elektrárnách a věříme ve stabilizaci segmentu prodeje po negativních dopadech covidu-19 na firemní zákazníky. Negativně však bude působit zejména sílící tlak na uhelné elektrárny a růst nákladů na emisní povolenky," uvedl Novák.

ČEZ - výhled pro rok 2021

Výroba elektřiny by podle výhledu společnosti v letošním roce měla klesnout o 5 % na 54,1 TWh. Výroba energie z obnovitelných zdrojů by se měla zvýšit o procento a výroba jaderných elektráren by měla být vyšší o 2 %. Propad o 19 % by naopak měla zaznamenat výroba elektřiny z uhlí.

ČEZ - výhled výroby energie v roce 2021

Společnost standardně pokračuje v zajišťování tržeb z výroby elektřiny ve střednědobém horizontu. Na rok 2021 měl ČEZ k 31. prosinci 2020 předprodáno asi 89 % očekávané výroby za 45,90 EUR/MWh, na rok 2022 asi 56 % výroby za 47 EUR/MWh, na rok 2023 asi 26 % za 47,10 EUR/MWh a na rok 2024 asi 5 % za 48,50 EUR/MWh.

ČEZ - předprodej elektrické energie

Za samotné čtvrté čtvrtletí společnost vykázala tržby 58,19 miliardy Kč (4Q2019: 58,14 miliardy Kč), zisk EBITDA 13,88 miliardy Kč (4Q2019: 15,50 miliardy Kč) a očištěný čistý zisk 4,1 miliardy Kč (meziročně beze změny). Na rovině čistého zisku společnost vykázala kvůli tvorbě opravných položek záporný výsledek ve výši 8,1 miliardy Kč.

ČEZ - výsledky za 4Q2020

Finanční ředitel: Na výplatu dividendy bude použita část zisku z prodeje aktiv

Finanční ředitel ČEZ Martin Novák mimo jiné řekl, že část příjmů z prodeje aktiv společnost plánuje použít na výplatu dividendy. Ta by tak měla být v nominálním vyjádření vyšší než dividenda vyplacená ze zisku za rok 2019. Analytici očekávají, že společnost ze zisku za loňský rok vyplatí minimálně 40 Kč na akcii. Návrh by mohla zveřejnit v dubnu nebo květnu.

"Čistá ziskovost v blízkosti 23 miliard Kč podle našeho názoru naznačuje letošní dividendu v rozmezí 40 a 42 Kč na akcii, což by byl nárůst z loňských 34 Kč. Nad rámec běžné dividendy vidíme potenciál i pro mimořádnou dividendu 10 až 20 Kč na akcii plynoucí z procesu prodeje rumunských a bulharských aktiv," uvedl ještě před zveřejněním výsledků analytik Jan Raška z Fio banky.

Během konferenčního hovoru k výsledkům management ČEZ indikoval výplatu běžné dividendy blízko výplatního poměru 100 % (to by představovalo dividendu 42 Kč na akcii) plus mimořádnou dividendu z prodeje aktiv v Rumunsku a Bulharsku, jejichž dokončení je očekáváno v březnu, respektive červnu.

Analytici: Výsledky nepřekvapily, výhled je mírným zklamáním

"Výhled na EBITDA zisk včetně prodávaných aktiv je 2 % nad konsenzem a u upraveného čistého zisku 8 % pod konsenzem. Podle našeho názoru tržní konsenzus ve svém odhadu již zahrnoval část prodaných aktiv, výhled firmy na EBITDA zisk je tedy mírným zklamáním. Skupina očekává růst cen elektřiny na 48 EUR/MWh z 45 EUR/MWh, ale také očekává růst cen emisních povolenek z 15 eur na 24 eur. Výhled za očekáváním je pravděpodobně důsledkem většího než očekávaného poklesu zisku z uhelných elektráren, jakož i poklesu aktiv držených k prodeji," napsal analytik Petr Bártek z České spořitelny.

"Samotné výsledky jsou bez překvapení, výhled pak vnímáme spíše negativně vzhledem k očekávanému poklesu EBITDA i zisku," doplnil analytik Milan Lávička z J&T Banky.

Podle hlavního ekonoma TRINITY BANK Lukáše Kovandy přijal trh hospodářské výsledky ČEZ pozitivně, byť akcie společnosti bezprostředně reagovaly spíše vlažně. "To může být dáno tím, že sám ČEZ investory namlsal, když v prognóze avizoval očištěný čistý zisk 23 miliard Kč," uvedl.

"Příznivé je, že ČEZ díky časování předprodejů může dobře zachytit současnou vlnu růstu cen velkoobchodní elektřiny dodávané pro roky 2022 a 2023. Cena velkoobchodní elektřiny se nyní na pražské energetické burze pohybuje nejvýše od roku 2018. Nahoru ji tlačí vyhlídka globálního ekonomického zotavení, k němuž povede postupující vakcinace podstatné části světové populace. Roli ovšem specificky v EU hraje také zdražování emisních povolenek," dodal Kovanda.

Beneš: Prodej rumunských aktiv bude dokončen 31. března, vypořádání prodeje v Bulharsku by mělo proběhnout do června

Prodej rumunských aktiv ČEZ dokončí 31. března. Termín vypořádání transakce, včetně úhrady kupní ceny, byl stanoven po dohodě s kupujícím, firmou MIRA, uvedl na tiskové konferenci k hospodářským výsledkům ČEZ ředitel skupiny Daniel Beneš. Prodej aktiv v Bulharsku podle něj společnost plánuje uzavřít do poloviny roku.

Prodej je v souladu s novou strategií ČEZ schválenou předloni. Ta počítá s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a částečně také v Polsku. Výjimku tvoří firmy zaměřené na moderní energetické služby (ESCO), které chce ČEZ rozvíjet doma i v zahraničí. Z prodeje zahraničních firem chce společnost podle dřívějších informací získat desítky miliard korun, které použije na stavbu obnovitelných zdrojů a nových jaderných bloků i modernizaci distribuční sítě.

Prodávaná aktiva v Rumunsku zahrnují distribuční a prodejní společnost, větrné parky Fântânele a Cogealac, čtyři malé vodní elektrárny a servisní společnost CEZ Romania. Konsorcium vlastníků pod vedením kupujícího fondu MIRA je mimo jiné vlastníkem společnosti GasNet, pod kterou spadá převážná část distribuce plynu v Česku. Smlouvu o prodeji firmy uzavřely loni v říjnu. Analytici odhadovali, že ČEZ za prodej získal 25 až 30 miliard korun.

"V prosinci loňského roku obdržel kupující antimonopolní souhlas s transakcí od evropského generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž v Bruselu. V lednu následně transakci schválila bezpečnostní rada rumunského státu. Termín vypořádání transakce, včetně úhrady kupní ceny, byl po dohodě s kupujícím stanoven na konec tohoto měsíce," řekl v úterý Beneš. Na rumunský energetický trh vstoupila firma v roce 2005.

Do konce června podle Beneše ČEZ očekává také vypořádání transakce spojené s prodejem aktiv v Bulharsku. ČEZ podepsal dohodu o prodeji aktiv s bulharskou pojišťovací a finanční skupinou Eurohold. Bulharský antimonopolní úřad nejprve transakci zablokoval, správní soud však jeho rozhodnutí zrušil a úřad nakonec loni v říjnu transakci povolil. Hodnota transakce podle dřívějších informací činí 8,8 miliardy korun.

ČEZ do Bulharska vstoupil v roce 2004, kdy tam za 281,5 milionu eur koupil tři distribuční firmy. Kvůli přetrvávajícím sporům s místními úřady, které se táhnou od února 2013, se ale rozhodl ze země odejít. Firma dostala například milionové pokuty za zneužívání dominantního postavení.

V roce 2016 zahájil ČEZ proti bulharské vládě mezinárodní arbitráž o stovky milionů eur kvůli zásahům, které podle firmy poškozovaly její podnikání. "Na začátku března rozhodčí tribunál potvrdil oprávněnost vedení arbitráže v rámci současné jurisdikce, a tím posun do další fáze, ve které bude posuzováno meritum sporu," uvedl v úterý Beneš.

V prodeji polských aktiv ČEZ podle něj postoupili do další fáze čtyři zájemci. "Druhá fáze bude ukončena podáním závazných nabídek ve druhém čtvrtletí roku 2021," řekl šéf podniku. ČEZ loni oznámil, že začal hledat zájemce o svých pět polských firem. Jsou mezi nimi i černouhelné elektrárny Skawina a Chorzów, které jsou zároveň teplárnami.

V polovině srpna chce ČEZ odstavit uhelnou elektrárnu Mělník III

Ukončování provozu uhelných zdrojů ČEZ by mělo v létě pokračovat odstavením elektrárny Mělník III, předběžný termín je polovina srpna. Letos podle Daniela Beneše společnost rozhodne také o osudu černouhelné elektrárny Dětmarovice, která primárně využívá uhlí z končícího OKD.

"Co se týká Dětmarovic, tam se věnujeme celé lokalitě, řešíme i dodávky tepla do Bohumína, do Orlové. Máme několik variant toho, jak v této lokalitě dále působit, které hodnotíme. Rozhodnutí by mělo padnout letos na jaře," řekl Beneš. ČEZ už dříve uvedl, že černouhelná elektrárna Dětmarovice patří do skupiny elektráren, se kterými firma dlouhodobě nepočítá.

Elektrárnu Mělník III by podle dřívějších informací měla nahradit plynová kotelna s výkonem 140 MW a těsně poté i paroplynový zdroj, který bude dodávat 200 MW. Výstavba je plánována za plného provozu. ČEZ už uzavřel smlouvu na vybudování plynové přípojky na místo budoucí plynové teplárny. Kompletní přeměna lokality Mělník na nízkoemisní má stát miliardy korun.

Elektrárna Mělník III byla uvedena do trvalého provozu v roce 1981. Až do zprovoznění nového zdroje v Ledvicích byla největším uhelným blokem v Česku. V letech 1994 až 1998 prošel blok výraznou modernizací s cílem prodloužit jeho životnost a dočkal se odsíření. Elektrárna Mělník v současnosti kromě elektrického proudu vyrábí také teplo, kterým zásobuje Prahu. Na dodávkách tepla pro hlavní město by se nemělo nic měnit ani do budoucna, uvedl dříve ČEZ.

Černouhelná elektrárna Dětmarovice byla postavena v letech 1972 až 1976 a je největším černouhelným zdrojem na území České republiky. Současný výkon elektrárny je 600 MW, jeden blok o výkonu 200 MW byl už odstaven v loňském roce.

ČEZ se v poslední době zbavil i dalších uhelných zdrojů. Loni v červnu uzavřel elektrárnu Prunéřov I a na konci roku 2019 nevyužil opci zůstat nadále majitelem hnědouhelné elektrárny Počerady, kterou tak za 2,5 miliardy korun získala firma Vršanská uhelná ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Převzala ji od začátku letošního roku.

Vizi postupného odklonu od uhlí představil ČEZ předloni na podzim. Společnost tehdy uvedla, že instalovaný výkon uhelných zdrojů v ČR klesne postupně do roku 2040 z 6,2 GW na 0,7 GW, což je výkon nového bloku v elektrárně Ledvice.

Michal Šnobr: Pro ČEZ bude letošní rok dolíčkem před lepšími výsledky v dalších letech

Zdroj: ČEZ, ČTK