Tuzemský HDP brzdí spotřeba domácností, firmy si udržují vyšší ziskovost
Spotřeba českých domácností v loňském třetím čtvrtletí navzdory očekávání neožila, což je hlavním důvodem propadu hrubého domácího produktu. Shodují se na tom analytici při hodnocení aktualizovaných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), podle nichž ekonomika klesla meziročně o 0,8 procenta a mezičtvrtletně o 0,6 procenta. Upozorňují také na to, že se firmám i přes hospodářské oslabení dařilo zachovat vyšší ziskovost než před pandemií covidu-19, což naznačuje, že firmy přenášely zvýšené náklady na spotřebitele.
Zpřesněná data ČSÚ podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče ukazují, že spotřeba domácností klesla víc, než se původně očekávalo. "Ačkoliv inflace klesá, což by mělo mít na spotřebu domácností příznivý vliv, tak data o spotřebě domácností za loňské třetí čtvrtletí ukazují, že převládly obavy a nejistoty ohledně dalšího vývoje cen a finanční situace domácností," uvedl Jáč.
Vývoj HDP v třetím čtvrtletí podle Jáče předznamenává, že za celý loňský rok se česká ekonomika nevyhne poklesu. Snížení HDP odhaduje na 0,4 procenta. "Celoročnímu poklesu se HDP nevyhne ani v situaci, kdy se naplní scénář, v němž by samotné závěrečné čtvrtletí 2023 mohlo být ve znamení celkem solidního mezikvartálního růstu HDP a možná i mírného přírůstku v meziročním vyjádření," podotkl. Návrat k růstu očekává v letošním roce, kdy by se měla po opadnutí inflační vlny oživit spotřeba domácností.
Podle analytičky Komerční banky Jany Steckerové je podmínkou pro výraznější ekonomické oživení, aby domácnosti začaly rozpouštět své úspory. Steckerová upozornila, že míra úspor mezičtvrtletně vzrostla o 0,7 procentního bodu na 18,7 procenta. "Stále se tak drží výrazně nad předpandemickými úrovněmi, kdy se pohybovala kolem deseti procent. To se pak odráží ve skomírající spotřebě domácností," uvedla Steckerová.
"Česká ekonomika se sice ve třetím čtvrtletí nevyhnula propadu, firmám se však i v této situaci dařilo udržet si nadprůměrnou ziskovost a byly ochotné i více investovat," hodnotí aktuální data hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. "Celkově míra zisku jako poměru zisků k přidané hodnotě dosáhla 48,5 procenta, zatímco ještě v posledním předcovidovém roce činila v průměru 'jen' zhruba 45 procent," doplnil.
Na stejný údaj upozornila i Steckerová. Všímá si také toho, že podíl mzdových nákladů firem na hrubé přidané hodnotě je 52,2 procenta, zatímco v minulosti se pohyboval kolem 56 procent. "Nadále tudíž platí, že firmy byly doposud schopny přenášet zvýšené náklady na spotřebitele, a domácnosti tak byly hlavním nositelem inflační zátěže. S klesající poptávkou lze však očekávat, že v následujících měsících bude pro firmy stále těžší ceny dále zvyšovat," uvedla.
Zdroj: ČTK
