A znovu Trump versus trhy: Dává tlak na Jeromea Powella smysl?

Pravda je taková, že díky přílivu zahraničního kapitálu a levnějším dovozům měla americká ekonomika v uplynulých dekádách možnost se specializovat na odvětví s nejvyšší přidanou hodnotou. "Mediánový příjem amerických domácností reálně rostl o poznání rychleji než v příjmy lidí v Evropě. Výsledkem Trumpova omylu je historicky bezprecedentní navýšení amerických dovozních cel, která mohou v případě aktivace recipročních cel dále narůstat," říká Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.

Trump na Powella: Snižte sazby!

Trump říká, že s dočasným zpomalením americké ekonomiky počítá. Líbilo by se mu ale, aby hospodářství podpořila centrální banka rychlým snižováním sazeb. Vzhledem k prudkému zhoršení měkkých ekonomických indikátorů a očekávanému zhoršení těch tvrdých by k tomu jistě byl důvod, na což ostatně ve vysílání CNBC upozornil i známý ekonom Jeremy Siegel, který jinak určitě nepatří mezi velké podporovatele současného prezidenta.

Trump ale naráží i v této oblasti. Federální rezervní systém má být na politicích nezávislá instituce, která v rámci svého duálního mandátu hlídá inflaci a zaměstnanost. A ano, záleží mu i obecně na stabilitě celého amerického finančního systému, takže v krizových dobách různým způsobem zasahuje. To by se nyní hodilo Donaldu Trumpovi, protože nižší sazby by obecně podporovaly ekonomickou aktivitu v USA.

Trump tak hodně radikálně požaduje po Fedu snižování sazeb. Minulý týden uvedl, že "není dost brzy" na uvolnění měnové politiky, a tento týden v pondělí napsal, že ekonomika může významně zpomalit, pokud "pan opozdilec a velký zoufalec okamžitě nesníží sazby". Řeč je samozřejmě o předsedovi Fedu Jeromeu Powellovi.

"Zásadním omylem Donalda Trumpa je přesvědčení, že Fed může na bídných vyhlídkách americké ekonomiky něco změnit. Vysoká cla jsou výrazným nabídkovým šokem snižujícím potenciál americké ekonomiky skrze omezenou schopnost dovážet potřebné vstupy do výroby. Americký potenciál bude dále snižován menší migrací a slabými investicemi reflektující extrémní nejistotu. V takovém prostředí mohou velice rychle vzrůst inflační očekávání, a tak centrální banka zkrátka nebude mít možnost ekonomiku restartovat skrze nižší úrokové sazby a stimulaci poptávky. Pokud by se o to pokusila, vydala by se největší světová ekonomika a její finanční systém prvními krůčky po inflační stezce," vysvětluje Bureš.

Velice otevřeně, byť stále opatrně, to na CNBC vysvětlil šéf chicagského Fedu Austan Goolsbee. Ten vzhledem k tomu, že v jeho regionální kompetenci je situace ve velkých průmyslových městech jako Chicago nebo Detroit, velice silně vnímá dopady různých politických opatření například na automobilový sektor. V současnosti nicméně trvá na tom, že Fed musí zůstat opatrný a sledovat data, ne reagovat na silná politická prohlášení.

Většina ekonomů chápe rizika spojená s případným unáhleným snižováním sazeb, Donald Trump podle všeho nikoli. Americká ekonomika je ze dvou třetin založená na osobní spotřebě, a tak je pro její vývoj důležitá důvěra. Fed kvapně snižující sazby by vyslal signál, že se hospodářství opravdu hroutí, což by pravděpodobně jen podtrhlo již tak narušenou důvěru spotřebitelů.

A na finančních trzích se to všechno celkem srozumitelně odráží. Investorům se nelíbí tlak na předsedu Fedu a řeči o možnosti jeho předčasného odvolání. Nejistot je i tak hodně, a tak ta další – zda je, či není Fed nezávislý – trhy dále znervózňuje. "Proto vidíme na trzích zároveň prodeje amerických akcií, dluhopisů i amerického dolaru," podotýká Jan Bureš z Patria Finance.

Z této historicky poměrně výjimečné kombinace, kterou lze shrnout stále častěji skloňovaným heslem "Sell America", těží zlato a do určité míry některá neamerická aktiva, například švýcarský frank nebo japonský jen.

Je to plán?

V souvislosti s politikou americké administrativy se opakovaně vrací otázka, zda oslabení dolaru nakonec nezapadá do širšího a dlouhodobějšího plánu. "Donald Trump se v minulosti netajil přáním oslabit americkou měnu, aby posílil konkurenceschopnost amerických vývozců a přilákal zpět výrobu z Asie. Ačkoli v současnosti tvrdí, že jeho obchodní politika má dolar nakonec posílit, ve skutečnosti lze jeho rétoriku i praktické kroky číst jinak. Prudší oslabení dolaru by mohlo skutečně krátkodobě pomoci oživit domácí průmyslovou výrobu," říká Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital.

Index amerického dolaru je nejníže za tři roky

Dlouhodobější oslabování dolaru pak může znamenat úlevu i v rámci rostoucího americkému zadlužení. S rozpočtovými schodky by americký prezident chtěl bojovat. Slabší dolar by v tom mohl být prospěšný, zároveň ale má tendenci zvyšovat tlak na inflaci. A nedůvěra v USA se projevuje i vyššími výnosy amerických vládních dluhopisů, které prodražují obsluhu dluhu. Na niž si vláda půjčuje prodeji dalších dluhopisů, dodejme pro jistotu.

"Pokud by Donald Trump pokračoval v tlaku na obchodní partnery, mohl by tím spustit a podporovat řetězovou reakci. Klíčoví partneři USA by se mohli začít obávat dlouhodobé nestability a politizace obchodních vztahů. Což by vedlo k další diverzifikaci jejich devizových rezerv, tedy k pokračujícímu odklonu od dolaru směrem k jiným měnám nebo komoditám typu zlata," upozorňuje Míšek.

Podíl dolaru na globálních devizových rezervách přitom podle Mezinárodního měnového fondu již klesl z více než 70 % v roce 2000 na zhruba 58 % loni. A cena zlata je díky poptávce centrálních bank a touze investorů po bezpečném útočišti nejvyšší v historii.

Cena zlata je nejvyšší v historii

Zdroj: ČSOB, Argos Capital, CNBC