České stavebnictví bylo do konce září podle výkonu na 17. místě v EU
České stavebnictví bylo loni do konce září s meziročním poklesem o 6,6 % mezi 28 zeměmi Evropské unie na 17. místě, údaje z Británie jsou stále započítávány. Meziročně si Česko polepšilo o dvě místa, v porovnání s koncem prvního pololetí na tom bylo o čtyři příčky hůře. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. V zemích EU stavebnictví v prvních devíti měsících roku kleslo v průměru o 6,4 %.
"Česká republika paradoxně doplatila na velmi nízkou nezaměstnanost. Po odchodu pracovníků z východu nebylo možné nalézt dostatek stavebních dělníků na českém pracovním trhu. To vedlo k pozastavení některých projektů. Navíc některé restrikce z jarního období můžeme zpětně vyhodnotit jako zbytečně přísné. To mělo negativní vliv na stavebnictví i celou řadu dalších odvětví," uvedl analytik BH Securities Štěpán Křeček.
Nejvíce, o 17,8 %, se v prvních třech čtvrtletích zvýšila stavební výroba v Rumunsku. Následovaly Malta s růstem o 5,1 % a Chorvatsko, kde stavebnictví meziročně stouplo o 3,6 %. Odvětví vzrostlo v sedmi zemích, nad unijním průměrem bylo 16 států. Naopak v Itálii stavebnictví kleslo více než o pětinu, v Británii a Francii o 17,9 %.
"Srovnání meziročních změn stavebních výkonů mezi zeměmi ukazuje, že v řadě z nich nesrazila pandemie odvětví na kolena. Především země severní Evropy, ale také Německo a Rumunsko dokládají, že pro ně není heslo 'proinvestovat se z krize' pouhou frází. Lze předpokládat, že aktivnější roli obstarávají veřejné investice. Stavebnictví tak v těchto zemích získává na významu z hlediska ekonomiky jako celku," doplnil analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Kvůli opatřením proti šíření koronaviru se mnozí zahraniční dělníci vrátili do zemí svého původu, což vedlo k výraznému propadu stavební produkce především v západní Evropě. "Jasně se ukázalo, že západ je výrazně závislý na pracovní síle z východu a bez vzájemné spolupráce fungují evropské regiony výrazně hůře," podotkl Křeček.
Zdroj: ČTK
Aktuality
