Reuters: USA varovaly evropské firmy před sankcemi kvůli plynu
Americké ministerstvo zahraničí tento měsíc varovalo evropské podniky, které podle něj pomáhají při výstavbě ruského plynovodu Nord Stream II, že čelí hrozbě sankcí. S odvoláním na své zdroje o tom ve středu informovala agentura Reuters. Končící administrativa prezidenta Donalda Trumpa podle zdrojů připravuje konečný soubor opatření proti projektu Nord Stream II, který má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa.
"Snažíme se informovat podniky o riziku (sankcí) a vyzýváme je, aby se stáhly dříve, než bude pozdě," uvedl zdroj z americké vlády. Ministerstvo zahraničí USA by podle něj mělo ve čtvrtek nebo v pátek zveřejnit zprávu o firmách, které podle něj pomáhají při realizaci projektu. Mezi tyto firmy podle zdroje patří například podniky, které poskytují pojištění nebo které pomáhají pokládat podmořské potrubí.
Od prosince po roční pauze pokračuje finální fáze dostavby plynovodu, který je hotový už z více než 90 %. Projekt se předloni zastavil, když Spojené státy pohrozily sankcemi vůči podnikům spojeným s výstavbou plynovodu. Ruské ministerstvo zahraničí ve středu podle agentury RIA uvedlo, že plynovod Nord Stream II bude dokončen i navzdory tlakům ze strany Spojených států.
Koncem roku 2019 se kvůli hrozbě amerických sankcí zastavily dokončovací práce na plynovodu u dánského ostrova Bornholm, odkud se stáhla dvě švýcarská plavidla, která potrubí pokládala. Ruský prezident Vladimir Putin už tehdy oznámil, že Rusko hodlá plynovod bez ohledu na sankce dokončit, a to nezávisle na zahraničních partnerech.
Trump předloni v prosinci podepsal zákon umožňující uvalit sankce na podniky spojené s výstavbou plynovodu. Důvodem byly podle něj obavy z nepřiměřeně rostoucího vlivu Ruska a energetické závislosti Evropy na ruských surovinách. Podle analytiků ale za rozhodnutím stála i snaha Spojených států prosadit se na evropském trhu se svým zemním plynem.
Projekt Nord Stream II vede ruská plynárenská společnost Gazprom, v níž má hlavní slovo stát. Zhruba polovinu financí poskytly německé firmy Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská společnost Shell, dále rakouská OMV a také francouzská Engie.
Plynovod v délce zhruba 1 200 kilometrů má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. Plyn z projektu Nord Stream II má využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.
Zdroj: ČTK
