ECB potvrdila nastavení úrokových sazeb i podpůrných programů, nevyloučila budoucí úpravu politiky

V prosinci ECB navýšila objem nouzového programu skupování aktiv (PEPP) o 500 miliard eur na 1,85 bilionu eur. Nákupy aktiv mají pokračovat flexibilně podle aktuálních potřeb, a to přinejmenším do konce března 2022, předtím ECB počítala s trváním programu do konce června 2021. Reinvestice prostředků v rámci programu mají pokračovat minimálně do konce roku 2023.

Na konci loňského roku také banka oznámila plán na čtyři dodatečné refinanční operace programu PELTRO a informovala o prodloužení platnosti regulačních úlev pro banky, jež mají podpořit úvěrový trh, a tedy odraz ekonomiky, a o prodloužení programu EUREP na poskytování likvidity v eurech centrálním bankám mimo eurozónu.

ECB - úrokové sazby (základní a depozitní)

Nákupy aktiv v rámci programu APP mají pokračovat měsíčním tempem 20 miliard eur. Nákupy v rámci APP nejsou časově omezené, centrální banka jen zopakovala, že skončí krátce před začátkem cyklu zvyšování sazeb. Reinvestování prostředků v tomto programu má probíhat i po začátku zvyšování úrokových sazeb.

Pokračovat bude ECB také v programu TLTRO III, jehož úkolem je cílené dodávání likvidity evropským komerčním bankám, které díky němu mají posílit úvěrování firem i domácností. Trvání TLTRO III bylo v prosinci prodlouženo o 12 měsíců do června 2022, mezi červnem a prosincem 2021 proběhnou navíc tři dodatečné operace.

Úrokové sazby mají zůstat na současné nebo nižší úrovni do doby, než bude banka přesvědčena, že se inflace v eurozóně udržitelně blíží k cílové hladině těsně pod 2 %. Pokud se depozitní sazba nachází v záporném pásmu, znamená to, že komerční banky musejí za peníze uložené u ECB platit. Ta se je tak snaží povzbudit k masivnějšímu poskytování úvěrů.

ECB nevylučuje ani další kroky na podporu ekonomiky. "Rada guvernérů je nadále připravena upravit všechny své nástroje podle toho, jak bude potřeba, aby zajistila, že inflace se posouvá udržitelným způsobem ke stanovenému cíli," stojí v aktuálním prohlášení ECB.

Tisková konference Christine Lagardeové

Šéfka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci uvedla, že pandemie pravděpodobně způsobila pokles ekonomiky eurozóny i v závěru loňského roku a bude brzdit hospodářský růst na začátku roku letošního. Dodala ale, že nejnovější ekonomické údaje jsou stále v souladu s prognózami banky.

Rozšiřovaní karanténních opatření v regionu, nízké tempo očkování a silný kurz eura však podle agentury Reuters zpochybňují prognózu ECB, která počítá s rychlým ekonomickým oživením od druhého čtvrtletí. Lagardeová start očkování označila za významný milník, a to navzdory určitým těžkostem, které ho provázejí.

"Očkování, které začalo koncem prosince, nám dává větší důvěru ve vyřešení této krize. Bude nicméně určitý čas trvat, než dosáhneme široké imunity, a nelze vyloučit další nepříznivé okolnosti související s pandemií," řekla.

Prosincová makroekonomická prognóza

V prosincové prognóze banka potvrdila výhled inflace pro rok 2021, zhoršila ovšem výhled vývoje HDP. Inflace podle banky letos v eurozóně stoupne na procento, v roce 2022 se zvýší na 1,1 % (září: 1,3 %) a v roce 2023 pak dosáhne 1,4 %. HDP eurozóny by letos měl vzrůst o 3,9 % (září: +5 %), v roce 2022 by měla ekonomika zpevnit o 4,2 % (září: +3,2 %) a v roce 2023 by měla přidat 2,1 %.

HDP eurozóny ve třetím čtvrtletí vyskočil o 12,5 %, ceny v prosinci klesly o 0,3 %

Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí vzrostla oproti předchozím třem měsícům o rekordních 11,5 %. Hospodářství se výrazně zotavilo z útlumu ve druhém kvartálu, kdy se hrubý domácí produkt snížil o 11,3 % v důsledku negativních dopadů pandemie covidu-19. Tempo hospodářského růstu v eurozóně ve třetím čtvrtletí dosáhlo 12,5 % po propadu o 11,7 % v předchozím kvartálu.

Eurozóna - mezičtvrtletní vývoj HDP

Meziroční míra inflace v Evropské unii v prosinci vzrostla proti listopadu o desetinu procentního bodu a činila 0,3 %. V zemích eurozóny ceny pokračovaly v meziročním poklesu, který v prosinci stejně jako v předchozích třech měsících činil 0,3 %. O rok dříve v prosinci se spotřebitelské ceny zvyšovaly výrazněji. V celé EU byla roční inflace 1,6 % a v 19 státech platících eurem činila 1,3 %.

Eurozóna - meziroční inflace

Evropská komise očekává, že ekonomika eurozóny letos vzroste o 4,2 % po předpokládaném propadu o 7,8 % v loňském roce. Evropský statistický úřad Eurostat zveřejní předběžné údaje o loňském vývoji HDP eurozóny začátkem února.

Zdroj: ČTK, ECB, CNBC