Evropské akcie se v pátek propadly, za celý týden odepsaly přes 3 %

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek klesl o 1,87 % na 395,85 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 1,82 % na 6 407,46 bodu, německý DAX oslabil o 1,71 % na 13 432,87 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 2,02 % na 5 399,21 bodu.

Po většinu týdne ovlivňovaly dění na akciových trzích v Evropě zejména problémy s distribucí vakcín a rychlé šíření nových typů koronaviru, což by se mohlo odrazit v dalším ekonomickém zpomalení. V posledních dnech týdne měly na náladu na trzích velký vliv zejména spekulativní obchody v USA a omezení obchodů s některými akciemi.

"Očekávanou obnovu ekonomiky asi budeme muset odložit kvůli zavádění dalších omezujících opatření. Jsme ale optimističtí zejména v těch částech Evropy, které na tom byly ekonomicky nejhůř, protože jejich růst v případě cyklické změny může být zajímavý," uvedl Joseph Little ze společnosti HSBC Global Asset Management.

V průběhu týdne nejvíce ztrácely akcie bank, pojišťoven, těžařů a ropných společností, které jsou nejvíce závislé na ekonomickém vývoji. Akcie v Evropě za týden zaznamenaly ztráty přes 3 %, a to přesto, že výsledková sezóna zatím nevypadá špatně. 

Za týden index STOXX Europe 600 klesl o 3,11 %, FTSE 100 se snížil o 4,30 %, DAX odepsal 3,18 % a CAC 40 přišel o 2,33 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Francouzská ekonomika loni v důsledku koronavirové krize klesla o 8,3 %. Vyplývá to z údajů tamního statistického úřadu INSEE. Je to méně než pokles o 11 %, se kterým počítala vláda v rozpočtovém plánu. V roce 2019 ekonomika naopak o 1,5 % vzrostla.
• Farmaceutická firma AstraZeneca zatím neposkytla žádné přesvědčivé vysvětlení, proč nemůže v prvním čtvrtletí dodat zemím Evropské unie slíbený počet dávek vakcíny proti covidu-19. V rozhovoru se stanicí Deutschlandfunk to v pátek řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Smlouva s britsko-švédskou společností podle ní obsahuje závazné objednávky.
• Německá ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku navzdory dalšímu zpřísnění karanténních opatření vzrostla proti předchozím třem měsícům o 0,1 %. Oznámil to v pátek německý statistický úřad. Výsledek je mírně lepší, než se čekalo. Ve třetím čtvrtletí růst hrubého domácího produktu činil 8,5 %, což ale byla reakce na rekordní propad z druhého kvartálu způsobený pandemií. V meziročním srovnání ekonomika v závěru roku vykázala pokles o 3,9 %. Znamená to mírné zlepšení proti třetímu čtvrtletí, kdy meziroční propad HDP činil čtyři procenta.
• Míra nezaměstnanosti v Německu v lednu podle předběžných údajů zůstala na šesti procentech. Počet lidí bez práce ve zhruba 83milionové zemi ale překvapivě klesl o 41 000 na 2,729 milionu. Vyplývá to ze sezónně očištěných údajů, které v pátek zveřejnil spolkový úřad práce.
• Německá mediální skupina Bertelsmann zvažuje podle zdrojů agentury Reuters prodej svého kontrolního podílu ve francouzské televizní firmě M6. Zdroje uvádějí, že kromě francouzského mediálního giganta Vivendi, telekomunikační a kabelové společnosti Altice Europe a konkurenta M6 skupiny TF1 oslovila i českého miliardáře Daniela Křetínského. Transakce by podle odhadů mohla mít hodnotu asi tři miliardy eur.
• Nizozemský odvolací soud v pátek rozhodl, že pobočka společnosti Royal Dutch Shell v Nigérii nese odpovědnost za únik ropy a závažné znečištění několika vesnic v deltě řeky Niger. Energetická společnost musí čtyřem nigerijským zemědělcům vyplatit odškodné, o jeho výši bude rozhodnuto později.
• Hrubý domácí produkt Polska loni kvůli pandemii klesl o 2,8 %. Oznámil to v pátek tamní statistický úřad. Polská ekonomika tak zaznamenala první celoroční pokles od roku 1996. Předloni se HDP zvýšil o 4,5 %, rozsah jeho loňského poklesu je podle agentury Reuters v souladu s očekáváním analytiků.
• Maďarské regulační úřady schválily k použití vakcínu proti covidu-19 od čínského výrobce Sinopharm. Oznámila to v pátek šéfka maďarských zdravotnických úřadů Cecilia Müllerová. Maďarský premiér Viktor Orbán předtím uvedl, že Budapešť může již v pátek nebo v sobotu s čínskou firmou podepsat dohodu o nákupu vakcín.
• Španělská ekonomika loni klesla o rekordních 11 %, především vinou propadu příjmů z klíčového turistického sektoru. V pátek to uvedl španělský statistický úřad. Na letošek vláda odhaduje růst hrubého domácího produktu o 7,2 %, což je více, než očekávají analytici.
• Francouzský výrobce vlaků Alstom dokončil převzetí vlakové divize kanadské společnosti Bombardier, kupní cena byla stanovena na 5,5 miliardy eur. Převzetím divize Bombardier Transportation se chce Alstom stát druhým největším výrobcem vlaků na světě za čínskou firmou CRRC.
• Evropská komise v pátek po dohodě s firmou AstraZeneca zveřejnila smlouvu na nákup vakcín proti covidu-19, o jejíž vyznění se obě strany v posledních dnech přou. Většinu klíčových pasáží kontraktu stanovujících termíny dodávek či ceny však společnost ponechala v utajení. Brusel nadále požaduje, aby firma dodala v první fázi původně slíbené množství, britsko-švédský výrobce však tvrdí, že jej k tomu smlouva přímo nezavazuje.
• Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) v pátek doporučila podmínečnou registraci vakcíny firmy AstraZeneca na trhu Evropské unie. Očkovat by se jí měli lidé starší 18 let, oznámila agentura na svém webu. Aby mohly unijní země začít po vakcínách firem Pfizer/BioNTech a Moderna používat i třetí očkovací látku, musí doporučení schválit Evropská komise. V minulých případech rozhodla se souhlasem členských států během několika hodin.
• Po skandálu, který vyvolal kolaps finanční společnosti Wirecard se reorganizuje německý úřad pro finanční dozor (BaFin) a končí jeho šéf Felix Hufeld. Informovala o tom v pátek agentura Reuters s odvoláním na německé ministerstvo financí. Šéf resortu Olaf Scholz loni po vypuknutí skandálu avizoval změny ve finančním dohledu.

Výsledková sezóna

• Švédskému oděvnímu řetězci H&M loni klesl zisk před zdaněním o 88 % na 2,05 miliardy švédských korun (5,3 miliardy Kč). Firma v pátek uvedla, že pandemie ovlivní prodej i v letošním prvním kvartálu. H&M je druhý největší prodejce oděvů na světě za španělským podnikem Inditex, majitelem obchodů Zara. V předchozím finančním roce, který končí v listopadu, firma vykázala zisk 17,4 miliardy švédských korun.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Koncern Volkswagen plánuje, že v Indii nabídne pod vedením Škody Auto v rámci modelové ofenzivy India 2.0 téměř 30 různých modelů. Vedle kompaktního SUV Škoda Kushaq automobilka v nejbližší době představí další tři vozy pod svou značkou a značkou Volkswagen. Kushaq bude mít v Indii premiéru v březnu.
• Podnikatelská nálada v Německu v lednu klesla na šestiměsíční minimum, a to v důsledku druhé vlny šíření koronaviru, která přerušila zotavování ekonomiky. Ukázal to průzkum, jehož výsledky v pondělí zveřejnil institut Ifo. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.
• Britský on-line prodejce oblečení Boohoo koupil zhruba za 55 milionů liber značku Debenhams, včetně jejího webu. Žádný ze 118 obchodů, které má Debenhams na hlavních třídách britských měst, se ale Boohoo převzít nechystá. Zájem nemá ani o zaměstnance, takže v ohrožení je až 12 000 pracovních míst. Nového majitele budou mít zřejmě i značky zkrachovalé skupiny Arcadia podnikatele Philipa Greena, o které projevil zájem on-line prodejce oděvů ASOS.
• Ruská ekonomika by se mohla vrátit na úroveň před koronavirovou krizí do letošního podzimu. Účastníkům virtuální debaty, která se koná místo každoročního zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu, to v pondělí řekl šéf druhé největší ruské banky VTB Andrej Kostin. Debaty se v tomto týdnu možná zúčastní také ruský prezident Vladimir Putin, poprvé po více než deseti letech.
• Začínající finský podnik Wolt, který se zaměřuje na dodávky jídla, získal od investičních společností 530 milionů USD na financování expanze mimo dodávky jídla z restaurací. Wolt byl založen v roce 2015 a loni rozšířil své dodavatelské aktivity o potraviny a maloobchod. Díky tomu ztrojnásobil tržby zhruba na 345 milionů USD. Čistá ztráta se pohybovala kolem 45 milionů USD, uvedla v pondělí agentura Reuters.
• Kurýrní společnosti se dostaly do hledáčku investorů, jejich cena v minulém roce stoupla o desítky procent. Hodnota akcií společnosti FedEx vzrostla o 71 procent, v závěsu se drží konkurenční UPS s růstem o 36 procent. Nejúspěšnější evropskou společností je německá DHL, která zaznamenala růst ceny o 33 procent, řekla  hlavní analytička společnosti TopForex Olívie Lacenová.
• Britská vláda povzbuzuje domácí firmy, aby si zřizovaly pobočky v Evropské unii. Mohou se tak vyhnout problémům při zavádění nových pobrexitových obchodních pravidel, píše na svém webu BBC. Vyšší náklady, daně a administrativa už některé z nich přiměly vývoz do unie zastavit.
• Míra nezaměstnanosti v Británii v tříměsíčním období do konce listopadu vzrostla na pět procent, tedy na nejvyšší úroveň od roku 2016. Vyplývá to z úterních údajů britského statistického úřadu. V předchozím tříměsíčním období do konce září činila míra nezaměstnanosti 4,9 %.
• Švédská zdravotní agentura pozastavila platby za vakcíny farmaceutické firmě Pfizer a požaduje vysvětlení ohledně množství dávek v každé ampuli. Informovala o tom v úterý agentura Reuters s odvoláním na švédský deník Dagens Nyheter. Pobočka firmy Pfizer ve Švédsku se k případu zatím odmítla vyjádřit.
• Hodnota firemních fúzí a akvizic na Slovensku loni výrazně klesla a dosáhla nejnižšího objemu za posledních osm let. Důvodem jsou dopady pandemie nemoci covid-19, uvedla v analýze právnická společnost CMS, která se zabývá poradenstvím. V regionu střední a východní Evropy podle ní růst hodnoty zmíněných transakcí zaznamenalo loni pouze Polsko. Odhadovaná celková hodnota fúzí a akvizic na Slovensku klesla v roce 2020 na 890 milionů eur z 2,29 miliardy eur v roce 2019.
• Jedinou cestou z nynější krize je vakcína proti covidu-19, zásadní je přitom spolupráce na její spravedlivé distribuci po světě. V projevu na virtuálním setkání nazvaném Davos Agenda to v úterý řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Ke spolupráci při potírání rizik typu klimatických změn a kybernetické bezpečnosti na stejné akci vyzvali šéfové velkých společností.
• Spotřebitelská důvěra v Německu opět a prudce klesla. Lidé odkládají nákupy, protože se obávají ztráty zaměstnání a že se nakazí. Vyplývá to ze středečních údajů institutu GfK. Jeho index spotřebitelské nálady pro únor se snížil na -15,6 bodu z -7,3 bodu v předchozím měsíci. Padá už čtyři měsíce v řadě.
• Polská společnost InPost, která provozuje schránky pro vyzvednutí zboží, vstoupila na burzu. S akciemi se začalo obchodovat v burzovním systému Euronext v Amsterodamu a hned v úvodu akcie zpevnily zhruba o 19 %. Uvedla to agentura Reuters. Hodnota firmy díky růstu kurzu vystoupila na 9,5 miliardy eur, což z této primární veřejné nabídky akcií (IPO) činí v poslední době jednu z největších v Evropě.
• Americký internetový obchod Amazon zastavil prodej piva, vína a lihovin zákazníkům v Severním Irsku, a to kvůli novým celním pravidlům po odchodu Británie z Evropské unie. Stejný krok nyní zvažuje také u řady dalších produktů.
• Německá ekonomika v prvním čtvrtletí kvůli opařením proti šíření koronaviru klesne o tři procenta po předpokládané stagnaci v posledních třech měsících loňského roku. Předpověděl to dnes německý výzkumný institut DIW.
• Paříž nemusí zaplatit pokutu 90 000 eur za nedodržení rovnosti mezi muži a ženami ve vedoucích funkcích, kam jmenovala příliš mnoho žen. Oznámila to ve středu francouzská ministryně pro státní správu Amélie de Montchalinová.
• Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) ve středu povolila obnovit komerční provoz letadel Boeing 737 MAX na území EU. Úřad to oznámil v tiskové zprávě. Provoz strojů byl před téměř dvěma lety v celém světě přerušen kvůli dvěma tragickým nehodám. Obnovení provozu letounů už v listopadu odsouhlasili regulátoři ve Spojených státech.
• Americký internetový prodejce Amazon se chystá vytvořit polskou verzi svého webu, takže Poláci už nebudou muset nakupovat přes německou, tak jako dosud. Informovala o tom ve středu agentura Reuters. Spuštění místní lokalizace webu znamená konkurenci pro polského internetového prodejce Allegro, jehož akcie tak v reakci klesly o více než sedm procent.
• Továrna v severním Walesu, kde se vyrábí a skladuje vakcína proti covidu-19 společnosti AstraZeneca, byla ve středu částečně evakuována kvůli podezřelému balíčku. Informovala o tom agentura Reuters. "Areál dnes ráno obdržel podezřelý balíček. Okamžitě jsme upozornili veškeré relevantní úřady," uvedla společnost Wockhardt UK, které závod v severovelšském Wrexhamu patří.
• Německá vláda výrazně zhoršila výhled vývoje ekonomiky. Zatímco ještě na podzim čekala na letošek růst o 4,4 procenta, nyní čeká vzestup jen o tři procenta. Počítá s tím vládní zpráva o stavu německého hospodářství na letošní rok, kterou ve středu představil ministr hospodářství Peter Altmaier. Ze zprávy tak vyplývá, že největší evropská ekonomika se letos z krize vyvolané pandemií nemoci covid-19 nezotaví a že na dosažení předkrizového stavu bude potřebovat výrazně více času.
• Ekonomická nálada v zemích Evropské unie i v eurozóně se v lednu zhoršila, méně příznivé jsou kvůli pandemii také vyhlídky u zaměstnanosti. Ve své pravidelné zprávě to ve čtvrtek uvedla Evropská komise. Vzhledem k pokračujícím uzávěrám ve většině zemí a souvisejícímu omezení ekonomických aktivit je horší nálada ve službách, maloobchodě i mezi spotřebiteli.
• Spotřebitelské ceny v Německu podle předběžných údajů v lednu meziročně vzrostly o 1 %. Po prosincovém poklesu o 0,3 % analytici očekávali růst o 0,7 %. Meziměsíčně ceny v lednu vzrostly o 0,8 %, což je po prosincovém růstu o 0,5 % také nad očekáváním analytiků, kteří čekali růst o 0,4 %.
• Celková ekonomická nálada podnikatelů a spotřebitelů na Slovensku v lednu po zpřísnění karanténních omezení v zájmu zpomalení šíření koronaviru klesla na nejnižší úroveň od loňského června. Pesimismus narostl zejména v sektoru služeb. Informoval o tom ve čtvrtek slovenský statistický úřad.
• Vakcína Pfizer/BioNTech je účinná také proti britské a jihoafrické mutaci covidu-19. Firmy to uvedly v prohlášení. Zpráva se opírá o studii vědců z Texaské univerzity a Pfizeru zveřejněnou na odborném webu bioRxiv.
• Německá očkovací komise ve čtvrtek doporučila, aby se vakcína proti covidu-19 farmaceutické firmy AstraZeneca podávala jen osobám mezi 18 a 64 lety. Není podle ní totiž k dispozici dostatek dat o účinnosti u lidí nad 65 let. Německá média v pondělí informovala, že je účinnost u seniorů jen osmiprocentní. AstraZeneca to označila za "naprosto nepravdivou" informaci.
• Získávat z lahvičky šest místo pěti dávek vakcíny společností Pfizer a BioNTech proti nemoci covid-19 se zdálo jako skvělá příležitost, jak v Evropské unii rychleji naočkovat větší část populace. Nyní ale výrobce dodávky omezuje a argumentuje i tím, že smlouvy hovoří o dávkách, nikoli vakcínách. Nápad se tak EU v době nedostatečných výrobních kapacit vymstil, protože místo dvaceti procent navíc je nakonec látky méně, ne všem se totiž daří šestou dávku z lahvičky získat, uvádí zpravodajská relace Tagesschau německé veřejnoprávní televize ARD.
• Evropská komise (EK) začala vyšetřovat, zda americký výrobce cukrovinek Mondelēz International neomezoval hospodářskou soutěž na několika národních trzích s čokoládou, sušenkami a kávou. Unijní exekutiva to ve čtvrtek oznámila v tiskové zprávě. Do portfolia amerického potravinářského giganta spadá mnoho globálních i regionálních značek, například čokoláda Milka, sušenky Oreo, z českých mimo jiné Fidorka nebo Kolonáda.
• Nový šéf německé banky Commerzbank chce zrušit 10 000 pracovních míst a zavřít stovky poboček. Oba kroky jsou součástí změny strategie banky. Jako první o věci ve čtvrtek informoval německý list Handelsblatt.
• Na více než dvojnásobek ve čtvrtek Evropská komise zvýšila limity pomoci, kterou mohou státy Evropské unie poskytovat firmám zasaženým koronavirovými omezeními. Maximální částka na jednu společnost bude nově 1,8 milionu eur. Mimořádná pravidla, která měla původně platit do poloviny roku, se prodlužují do jeho konce, oznámila komise v tiskové zprávě.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Největší švýcarská banka UBS ve čtvrtém čtvrtletí zvýšila čistý zisk o 137 % na 1,708 miliardy dolarů. Těžila z dobrých výsledků v oblasti správy majetku a investičního bankovnictví.
• Výsledky Novartis ve 4Q: Čistý zisk 2,1 miliardy eur (odhad: 2,77 miliardy eur), tržby 12,77 miliardy eur (odhad: 11,42 miliardy eur).
• Britským nízkonákladovým aerolinkám easyJet klesly v prvním finančním čtvrtletí tržby meziročně o 88 % na 165 milionů liber. Kvůli slabému zájmu o létání ve čtvrtek firma varovala, že lety v období leden až březen budou jen na deseti procentech kapacity stejného období loni. Od září do prosince to ještě bylo 18 %. Firma reaguje na nové uzávěry a zpřísňování cestovních omezení v Evropě způsobených koronavirovou pandemií.
• Švýcarský výrobce hodinek Swatch Group se loni poprvé ve své téměř 40leté historii propadl do ztráty. Mohla za to pandemie nemoci covid-19, kvůli které musela firma zavřít obchody, a rostoucí konkurence chytrých hodinek. Čistá ztráta činila 53 milionů švýcarských franků (1,3 miliardy Kč) ve srovnání se ziskem 748 milionů CHF předloni, uvedla firma ve čtvrtečním prohlášení.

Zdroj: CNBC, Reuters, MarketWatch