Evropské akcie začaly nový měsíc silným růstem

Panevropský index STOXX Europe 600 v pondělí vzrostl o 1,24 % na 400,77 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 0,92 % na 6 466,42 bodu, německý DAX posílil o 1,41 % na 13 622,02 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ziskem 1,16 % na 5 461,68 bodu.

Po nejhorším týdnu od října minulého roku se v pondělí akcie vzpamatovaly a od rána rostly. Za růstem akciových trhů po celém světě ale opět stojí spekulanti, kteří se pro změnu zaměřili na stříbro, které se dostalo na osmileté maximum a profitovaly z toho akcie těžařů tohoto drahého kovu, a také tituly v sektoru základních materiálů. Jak připomněl David Madden z firmy CMC Markets UK, finanční trhy růst komodity až tak moc neřeší, protože jeho cenu je podle něj mnohem těžší ovlivnit.

Nejdůležitější pondělní události na evropských trzích

• Maloobchodní tržby v Německu se v prosinci snížily ve srovnání s předchozím měsícem o 9,6 %. Znamená to nejhlubší pokles od roku 1994, kdy se tento údaj začal sledovat, a mnohem výraznější propad, než se čekalo. Na výdaje spotřebitelů mělo negativní vliv zpřísnění omezení pohybu kvůli šíření nemoci covid-19. Za celý rok tržby ale rekordně vzrostly, ukázaly údaje, které v pondělí zveřejnil spolkový statistický úřad. V listopadu tržby klesly o 1,1 %. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali v prosinci pokles tržeb o 2,6 %.
• Tempo růstu aktivity ve zpracovatelském sektoru eurozóny v lednu mírně kleslo. Finální index nákupních manažerů dosáhl 54,8 bodu, v prosinci byl výrobní PMI 55,2 bodu a předběžný údaj za leden indikoval pokles na 54,7 bodu. Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem růstu a poklesu aktivity.
• Míra nezaměstnanosti v Evropské unii zůstala v prosinci na listopadové hodnotě 7,5 %. Beze změny na 8,3 % byl v posledním měsíci loňského roku i podíl nezaměstnaných v zemích platících eurem. Oznámil to v pondělí statistický úřad Eurostat. Nejnižší zastoupení lidí bez práce má z celé sedmadvacítky států i nadále Česká republika, kde jich bylo 3,1 %.
• Schodek státního rozpočtu Slovenska se v lednu meziročně téměř zdvojnásobil, rozpočtové příjmy totiž klesly výrazněji než výdaje. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnilo slovenské ministerstvo financí. Hospodaření vlády od loňského jara ovlivňují dopady pandemie nemoci covid-19.
• Firmy Pfizer a BioNTech chtějí od poloviny února zvyšovat počty vakcín dodávaných zemím Evropské unie a do konce března dodat původně plánované množství očkovacích látek. Ve druhém čtvrtletí pak unijní státy dostanou o 75 milionů dávek více, než počítala původní dohoda. Oznámil to v pondělí provozní šéf společnosti BoiNTech. EU v současnosti čelí problémům s pomalým rozjezdem očkování, který zčásti způsobilo omezení počtu vakcín původně slibovaných dodavateli.
• Britský internetový prodejce oděvů ASOS koupil od zkrachovalé společnosti Arcadia za 265 milionů liber její ceněné značky Topshop, Topman, Miss Selfridge a HIIT. Dohoda se netýká obchodů, uvedla v pondělí agentura Reuters. Skupina Arcadia podnikatele Philipa Greena se dostala do platební neschopnosti loni v listopadu, její potíže prohloubila pandemie.
• Švédská ekonomika loni kvůli pandemii klesla o 2,8 %, oznámil v pondělí ve své předběžné zprávě švédský statistický úřad. Země si v tomto ohledu vedla lépe než jiné evropské státy, protože na rozdíl od nich tato skandinávská země loni na jaře nezavedla přísnou uzávěru. Švédská centrální banka předpokládala, že HDP za celý rok klesne o čtyři procenta.
• Německý farmaceutický gigant Bayer prohloubil spolupráci s biotechnologickou firmou CureVac. Podniky v pondělí oznámily, že Bayer se bude podílet na výrobě proticovidové vakcíny, kterou CureVac vyvinul. Bayer je známý například výrobou aspirinu, očkovací látky dosud v portfoliu neměl. V budoucnu ale chce podnik převzít výrobu vakcíny, jejíž vývoj dokončuje CureVac.
• Měsíc po dokonání britského odchodu z Evropské unie se zatím nenaplňují předpovědi o dlouhých frontách kamionů na hranicích nebo zásadním nedostatku zboží v obchodech. Například vývozci potravin, rybáři či malí obchodníci však narážejí na problémy s novými pravidly, kvůli nimž částečně vázne zásobování přes Lamanšský průliv. Na diplomatické rovině se zase projevil spor okolo statusu unijního velvyslance v Londýně.
• Norský státní investiční fond, který je největší svého druhu na světě, začal zohledňovat, jak jednotlivé firmy v jeho portfoliu daní. Poprvé kvůli tomuto ohledu vyřadil sedm menších firem. Především díky investicím do amerických technologických podniků má fond za sebou druhý nejlepší rok ve své pětadvacetileté historii. Jeho výnos činil 1,07 bilionu norských korun (2,7 bilionu Kč).
• Londýnská akciová burza letos přitahuje mnoho primárních nabídek akcií a zažívá nejlepší začátek roku od globální finanční krize. Londýn se tak stává hlavním faktorem v obnoveném zájmu o IPO v Evropě, uvedla v pondělí agentura Bloomberg. Z celkem 22 oznámených plánů na primární nabídku v regionu jich devět chce na burzu v Londýně a z pěti největších Londýn získal tři. V pondělí předložily plány vstupu na londýnskou burzu čtyři firmy.

Výsledková sezóna

• Největší evropské nízkonákladové aerolinky Ryanair vykázaly za třetí finanční čtvrtletí kvůli pandemickým omezením ztrátu 306 milionů eur, počet pasažérů jim klesl o 78 %. Za celý finanční rok, který této irské firmě končí 31. března, čeká Ryanair ztrátu v rekordním objemu 850 až 950 milionů eur. Firma nicméně uvedla, že má dostatek hotovosti a že letošní prázdninová sezóna by mohla být obstojná.

Zdroj: CNBC, Reuters