Publikace MF: Státní dluh ČR by měl v roce 2023 překonat tři biliony korun
Státní dluh ČR by měl letos překonat hranici 2,5 bilionu korun a v roce 2023 tří bilionů korun. Během let 2021 až 2023 by tak měl stoupnout zhruba o bilion korun. Vyplývá to z informační brožury ministerstva financí Státní rozpočet v kostce, jejímž cílem je přiblížit problematiku státního rozpočtu široké veřejnosti. Hranici dvou bilionů korun státní dluh překonal loni, když stoupl o 410 miliard korun na 2,05 bilionu korun. Za nárůstem bylo zejména vydávání státních dluhopisů, mimo jiné kvůli pokrytí schodku loňského státního rozpočtu, který byl kvůli dopadům pandemie s 367,4 miliardy korun nejhlubší od vzniku ČR.
Letos by tak měl ke konci roku státní dluh činit 2,53 bilionu korun, v roce 2022 pak 2,8 bilionu korun a ke konci roku 2023 zhruba 3,06 bilionu korun. V poměru k HDP by tak měl dluh stoupnout z loňských 36,5 % na 47,5 % v roce 2023.
Pro letošní rok ministerstvo financí naplánovalo schodek rozpočtu 320 miliard korun, sněmovna jej ale v únoru na návrh ministerstva prohloubila na 500 miliard korun. Důvodem bylo mimo jiné zohlednění daňových změn, které začaly platit od letoška, a původní návrh s nimi nepočítal. Příští rok nebude podle vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) schodek státního rozpočtu pod 300 miliardami korun.
Ministerstvo dále uvedlo, že letošní celkové výdaje na obsluhu státního dluhu naplánovalo na 52,9 miliardy korun. Výdaje přitom z 99,3 % zahrnují úrokové výdaje a zbytek tvoří poplatky. "Výdaje na obsluhu státního dluhu v rámci kapitoly Státní dluh, tj. výdaje na dluhovou službu, se budou v letech 2021 až 2023 odvíjet zejména od vývoje na finančních trzích včetně měnově-politické situace, hospodaření státního rozpočtu a případného zapojování disponibilních peněžních prostředků klientů státní pokladny do krytí potřeby financování," uvádí dokument.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami například od Evropské investiční banky.
Analytici: Problémem není výše dluhu, ale jeho výrazný růst
Samotná výše státního dluhu není v mezinárodním kontextu problémem. Dluh totiž roste kvůli dopadům pandemie u většiny vyspělých zemí. Komplikací ale může být výrazný nárůst dluhu v relativně krátkém čase. To by mohlo vést k nedůvěře finančních trhů a následně i k dražšímu financování dluhu, vyplývá z vyjádření analytiků oslovených ČTK.
"S ministerstvem financí lze souhlasit v tom, že samotná výše českého státního dluhu, ať již v českých korunách, nebo v poměru k HDP, není nijak varovná, a to hlavně ve srovnání s ostatními - vesměs zadluženějšími - evropskými zeměmi. Stejně tak nelze nic namítat proti hlubokým schodkům veřejných financí v letech 2020 a 2021, jelikož stabilizace ekonomiky v období mimořádných událostí je jedním z hlavních úkolů fiskální politiky jako takové," uvedl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil.
Vývoj veřejných financí je ale podle něj na nebezpečné trajektorii, která je může destabilizovat. "Ratingové agentury jsou sice momentálně k Česku shovívavé s vědomím, že má dobrou startovní pozici a mezi srovnatelnými zeměmi se jeho krizové deficity nijak nevymykají, ovšem očekávají od české vlády věrohodný plán na konsolidaci rozpočtů v nejbližších letech. O ničem podobném ovšem z oficiálních zdrojů není slyšet a vláda naopak v některých ohledech činí pravý opak. Celkově tak lze oslavu mezinárodně nadále solidní pozice českého zadlužení vnímat jako tanec na palubě Titanicu, který míří na ledovec," uvedl.
Analytik Capitalinked.com Radim Dohnal upozornil, že státní dluh v ČR i jinde ve vyspělém světě roste dlouhodobě. "Je to v důsledku koronaviru a mnohdy i v důsledku čirého populismu. V tomto není ČR výjimkou," uvedl. Dodal, že zřejmě větší dopad na rychlý nárůst dluhu budou mít opatření jako rušení zdanění superhrubé mzdy, rušení daně z nabytí, rušení EET a obrovské navýšení plateb za státní pojištěnce. "Toto všechno jsou kroky, které jsou velmi pravděpodobně nevratné a pro novou vládu budou politicky velmi obtížné," dodal.
I podle zemského ředitele společnosti 4fin Vratislava Jůzy není problémem ani tak absolutní výše dluhu, ale o bezprecedentní rychlost růstu dluhu vůči HDP. "Za to vděčíme naší populistické vládě, která si dělá marketingovou kampaň prakticky celé volební období. Kvůli tomu pak dochází ke skokovému navyšování schodku státního rozpočtu o desítky miliard korun ze dne na den. Výsledkem je pak nedůvěra finančních trhů a růst výnosů na dluhopisech, kdy již 10leté státní dluhopisy České republiky nesou vyšší výnos, než např. dluhopisy Řecka," uvedl. To podle něj tak povede k dražší obsluze státního dluhu, protože stát bude muset platit vyšší úroky a peníze nebude moci použít na potřebnějších místech, kde by našly lepší využití.
Zdroj: ČTK
