Evropské akcie se ve středu na směru neshodly, proti ožívání ekonomiky působí obavy kvůli vakcíně AstraZenecy

Obchodování na západoevropských akciových trzích ve středu skončilo smíšeně. Pozitivně na náladu investorů působily finální březnové indexy nákupních manažerů, které potvrdily ožívání evropské ekonomiky, negativně naopak vyjádření Evropské agentury pro léčivé přípravky, že vzácné krevní sraženiny mohou souviset s vakcínou proti covidu-19 od firmy AstraZeneca.
Panevropský index STOXX Europe 600 se snížil o 0,22 % na 434,32 bodu, německý DAX odepsal 0,24 % na 15 176,36 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 0,01 % na 6 130,66 bodu, zatímco britský benchmark FTSE 100 se zvýšil o 0,91 % na 6 885,32 bodu.
Podnikatelská aktivita v eurozóně se v březnu podle finálních indexů nákupních manažerů poprvé od loňského září zvýšila. Kompozitní PMI od společnosti IHS Markit se dostal na 53,2 bodu z únorových 48,8 bodu. Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmy růstu a poklesu aktivity. Naposledy byl kompozitní PMI eurozóny nad 50 body loni v září, kdy činil 50,4 bodu.
Další negativní zpráva týkající se vakcíny proti nemoci covid-19 britsko-švédské firmy AstraZeneca ale zvyšuje obavy, že vakcinační kampaň bude na starém kontinentu postupovat ještě pomaleji než dosud, a Evropa tak bude výrazně zaostávat za Spojenými státy, kde bylo v minulém týdnu každý den naočkováno v průměru kolem tří milionů lidí při dosažení proočkovanosti populace na úrovni zhruba 25 %.
Ve středu večer bude zveřejněn zápis z posledního měnověpolitkckého zasedání Fedu, který by měl potvrdit vyznění posledního jednání americké centrální banky ve směru jejího odhodlání nadále podporovat ekonomiku.
Nejdůležitější středeční události na evropských trzích
- Britská investiční společnost CVC Capital Partners předložila návrh na převzetí japonského průmyslového konglomerátu Toshiba, jehož akcie by pak stáhla z obchodování na burze. Oznámil to ve středu šéf japonského podniku Nobuaki Kurumatani. Potvrdil tak dřívější informace médií, podle nichž by se hodnota transakce mohla pohybovat kolem 20 miliard dolarů.
- Veřejný rozpočet Německa loni vykázal schodek 189,2 miliardy eur, což je nejvíce od znovusjednocení země před 30 lety. V deficitu skončil kvůli koronavirové pandemii poprvé od roku 2013, uvedl ve středu statistický úřad.
- Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla na 4,2 % z únorových 4,3 %. Počet uchazečů o zaměstnání se snížil na 306 616, naopak počet volných míst stoupl na 338 862. Údaje ve středu zveřejnil Úřad práce ČR. V tiskové zprávě uvedl, že situace na pracovním trhu je i přes pandemii covidu-19 stabilní. V mezinárodním srovnání mělo Česko podle posledních dostupných dat druhou nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) má pozitivní vliv mimo jiné program Antivirus.
- Grónská opoziční strana Inuitské společenství, která je odpůrcem plánovaného rozsáhlého těžebního projektu v lokalitě bohaté na uran a vzácné zeminy, zvítězila v úterních předčasných parlamentních volbách v zemi, když získala více než třetinu hlasů. Na základě předběžných oficiálních výsledků o tom ve středu informovala agentura Reuters.
- Podnikatelská aktivita v eurozóně se v březnu poprvé od loňského září zvýšila. Potvrdily to finální březnové indexy nákupních manažerů od společnosti IHS Markit. Kompozitní PMI se dostal na 53,2 bodu z únorových 48,8 bodu. Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem růstu aktivity a pásmem jejího poklesu. Naposledy byl kompozitní PMI eurozóny nad 50 body loni v září, kdy činil 50,4 bodu. V říjnu poté klesl na neutrálních 50 bodů a od té doby byl pod touto hladinou.
- Francouzská banka Société Générale vede exkluzivní rozhovory o prodeji divize správy majetku Lyxor firmě Amundi za 875 milionů eur. Banka ve středu uvedla, že transakce by měla završit její restrukturalizaci zahájenou v roce 2018.
- Celosvětový prodej osobních automobilů Mercedes-Benz v prvním čtvrtletí meziročně vzrostl o 22 % na 581 270 vozů, hlavně díky silnému růstu poptávky v Číně a ve Spojených státech. Informoval o tom ve středu německý automobilový koncern Daimler.
- Pojišťovna Vienna Insurance Group oznámila, že od maďarského ministerstva vnitra obdržela zamítavé stanovisko ohledně akvizice tamních aktiv Aegonu. Pojišťovna nicméně doufá, že se překážky podaří v blízké době vyřešit. Maďarská aktiva představují asi dvoutřetinovou část akvírovaných aktiv Aegonu v pojišťovnictví a asi 35% podíl na spravovaných aktivech. Do transakce o velikosti 830 milionů eur patří dále aktiva Aegonu v Polsku, Rumunsku a Turecku.
- Maďarská centrální banka ztrojnásobila objem zlata ve svých rezervách, kovu má teď 94,5 tuny, což je nejvíce za desítky let. Měnová autorita ve středu oznámila, že s pomocí zlatých rezerv hodlá po pandemii stabilizovat ekonomiku, kde kvůli rozsáhlým stimulačním opatřením hrozí vyšší inflace a vysoké zadlužení.
- Výskyt krevních sraženin může být velmi vzácným vedlejším účinkem očkovací látky firmy AstraZeneca. Po podrobném hodnocení desítek případů úmrtí či zdravotních obtíží k tomu ve středu dospěla Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Její šéfka Emer Cookeová nicméně zdůraznila, že látka britsko-švédské společnosti je velmi efektivní a její přínos v boji proti nemoci covid-19 stále převyšuje možná rizika.
Zdroj: CNBC