Fed na dubnovém zasedání potvrdil nastavení měnové politiky

Centrální banka USA potvrdila, že bude pokračovat v nákupech aktiv minimálně dosavadním tempem. Měsíčně by tedy měl Fed kupovat vládní dluhopisy za 80 miliard dolarů a cenné papíry kryté hypotékami za 40 miliard dolarů. Sazby mají zůstat na současné nebo nižší úrovni do doby, než bude centrální banka přesvědčena, že se ekonomika zvládá vypořádat s dopady pandemie covidu-19 a je na cestě k zajištění maximální zaměstnanosti a cenové stability.

Měnový výbor chce dosáhnout stavu, kdy se inflace dostane na určitou dobu v přiměřené míře nad dvě procenta, aby v průběhu času dosáhla dvouprocentního průměru a v delším horizontu se udržela právě na cílované úrovni dvou procent.

"Pokračující zdravotnická krize nadále zatěžuje ekonomiku a hrozby pro hospodářské vyhlídky přetrvávají," uvedla centrální banka. Upozornila, že budoucnost ekonomiky bude z velké části záviset na vývoji kolem covidu-19, například na postupu očkování.

Fed podle agentury AP středečním rozhodnutím signalizoval, že chce vidět více důkazů zesilujícího oživení ekonomiky, než bude uvažovat o omezování opatření na podporu hospodářského růstu.

Tisková konference Jeromea Powella

Březnová prognóza: HDP letos vyskočí o 6,5 %

V březnové prognóze centrální banka výrazně zlepšila výhled vývoje ekonomiky v letošním roce, HDP by podle posledního odhadu měl letos stoupnout o 6,5 % (prosincová prognóza: +4,2 %). Výhled růstu HDP pro příští rok banka v březnu zlepšila na 3,3 % (prosinec: 3,2 %), výhled pro rok 2023 naopak zhoršila na 2,2 % (prosinec: 2,4 %). Březnová predikce Fedu podle ekonomů odráží mimo jiné balík stimulačních opatření v objemu téměř dvou bilionů dolarů z pera administrativy prezidenta Joea Bidena.

Nezaměstnanost by letos měla dosáhnout 4,5 % (prosinec: 5,0 %) a v dalších dvou letech by měla klesnout na 3,9 % (prosinec: 4,2 %), respektive na 3,5 % (prosinec: 3,7 %). PCE inflace by měla letos dosáhnout 2,4 % (prosinec: 1,8 %), v roce 2022 by měla činit 2 % (prosinec: 1,9 %) a v roce 2023 by měla vzrůst na 2,1 % (prosinec: 2,0 %).

Základní úroková sazba by podle představitelů americké centrální banky měla minimálně do roku 2023 setrvat na současných úrovních. V delším horizontu by se měla sazba pohybovat kolem 2,5 %.

Americká ekonomika loni klesla o 3,5 %, ve čtvrtém čtvrtletí se HDP anualizovaně zvýšil o 4,3 %

Hrubý domácí produkt Spojených států dosáhl ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku anualizovaného růstu 4,3 %. Ekonomickou aktivitu podpořil optimismus ohledně zlepšení situace po pandemii spolu s očkovací kampaní. Za celý rok ekonomika vykázala propad o 3,5 %, což je nejvíce od roku 1946, kdy se Spojené státy vzpamatovávaly z účasti ve druhé světové válce.

Spotřebitelské ceny ve Spojených státech v březnu meziročně vzrostly o 2,6 %. V předchozím měsíci se zvýšily o 1,7 %. Meziměsíčně ceny stouply o 0,6 %, což je nejvíce za posledních osm let, po jejich zvýšení o 0,4 % v únoru. Meziroční jádrová inflace (bez započtení kolísavých cen energií a potravin), která je považovaná za spolehlivější měřítko cenových výkyvů, se v březnu zvýšila na 1,6 % z únorové úrovně 1,3 %.

USA - HDP a inflace, zdroj: tradingeconomics.com

Prezident Joe Biden minulý měsíc svým podpisem stvrdil vyčlenění asi 1,9 bilionu dolarů na podporu ekonomiky USA zasažené koronavirovou krizí. Záchranný plán poskytuje prostředky na protiepidemická opatření a výrazně rozšiřuje federální systém sociálního zabezpečení. Posléze představil plán investic do americké infrastruktury v hodnotě více než dvou bilionů dolarů. Konzervativci a republikáni ale ihned vyjádřili nespokojenost kvůli plánu na zvýšení firemního zdanění a záměru dávat peníze na ekologická či sociální opatření.

Zdroj: Fed, CNBC, Bloomberg, ČTK