Americká ekonomika v květnu vytvořila 559 tisíc pracovních míst, míra nezaměstnanosti klesla na 5,8 %

V soukromém sektoru vzniklo v květnu 492 tisíc míst po přírůstku asi 219 tisíc míst v dubnu (revidováno z 218 tisíc). Očekával se vznik přibližně 600 tisíc míst. Zpracovatelský sektor ohlásil vznik asi 23 tisíc míst (odhad: +24 tisíc, duben: -32 tisíc), vládní sektor zaznamenal vznik asi 67 tisíc míst (duben: +59 tisíc). K návratu do stavu z doby těsně před nástupem pandemie covidu-19 chybí americké ekonomice obnovit ještě zhruba sedm milionů pracovních míst.

USA - změna počtu pracovních míst a míra nezaměstnanosti

Míra participace, vyjadřující zapojení práceschopných lidí (zaměstnaných i nezaměstnaných) na trhu práce USA, v květnu klesla o desetinu procentního bodu na 61,6 %. Míra nezaměstnanosti U6, která bere v úvahu také ty, kteří už hledání práce vzdali, a rovněž ty, kteří jsou zaměstnáni jen na částečný úvazek, ačkoli by chtěli pracovat na plný, klesla na 10,2 % z 10,4 %.

Průměrná hodinová mzda v květnu meziročně vzrostla o 2 %, po dubnovém růstu o 0,4 % (revidováno z 0,3 %) se čekalo její snížení o 0,4 %. Proti dubnu mzda v květnu stoupla o 0,5 %, v dubnu meziměsíčně stoupla o 0,7 %.

USA - meziměsíční vývoj průměrné hodinové mzdy

"Odhady ekonomů ohledně tvorby pracovních míst byly až příliš optimistické, to ale neznamená, že by zveřejněná čísla byla slabá. Investoři zprávu vyhodnotili tak, že nejde o signál k dřívějšímu zpřísňování měnové politiky Fedu, takže ji přijali dobře," napsala Kathy Jonesová z Charles Schwab.

Podle čtvrtečních dat agentury ADP si v americkém soukromém sektoru v květnu našlo práci 978 tisíc lidí. Po dubnovém přírůstku 654 tisíc míst (revidováno ze 742 tisíc) čekali analytici přírůstek 650 tisíc pozic.

Americký HDP v prvním čtvrtletí anualizovaně stoupl o 6,4 %

Růst ekonomiky Spojených států začátkem roku citelně zrychlil, zejména díky vládním stimulačním opatřením pro firmy i rodiny. Hrubý domácí produkt se v prvním čtvrtletí v přepočtu na celý rok zvýšil o 6,4 %. Je to druhý nejrychlejší růst od třetího čtvrtletí roku 2003. V posledním čtvrtletí loňského roku ekonomika vzrostla o 4,3 %.

Míra meziroční inflace v USA v dubnu vystoupila na 4,2 %, a je tak nejvyšší od září 2008. V březnu byla inflace 2,6 %. Za růstem cen je hlavně vysoká poptávka v souvislosti s ústupem pandemie. V meziměsíčním srovnání pak ceny zrychlily růst na 0,8 % z březnových 0,6 %.

USA - vývoj HDP (anualizovaně) a meziroční inflace

V dubnu se zvyšovaly zejména ceny energií, ale také například automobilů. Energie meziročně zdražily o 25 %, z toho jen ceny benzinu stouply o 49,6 %. Ceny ojetých automobilů a nákladních vozidel, které jsou považovány za jeden z ukazatelů inflace, se zvýšily o 21 %. Takzvaná jádrová inflace, která nebere v úvahu kolísavější ceny energií a potravin, stoupla meziročně o tři procenta a v meziměsíčním srovnání o 0,9 %.

Za rychlým dubnovým růstem cen je i fakt, že ve stejném období loni byla inflace velmi nízká, protože pandemie způsobila rozsáhlé uzavírání americké ekonomiky. Meziroční srovnání proto bude zkreslovat skutečnou situaci ještě několik měsíců.

Americká centrální banka a ekonomové předpokládají, že trend rostoucích cen se v průběhu letošního roku ustálí kolem dvouprocentního tempa. Pohyboval by se tak poblíž inflačního cíle Fedu, který už předem signalizoval, že na růst cen teď nebude reagovat. Někteří ekonomové ale tento přístup kritizují a argumentují zdražováním surovin a problémy v mezinárodních dodavatelských řetězcích.

Zdroj: FXstreet.com, Bloomberg, CNBC, MarketWatch, ČTK