EU zakázala dovoz ropných produktů nebo potaše z Běloruska
Evropská unie v rámci nových dalekosáhlých sankcí proti Bělorusku zakázala dovoz ropných produktů z této východoevropské země, nesmějí se ani přes území sedmadvacítky přepravovat. To samé se týká také potaše, jehož je Bělorusko největším výrobcem na světě. Na opatřeních, jejichž podrobnosti byly ve čtvrtek zveřejněny v unijním úředním věstníku, se tento týden shodli ministři zahraničí členských zemí.
Evropský blok přišel s dosud nejcitelnějšími postihy vůči Bělorusku v reakci na květnové vynucené přistání zahraničního civilního letu na minském letišti. Běloruské úřady tehdy uvěznily opozičního novináře Ramana Prataseviče, který byl na palubě, a jeho přítelkyni. Představitelé některých zemí EU krok Minsku označili za pirátství. Evropské aerolinie se začaly vyhýbat běloruskému vzdušnému prostoru a běloruským leteckým společnostem byl zakázány přelety a přistání v unii. EU k tvrdším sankcím přistoupila neobvykle rychle, což podle Reuters svědčí o tom, jak vážně vlády jednotlivých zemí berou incident s nuceným přistáním.
Nová sankční opatření se vztahují také na bankovní a pojišťovací sektor a na nástroje finančního trhu. Bělorusku, jeho vládě, veřejným institucím nebo podnikům nesmí být udělovány nové půjčky. Evropská investiční banka musí zastavit vyplácení peněz Bělorusku. Do Běloruska se od čtvrtka nesmějí dovážet technologie nebo software, které by tamní režim mohl využít k represím, sledování internetu nebo odposlechu telefonů.
Reuters za nejvýznamnější unijní krok proti Minsku označuje zákaz převozu uhličitanu draselného (potaše) pro firmy z unijních zemí. Bělorusko nyní bude muset pro přepravu této chemikálie po Baltském moři hledat alternativní partnery. Rusku, jehož prezident Vladimir Putin je nejbližším spojencem běloruského autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka, podle Reuters chybí dostatečné kapacity v přístavech. Potaš se používá jako hnojivo, k výrobě pracích prášků a dalším účelům v různých odvětvích.
Dosavadní sankce, jež unie na Bělorusko uvalila a které se vztahovaly na režimní činitele, měly jen minimální dopad na chování prezidenta Lukašenka a představitelů jeho režimu. Lukašenko je u moci už od roku 1994 a bývá označován za posledního evropského diktátora.
Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada také rozšířily seznam lidí, kteří na jejich území mají zákaz vstupu nebo s nimiž firmy nesmějí obchodovat. Na unijním seznamu nyní figuruje 166 jmen, včetně ruského podnikatele Michaila Gucerijeva, který je největším zahraničním investorem v Bělorusku.
EU může udělit výjimku ze sankcí uvalených proti Minsku, pokud jde o humanitární pomoc, projekty týkající se ochrany životního prostředí a jaderné bezpečnosti.
Zdroj: ČTK
