ECB na zářijovém zasedání potvrdila nastavení měnové politiky, zbrzdí ale nákupy aktiv v nouzovém programu PEPP

Na konci loňského roku ECB navýšila objem nouzového programu skupování aktiv (PEPP) o 500 miliard eur na 1,85 bilionu eur. Nákupy aktiv mají pokračovat flexibilně podle aktuálních potřeb přinejmenším do konce března 2022. Reinvestice prostředků v rámci PEPP mají pokračovat minimálně do konce roku 2023.

"Rada guvernérů usuzuje, že příznivé podmínky financování je možné zachovat při mírně nižším tempu čistých nákupů aktiv v rámci nouzového pandemického programu nákupů než v předchozích dvou čtvrtletích," uvedla nyní v prohlášení centrální banka. Doposud ECB kupovala dluhopisy tempem zhruba 80 miliard eur měsíčně a analytici v anketě agentury Reuters očekávali, že se tempo nákupů dluhopisů v příštích třech měsících sníží na 60 až 70 miliard eur měsíčně.

ECB - základní a depozitní úroková sazba, zdroj: tradingeconomics.com

Nákupy aktiv v rámci programu APP mají pokračovat měsíčním tempem 20 miliard eur. Nákupy v rámci APP nejsou časově omezené, centrální banka jen zopakovala, že skončí krátce před začátkem cyklu zvyšování sazeb. Reinvestování prostředků v tomto programu má probíhat i po začátku růstu úrokových sazeb.

Pokračovat bude ECB také v programu TLTRO III, jehož úkolem je cílené dodávání likvidity evropským komerčním bankám, které díky němu mají posílit úvěrování firem i domácností. Trvání TLTRO III bylo v prosinci prodlouženo o 12 měsíců do června 2022, mezi letošním červnem a prosincem proběhnou navíc tři dodatečné operace.

Nová makroekonomická prognóza počítá se silnějším růstem HDP a vyšší inflací

ECB také zvýšila prognózu ekonomického růstu a inflace na letošní rok. Zdůvodnila to tím, že ekonomika eurozóny se zotavuje z pandemie rychleji, než většina expertů očekávala. Lagardeová uvedla, že eurozóna je na cestě k silnému růstu v třetím čtvrtletí a ECB předpokládá, že hospodářská aktivita bude do konce roku na úrovni z doby před pandemií. Zdůraznila, že vyhlídky na budoucí oživení stále závisejí na pokračujícím úspěchu evropského očkování a na počtu nakažených ve světě.

Letos podle nové prognózy ECB ekonomika měnového bloku posílí o 5 %, v červnové prognóze čekala banka růst o 4,6 %, příští rok pak podle ní HDP stoupne o 4,6 %, v červnu čekala růst o 0,1 procentního bodu silnější. V roce 2023 by ekonomika měla přidat 2,1 % (proti červnové prognóze beze změny).

ECB - makroekonomická prognóza - HDP (září 2021), zdroj: ECB

Inflace by letos podle nové predikce měla dosáhnout 2,2 %, v červnu ECB hovořila o 1,9 %. Příští rok by růst cen měl zvolnit na 1,7 % (červnová prognóza: 1,5 %) a v roce 2023 na 1,5 % (červnová prognóza: 1,4 %).

Lagardeová uvedla, že nová prognóza sice počítá s inflací nad 2% cílem ECB, avšak zopakovala, že současný růst cen je dočasný a že střednědobá inflace zůstane výrazně pod cílem.

ECB - makroekonomická prognóza - inflace (září 2021), zdroj: ECB

Tisková konference Christine Lagardeové

"Dáma se nesnižuje," řekla prezidentka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci, kde vysvětlovala rozhodnutí měnového výboru. Použila k tomu obrat připomínající slavné prohlášení britské premiérky Margaret Thatcherové "dáma se neotáčí". "To, co jsme dnes jednomyslně udělali, je kalibrace tempa nákupů, abychom dosáhli našeho cíle, kterým jsou příznivé podmínky financování. O tom, co bude následovat, jsme nejednali," dodala.

ECB od července cíluje inflaci na 2 %

Na začátku července ECB oznámila, že v přezkumu své měnové strategie zvýšila inflační cíl pro střednědobý horizont na 2 %. Cíl je symetrický, což znamená, že odchylky směrem dolů i nahoru od něj jsou stejně nežádoucí. Dosud měla banka inflační cíl stanoven těsně pod dvěma procenty, což bylo podle některých analytiků zavádějící.

První revize strategie ECB od roku 2003 je jednou z priorit guvernérky centrální banky Christine Lagardeové od jejího nástupu do funkce na konci roku 2019. Je to zatím největší revize strategie této nejvlivnější evropské finanční instituce, která určuje měnovou politiku 19 zemí používajících společnou evropskou měnu. Na přezkumu strategie banka pracovala 18 měsíců. Analytici rozhodnutí o inflaci obecně očekávali, protože bankéři změnu naznačovali. Předchozí formulace, která zněla "pod dvěma procenty, ale blízko nich", podle části analytiků vytvářela dojem, že ECB se spíše než poklesu obává růstu cen nad cíl.

Ekonomika eurozóny se po recesi vrátila k růstu

Ekonomika eurozóny v druhém čtvrtletí po dvojité recesi způsobené pandemií covidu-19 opět vzrostla. Hrubý domácí produkt v 19 zemích eurozóny narostl v období od dubna do června proti prvním třem měsícům roku o 2,2 %. V posledním loňském kvartálu HDP klesl o 0,4 % a v prvních třech měsících letošního roku se snížil o 0,3 %. Ve srovnání s druhým čtvrtletím loňského roku, kdy ekonomika rychle klesala vlivem první vlny pandemie, se HDP v eurozóně zvýšil o 14,3 %.

Eurozóna - mezičtvrtletní vývoj HDP, zdroj: tradingeconomics.com

Míra inflace v eurozóně v srpnu prudce vzrostla, dosáhla tří procent a dostala se nejvýše za téměř deset let. Růst cen tak výrazně překročil dlouhodobý cíl ECB. V červenci činila inflace v eurozóně 2,2 %. Loni v srpnu, kdy na ekonomiku eurozóny výrazně dopadala omezení spojená s koronavirovou pandemií, se inflace dostala do záporných hodnot, a to na -0,2 %. ECB již dříve uvedla, že počítá s dalším růstem inflace, způsobí jej však podle ní pouze dočasné faktory.

Eurozóna - meziroční inflace, zdroj: tradingeconomics.com

Zdroj: ECB, CNBC, Bloomberg, ČTK